Češi smýšlejí o Polácích hůře, než je tomu naopak, tvrdí deníky Rzeczpospolita a Dziennik Gazeta Prawna. Citují přitom studii zadanou PKN Orlen.
Foto: Herec Marek Daniel na premiéře filmu Marka Najbrta Polski film, Zdroj: ČTK/Zezulka Tomáš
V polské Krynici se konal 23. ročník Ekonomického fóra. Z účastníků této prestižní akce, občas nazývané „polským Davosem“, poutali největší mediální pozornost dva velcí rivalové polské politické scény – premiér Donald Tusk a jeho předchůdce Jarosław Kaczyński. Nicméně v polských novinách nezapadla ani jedna zajímavá studie představená právě v Krynicy. Týká se vzájemných vztahů a spolupráce Česka, Německa a Polska v hospodářské oblasti. Studii si u Institutu Spraw Publicznych (ISP) zadala společnost PKN Orlen, která působí jak na německém, tak českém trhu. Nejdůležitější závěry průzkumu veřejného mínění provedeného ve všech třech zemích uveřejnily Rzeczpospolita a Dziennik Gazeta Prawna (shodně 5.9.). Oba deníky upozornily mimo jiné na fakt, že Češi smýšlejí o Polácích hůře, než je tomu naopak. Například Poláci více tolerují jako šéfa Čecha než Němce, za to Češi dávají přednost německému nadřízenému před polským. Co se týče pracovitosti, vzdělání a poctivosti, Češi mají o Polácích znatelně horší mínění než Němci.
Polské firmy musejí podle Rzeczpospolity počítat s českými stereotypy, které nezlámaly ani rozvíjející se hospodářské vztahy mezi oběma zeměmi a přímé polské investice v Čechách. List v této souvislosti cituje Andrzeje Kozłowského z PKN Orlen, vlastníka českého Unipetrolu: „Dalo nám hodně práce přesvědčit Čechy, že jsme důvěryhodným investorem. Každá negativní informace o polských firmách – naposledy např. záležitost s posypovou solí – se násobí dřívějšími předsudky.“ Na čem se Češi a Poláci v průzkumu ISP shodli, je vysoké hodnocení německého souseda. Jeho ekonomika funguje, organizace práce je zde na vysoké úrovni, německé firmy se dobře starají o své zaměstnance i životní prostředí. Němečtí respondenti udělili Polsku a Česku o poznání horší hodnocení, přičemž o něco lépe si vedli Poláci, což zmiňované deníky neopomněly zdůraznit.
Polski film jako nepovedený český vtip?
Jiný pohled na česko-polskou vzájemnost nabídla Gazeta Wyborcza (6.9.), jež v příloze Kultura Ekstra otiskla článek o obraze Poláků v zahraničních filmech. Na prvním místě připomíná český Polski film, který v minulém týdnu vstoupil do polských kin. Název filmu odkazuje na známý polský idiom czeski film užívaný pro absurdní situace. Děj filmu, ve kterém známí čeští herci hrají sami sebe, se absurdním situacím rozhodně nevyhýbá, když se zde realita mísí s fikcí.
Dílo režiséra Marka Najbrta bylo financováno z polských peněz, neboť jeho předchozí film Protektor zvítězil v roce 2010 na krakovském festivalu nezávislého kina Off Plus Camera. Podmínkou bylo, že nový Najbrtův film se musí natáčet také v Polsku. Podle autora článku se však Polski film moc nepovedl, a to nikoli proto, že si občas dělá z Poláků legraci. Hlavní vadou je, že zde chybí „smutně proslulý český humor“. Neplatí to asi zcela, neboť autor oceňuje scénu, kdy polský investor odstupuje od koprodukce filmu poté, co jeden z Čechů urazí jeho náboženské cítění spojené s osobou Jana Pavla II.: „Tak tady se bratři Češi půvabně vysmáli naší středověké pobožnosti.“
