Před deseti lety vstoupila Česká republika do EU. Během té doby se ve slovníku médií uhnízdila slova jako eurozóna, europoslanci, euroústava, ale také eurohujeři či euroúředníci. Média kreativně vytvářejí nová a nová spojení začínající na euro: eurovajíčka, europuding, eurosaša (A. Vondra). Nutno dodat, že tato spojení se objevují zejména tehdy, chce-li novinář upozornit na nějaký nešvar nebo problém: europrůšvih, europaradox, europanika, euroteror, europropaganda, eurocenzura, eurožvásty…
Foto: ilustrační. Zdroj: freeimages.com
Všechny uvedené termíny se objevily v titulcích článků celostátních deníků od roku 2004 a měly vliv na to, jaký obraz je o EU v českých médiích vytvářen. Analýza společnosti NEWTON Media si tedy položila jednoduchou otázku: Byly titulky článků spíše eurooptimistické, nebo euroskeptické?
Podíváme-li se na vyznění samotných titulků, lze konstatovat, že jasně převažoval neutrální charakter. Mezi titulky, které nesly nějaké hodnotové zabarvení, bylo nejvíce těch ambivalentních. Jejich „náskok“ před negativními byl jen nepatrný. Šlo o titulky s nejednoznačným vyzněním vůči EU (např. O nudné EU a nesmělých Češích. Evropská unie? Ano i ne.), nebo o titulky, které byly napsány formou otázky (Ohrožuje Evropská unie vinaře?). Negativně laděných titulků bylo více než těch pozitivních. Do jisté míry to lze vysvětlit tím, že negativní informace v titulku upoutá více pozornosti než pozitivní, a proto jsou v médiích obecně častější.
Pozitivní titulky nejčastěji vyzdvihly přínos evropských dotací, růst investic, ochranu práv spotřebitelů a možnost volného pohybu zboží i osob. Negativní titulky se nejčastěji strefovaly do údajně nesmyslných byrokratických regulací, do ekonomických problémů eurozóny a také upozorňovaly na obavy ze ztráty suverenity a národních produktů. Výraznou měrou přispěl k negativitě titulků bývalý prezident Václav Klaus, jehož vyjádření na adresu Evropské unie novináři s oblibou citovali (např. Klaus: Z EU prospěch nemáme. Klaus: Integrace EU jde špatným směrem).
Z vývoje počtu článků jasně vyplývá, že novináři umísťují klíčová slova odkazující na EU do názvů článků stále méně často. Znamená to, že se novináři o EU přestávají zajímat? O jisté ztrátě zájmu vypovídá fakt, že zatímco v roce našeho vstupu do EU vyšlo v celostátních denících o Unii něco přes 27 tisíc článků, o devět let později v roce 2013 to bylo již jen necelých 13 tisíc článků. V roce 2009, v době našeho předsednictví, celostátní deníky vyprodukovaly necelých 21 tisíc příspěvků na téma EU. Lze nějak vysvětlit úbytek počtu článků o EU a pokles výskytu titulků s klíčovými unijními slovy?
Nabízíme jednu z možných, a přiznejme, že eurooptimistických, hypotéz. Deset let po vstupu do EU přestalo samotné členství v Unii být důležitým mediálním tématem. Otázka, zda být či nebýt v EU, již není ohniskem svárů, obav či naděje. Členství v EU je bráno jako samozřejmá každodenní realita. Média se již nesoustředí na smysl členství jako takového, protože se více věnují konkrétním agendám a událostem souvisejících s EU; v titulcích již novináři tolik neupozorňují na to, že se jedná o „eurotéma“, protože obecná znalost o EU je vyšší než před 10 lety.
Zajímají Vás podrobnější výsledky analýzy? Chcete vědět o mediálním obraze EU více? Kontaktujte: analyzy@newtonmedia.cz.
