Jak informovat o volbách v Sýrii

volby v syrii

Třetího června uspořádal vládnoucí režim v Sýrii prezidentské „volby“. Není divu, že ze třech kandidátů, z nichž dva byli veřejnosti veskrze neznámí a měli plakáty jen v hlavním městě, zvítězil s pěknými 88,7 % dosavadní prezident Bašár al-Asad.

Foto: Volby v Sýrii. Zdroj: ČTK/AP/Dusan Vranic

Volba je od slova volit a to, přinejmenším, mezi A a B. V Sýrii to však v letošních prezidentských volbách bylo jedno, protože režimní propaganda nenechala nikoho na pochybách, kdo jediný dokáže zemi zpustošenou třemi roky bojů a represí spasit. Jak mají o takovýchto „volbách“ psát česká média?

Diktát diskurzu

U voleb organizovaných autoritářskými režimy v cizích kulturách čelí zahraniční média přinejmenším dvěma překážkám. Tou první je režimní diskurs. Prostě to, co uspořádal, nazval volbami, takže by to mělo být za volby považováno a basta. Skutečnost, že se odehrávají jen zhruba na 40 % syrského území a nemohou se jich z bezpečnostních či humanitárních důvodů zúčastnit necelé tři miliony uprchlíků, tak zůstává upozaděna. Režim se také nikterak nezdržuje s tím, že ne každý chce volit ve volbách uspořádaných režimem, který aktivně přispěl k občanskému konfliktu, v němž zahynulo přinejmenším 160 000 syrských občanů. Problém diskurzu je ovšem širší. Sýrie je totiž republika spíše na papíře. Reálný politický systém země neodráží západní standardy, nýbrž je produktem kultury založené na jiných hodnotách a odlišných způsobech distribuce moci a její legitimizace. Zjednodušeně řečeno: jde o orientální autokracii opírající se o klanové a klientelistické vazby a upřednostňování jedné z místních náboženských sekt.

Jak z toho ven

Pokud chtějí média o volbách pořádaných v takovém politickém systému informovat co možná nejobjektivněji, je záhodno uvést obě strany pohledu, tj. jak režimní, tak opoziční. Vyvažování jednoho pohledu druhým by se však nemělo přehánět. Ani v občanské válce totiž nemá snaha o vyváženost zpravodajství vést k relativizaci dobra a zla s tím, že krev mají na rukou obě strany. Dalším vhodným nástrojem pro kvalitní zpravodajství je zahrnutí odborného vhledu. Komentář experta totiž svou, byť velmi letmou, fundovaností dá textu přesnost, kterou by jinak mohl postrádat. Expertíza je zde důležitá o to více, že zahraniční zpravodajství, a o Blízkém východu to platí dvojnásob, nepatří v českých médiích k silně personálně pokrytým tématům.

Na konec je třeba zpracovávanou problematiku zařadit do kontextu širšího dění. Text tím nejen dostane smysl přesahující telegrafickou a ve své podstatě zavádějící informaci „v Sýrii proběhly volby“, ale také mu bude přiřazen odpovídající význam. Existují zde tři hlavní druhy kontextu. Nazvěme je historický, aktuální a prognostický. Historický kontext nám napoví, zda ten, kdo volby pořádá, má vůbec legitimitu k tomu, aby je vedl, kandidoval v nich a byl zvolen, po všem, co jeho režim provedl. Aktuální kontext pak klade otázky jako: Může se v dnešní Sýrii vůbec něco jako volby technicky konat? Má reprezentativní vzorek syrské společnosti možnost se k nim dostavit a svobodně se rozhodnout? Je v zemi zmítané brutální občanskou válkou na volby vhodná chvíle? A na závěr je tu prognostický kontext a jeho neméně relevantní otázka: Jsou volby relevantní pro budoucnost Sýrie? Jinými slovy: Dovolil by současný režim volby, které by mohly něco skutečně změnit? A je to podstatné v zemi, o jejímž osudu se rozhoduje na bitevním poli a nikoliv u volební urny?

Proč se tím zatěžovat

Čtenář si nyní možná klade otázku, k čemu je tento intelektuální exkurz dobrý. Odpověď se skrývá jak na straně autora, tak tématu. U autora jde o profesní integritu a osobní morálku. Slepé převzetí režimní (či opoziční) propagandy totiž vede nejen k nekvalitnímu zpravodajství, ale také k implicitní spoluvině za činy strany, jejíž propagandu autor akceptoval. Co se tématu týče, nejde zde jen o Sýrii, ale i o výklad arabského jara obecně nebo o více či méně s ním související události v jednotlivých arabských zemích. To, že se někdo honosí titulem prezident, ještě neznamená, že byl demokraticky zvolen a chová se jako civilizovaný západoevropský politik. Západní styl oblékání jeho ženy by nás při tom neměl zmást.

Jan Kužvart
analytik Asociace pro mezinárodní otázky

Čtěte také

pr_brunch_f2
Blog

26. PR Brunch v ČTK: Specialisté diskutovali AI i měření komunikace

Jak se mění role public relations v době umělé inteligence? A jak přistupovat k měření dopadu komunikace ve světě, kde se důvěra stává vzácnou měnou? Tyto i další otázky rezonovaly na 26. PR Brunchi, který se uskutečnil 4. září v PressCentru České tiskové kanceláře. Akci pořádala agentura PRAM Consulting společně s NEWTON Media a ČTK.

global_trends
Blog

Sledujte globální trendy a využijte je k růstu vaší firmy

V dnešním rychle se měnícím světě už firmám nestačí soustředit se jen na domácí trh. Globální trendy ovlivňují prakticky každý obor, od technologií přes finance až po zákaznické chování. Firmy, které je dokážou včas sledovat a přizpůsobit jim svou strategii, získávají náskok před konkurencí. V tomto článku si ukážeme, jak trendy systematicky sledovat a využít je ve prospěch vašeho byznysu.

narodni_snem_regionu
Blog

Český Krumlov hostil XIX. Národní sněm regionů

Ve dnech 13. a 14. srpna 2025 se v Českém Krumlově uskutečnilo tradiční celostátní setkání představitelů měst, obcí, krajů, sdružení obcí, MAS a regionálních aktérů – Národní sněm regionů. V roce, kdy se konají volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, se sněm zaměřil na strategické otázky směřování veřejné správy, novelizaci zákonů a budoucnost českých regionů. Zástupci NEWTON Media byli u toho.

Monitoring_Linkedin
Blog

Proč sledovat LinkedIn v rámci mediálního monitoringu 

LinkedIn už dávno není jen online nástěnka pracovních nabídek. Dnes je to živý komunikační kanál, který lze monitorovat a získat tak cenný obsah pro váš monitoring médií. Jak monitorovat obsah LinkedInu a jaké výhody vám to přinese?

telefon kresba

Jdeme na to!