Na nedávné konferenci v rámci projektu Free Media in Europe, který pořádala Evropská unie, jsem se stala svědkem ostré debaty mezi Estonci a etnickými Rusy žijícími v Estonsku ohledně ukrajinské krize. Jejich diametrálně odlišné názory na jedno z nejpalčivějších témat dneška jsou důsledkem toho, že se každá skupina pohybuje v jiném mediálním prostředí.
Foto: Ilustrativní. Zdroj: Profimedia.cz
Raději v ruštině
Etničtí Rusové tvoří asi čtvrtinu obyvatel nejsevernější a zároveň nejmenší z Pobaltských republik. Část z nich samozřejmě umí perfektně estonsky a domácí média pravidelně sleduje, nicméně podle profesora Andrease Kasekampa z univerzity v Tartu většina estonských Rusů zpravodajství v estonštině stoprocentně nerozumí, a tak je jejich přístup k informacím omezený. To se týká hlavně Rusů na severovýchodě země, kde tvoří většinu obyvatel. Znalost estonštiny tak pro ně není v běžném kontaktu nezbytně nutná jako například pro Rusy žijící ve většinově estonském Tallinnu. Ruskojazyčné programy nabízené estonskou veřejnoprávní televizí navíc za moc nestojí, a proto většina z nich sleduje jim srozumitelná ruská média. Jejich názory na ukrajinskou krizi se pak blíží spíše oficiálnímu stanovisku Kremlu, který má v dnešní době již téměř všechna ruská média pod kontrolou. Anexe Krymu Ruskou federací je tak například považována za naplnění touhy místních obyvatel po návratu do vlasti. Z ruských médií estonští Rusové získávají pocit, že ukrajinská krize vznikla především kvůli neschopnosti vlády v Kyjevě zjednat pořádek a Rusko se v dobré vůli snaží zajistit dobré podmínky alespoň pro Rusy, kteří zde žijí.
Kdo bude další?
Estonská média nabízejí zcela jiný obraz ukrajinské krize. Invaze na Krym, jak o anexi estonská média píší, je často stavěna do paralely s obsazením Sudet před druhou světovou válkou a Vladimir Putin je srovnáván s Hitlerem. O tom, že ukrajinští separatisté na východě země jsou placeni Moskvou, se více méně nepochybuje. Podle vlivného měsíčníku Diplomaatia pro Putina studená válka neskončila rozpadem Sovětského svazu a boj o sféry vlivu v Evropě pokračuje. Politolog Mert Nutt na vlnách nezávislého radia Kuku vyjádřil obavu, že anexe Krymu je prvním krokem prezidenta Putina k obnovení ruského impéria v jeho sovětských hranicích. I přes členství v Evropské unii a NATO jsou estonská média naplněná strachem a nedůvěrou. V souvislosti s ukrajinskou krizí také kritizují Evropskou unii za její neakceschopnost a neschopnost adekvátně odpovědět na ruské expanzivní tendence. Estonská média i společnost považují Rusko za nevypočitatelné, agresivní a nebezpečné a bojí se, že další na Putinově seznamu budou právě oni. Estonsko pro to má předpoklady: početnou ruskou minoritu, žijící u hranic s Ruskem, která není spokojená s menšinovou politikou domovské země. Samotný Putin již několikrát upozornil na špatné podmínky, kterých se etnickým Rusům v Estonsku dostává, a žádal nápravu například i na půdě OSN.
Nutnost integrace
Obavy Estonců z toho, že ruské akce na Ukrajině se přenesou i do dalších zemí bývalého Sovětského svazu, posiluje právě fakt, že příslušníci ruské menšiny vidí celou situaci naprosto odlišně. Některé názory jdou totiž do naprostého extrému. Pětadvacetiletý podnikatel a etnický Rus Vladimir German se pro Reuters nechal slyšet, že podle jeho názoru: „Putin jedná správně. Aby se věci daly do pohybu, je nutné použít brutální sílu, jako to udělal Stalin.“ Estonská média si dobře uvědomují, že takové názory se formují pod vlivem kremelské propagandy, a v atmosféře strachu z mocného východního souseda začala apelovat na politické elity své země, aby se zaměřily na hlubší integraci etnických Rusů do estonské společnosti a daly jim větší prostor ve státem vlastněných médiích. Dva paralelní mediální světy, které v Estonsku fungují vedle sebe, se v souvislosti s ukrajinskou krizí tvrdě střetly. Je otázkou, zda se v budoucnu budou nadále vzdalovat, nebo se sblíží, až nakonec splynou v jeden.
