Jak hodnotit přínosnost sociální sítě?

Mapa sveta - socialni site

Dá se říci, zda je některá sociální síť přínosná, či nikoliv? Zda šíří dobro, nebo páchá zlo? Vždyť vše má svou cenu a ani takový facebook vlastně není zadarmo.

 

Foto: Slovák Martin Vargic složil světovou mapu známých internetových společností. Zakomponoval do ní nejpoužívanější sociální sítě, prohlížeče a nejnavštěvovanější stránky internetu vůbec.

Na Mediainfu nedávno vyšel text „Světlo na sociálních sítích“. Po jeho přečtení jsem cítil potřebu pojmout otázku přínosnosti sociálních sítí šířeji. Níže jsem proto identifikoval čtyři dimenze fungování sociálních sítí, na nichž je možné či žádoucí jejich (ne)přínosnost zkoumat. Referenčním objektem pro jejich stanovení mi přitom byl člověk coby individuální bytost, kterážto zasluhuje bezpečí, úctu a péči. Užití „přínosné“ sociální sítě jí proto má více dát nežli vzít.

Přidaná hodnota

Známe to asi všichni. Sociální sítě jsou tu od toho, aby nás propojovaly, umožňovaly sdílení a šíření obsahu, jejž na ně vložíme, a někdy také umocňovaly náš dopad na svět kolem. Taktéž umožňují hledat a nacházet, což ve formě „dojemných setkání“ dobře popsal zmíněný článek o „světle“. Kromě toho ale může přínosná sociální síť nabídnout několik dalších benefitů. Může zprostředkovat sdílení zájmů, zkušeností a potřeb svých uživatelů. Rovněž by se na ní měly dát realizovat různé formy spolupráce včetně crowdsourcingu a sdílení dat a přenosu znalostí – tedy nikoliv pouhých informací. Stranou by neměl zůstat ani byznys, ať už jde o přímou či nepřímou tvorbu pracovních míst, poskytování prostoru pro reklamu či kontaktů a komunikačních kanálů pro obchod.

Lidumilství 2.0

Uživatelé sociální sítě by měli mít možnost se čas od času ze své vůle či aspoň za svého vědomí a souhlasu stát více než jen součtem částí a svou kolektivní inteligencí někomu ušetřit čas a peníze, ať už jde o dárcovské sbírky, správu věcí veřejných či koordinaci dobrovolnictví. Sociální sítě by měly být snadno upotřebitelné i pro řadu dalších bohulibých aktivit, až už jsou charitativní, humanitární, vzdělávací, vědecké, filantropické či neziskové. Například YouTube proto neziskovým organizacím zpřístupňuje některé nadstandardní funkce zdarma.

Respekt, úcta, bezpečnost

Sociální síť má svého uživatele chránit a respektovat. Nejde zde jen o nutné minimum, jako jsou ochrana soukromí či zabezpečení účtu před zneužitím, ale jedná se i o potýkání se s kriminálním jednáním či sociálně-patologickými jevy. Dobrou vizitkou je přitom proaktivní přístup, a nikoliv například mazání účtů podporujících terorismus až poté, co je někdo nahlásí. Sociální síť také nemá být kybernetickou zlatou klecí. Uživatel by měl mít nejen právo se zaregistrovat, ale i právo odejít a to bez následků a beze stop. Snadné smazání profilu a případné digitální stopy vytvořené dosavadním používáním sítě by mělo být samozřejmostí. Takový facebook však mívá problém odpustit si vytváření tzv. šedých profilů i u lidí, kteří na něm vědomě nikdy registrováni nebyli. Celé je to otázka kontroly. Má uživatel kontrolu nad tím, co síti svěřil a co mu síť bude nabízet? Občas je dobré se ozvat a ověřit si, zda je u provozovatele vše legální.

„Duševní ergonomie“

Poslední neopominutelnou vlastností „přínosné sociální sítě“ je její „uživatelská přívětivost“, a to na duševní a možná i krapet duchovní úrovni. Spojuje nás sociální síť s ostatními lidmi, nebo přetrhává naše pouto s těmi, které v reálném světě máme za přátele? Navazuje plynule na svět kolem nás, nebo nám z něj nabízí nebezpečný únik? Zahlcuje nás informačním balastem, nebo nám dává a pomáhá vybírat to nejlepší a relevantní, a to jak z hlediska objemu informací a znalostí, tak kvality sociální interakce? Než příště otevřete facebook, zamyslete se nad jeho přínosem. Přináší Vám víc, než kolik si bere? Času, energie, dat o soukromí, duševního vlastnictví… Nenechme se zmýlit slovy největší sociální sítě na světě. Facebook není zdarma, zadarmo jsou k mání jen jeho uživatelé.

Jan Kužvart
analytik Asociace pro mezinárodní otázky
 

 

Čtěte také

hotel ai visibility audit
Blog

5 kroků, jak zvýšit viditelnost hotelu v AI odpovědích

Když dnes lidé hledají ubytování, stále častěji se neptají pouze vyhledávačů a srovnávačů. Místo procházení desítek odkazů se obracejí na AI asistenty, kteří jim rovnou doporučí konkrétní hotel, restauraci nebo destinaci. Pro marketingové a PR týmy v segmentu HoReCa to znamená novou výzvu. Nestačí být vidět ve výsledcích vyhledávání. Důležité je také to, jaké informace o vaší značce nacházejí a využívají generativní AI systémy.

Trendy v PR komunikaci
Blog

Moderní měření PR: od počtu mediálních výstupů ke skutečnému dopadu komunikace

Měření PR komunikace se v posledních letech výrazně proměňuje. Nestačí už sledovat pouze počet mediálních výstupů nebo jejich mediální hodnotu. Moderní PR metriky propojují monitoring médií, kvalitativní analýzu, umělou inteligenci i měření skutečného dopadu komunikace na reputaci značky, důvěru veřejnosti a obchodní cíle.

communication summit Lucie Patrik
Blog

Generative Engine Optimization: Jak připravit komunikaci značky na éru AI vyhledávání

Umělá inteligence mění způsob, jakým lidé vyhledávají informace o firmách, produktech i oborech. Generative Engine Optimization (GEO) představuje nový přístup k obsahové a komunikační strategii, jehož cílem je zajistit, aby AI nástroje dokázaly značku správně pochopit, zařadit a doporučit. Co to znamená pro PR, media relations, reputační management a dlouhodobou viditelnost firem?

Communication Summit FAQ
Blog

NEWTON Media na Communication Summitu 2026

Jedna z největších událostí letošního roku z oblasti komunikace je za námi. V úterý 9. června se v pražské Pragovce uskutečnil devátý ročník marketingové konference Communication Summit a NEWTON Media byl opět u toho – v konferenčním sále i na pódiu mezi speakery.

Lemur 2026
Blog

České ceny za PR rozdány, Jasmína Houdek převzala ocenění Osobnost roku 2026

Slavnostní večer Českých cen za PR – Lemur ovládla agentura Svengali Communications, zatímco nejvyšší ocenění Grand Prix získal tým Britského velvyslanectví v Praze. Osobností roku 2026 se stala Jasmína Houdek, zakladatelka projektu Moderní sebeobrana. Vítěze letošního ročníku ocenila pořádající Asociace public relations (APRA) ve vyprodaném pražském Planetáriu 4. června 2026.

Jak demonstrovat hodnotu PR workshop APRA
Blog

Jak demonstrovat hodnotu PR: Amrita Sidhu o metrikách a skutečném dopadu

Jak poznat, že PR skutečně přináší hodnotu? A jak ji srozumitelně prezentovat vedení firmy, klientům nebo dalším stakeholderům?

Na druhém workshopu APRA Measurement Initiative 2026 jsme v PressCentru ČTK řešili, jak pomocí efektivního měření „přeložit“ hodnotu PR do srozumitelné podoby.

O své zkušenosti a know-how se podělila Amrita Sidhu, ředitelka Medianet a členka globální rady AMEC.

telefon kresba

Jdeme na to!