Britská média v poslední době zmiňují premiéra Camerona zejména v souvislosti s několika kontroverzními domácími a zahraničními otázkami. Jedná se o sociální reformy, možné referendum o vystoupení Británie z EU či o vojenskou intervenci v Sýrii.
Foto: David Cameron, Zdroj: ČTK/ZUMA/Andrew Parsons
Během konference Toryů, která se uskutečnila na přelomu září a října v Manchesteru, David Cameron zvedl ze židlí valnou část britské veřejnosti představením plánované sociální reformy. Podle návrhu konzervativců by totiž mladí lidé pod 25 let, kteří nemají práci, nestudují ani se neučí (tzv. "Neets"), měli přijít o nárok na státní podporu. Středo-levicový deník The Independent v jednom ze svých článků varoval, že podobné opatření bude přijato velmi negativně, a to obzvláště v době, kdy mnoho mladých lidí včetně čerstvých absolventů nemůže najít práci. Premiér Cameron však hájí navrhované opatření s tím, že by mělo zabránit mladým lidem vstoupit do začarovaného kruhu trvalé nezaměstnanosti a pobírání sociálních dávek.
V nedávné době si David Cameron vysloužil mediální pozornost také díky svým vyjádřením na adresu britských vztahů s Evropskou Unií. Podle ekonomicky liberálního deníku Financial Times si premiér chtěl ještě před toryovskou konferencí udobřit euroskeptiky, pročež veřejně přislíbil, že ze Smlouvy o Evropské Unii trvale odstraní závazek členů k čím dál těsnější integraci. Deník Financial Times upřesnil, že Cameronovým cílem nebylo pouze vyjednat výjimku pro Británii, ale článek o stále těsnější integraci ze smlouvy zcela odstranit. Podle Financial Times je tato Cameronova vize velmi ambiciózní a těžko představitelná. Deník ale zároveň připomíná nedávné prohlášení nizozemské vlády, že "časy čím dál těsnější Unie ve všech oblastech jsou za námi".
Premiérova školácká chyba
Otázka vojenské intervence v Sýrii coby odpovědi na srpnové použití chemických zbraní v Damašku se, podobně jako témata zmíněná výše, také dostala do hledáčků všech britských médií napříč politickým zaměřením. Média se v této otázce věnují Davidu Cameronovi především v souvislosti s jeho "velkou prohrou" v britském parlamentu, jehož většina 29. srpna zamítla Cameronův návrh na vojenský zásah proti režimu diktátora Bašára Assada.
Řada britských médií v této souvislosti citovala francouzského prezidenta FrancoiseHollanda, jenž označil Cameronovu prohru za "školáckou chybu". Podle Hollanda Cameron přecenil své síly, když se mu nepodařilo přesvědčit parlamentní většinu. Hollande nakonec dodal, že Cameron z tohoto neúspěchu vyšel oslaben, což pro Británii není dobrou zprávou. Cameron se k rozhodnutí parlamentu nicméně postavil čelem, když prohlásil, že je vláda bude zcela respektovat. Média zeširoka citují jeho prohlášení, ve kterém říká, že Británie nemůže být a nebude součástí jakéhokoliv vojenského zásahu. Cameron ovšem zároveň zdůraznil, že Británie ani v nejmenším nesmí slevit z naprostého odporu k chemickému útoku, jehož byla svědkem. Podle BBC Cameron také popřel, že by po parlamentním odmítnutí vojenského zásahu v Sýrii zůstal takzvaně s prázdnýma rukama. Británie se podle něho nyní musí zasadit o efektivnější pomoc uprchlíkům a usilovat o další mírové rozhovory.
Pravicový populistický deník Daily Mail se zejména ve svých úvodnících velmi striktně vymezuje proti tomu, aby se Británie angažovala ve vojenském zásahu proti diktátoru Assadovi. Ještě před parlamentním jednáním o možné intervenci deník napsal, že odmítnutí zásahu je pro britské poslance morální povinností. Nesouhlas deníku Daily Mail s vojenským zásahem v Sýrii zmiňuje také středo-levicový deník The Guardian, když v jednom ze svých článků konstatuje, že David Cameron zjevně ztrácí popularitu u veřejnosti. Liberální týdeník The Economist píše, že pro Davida Camerona jakožto nejsilnějšího zastánce intervence v Sýrii mezi západními leadery musela být porážka parlamentem velmi ponižující. Už proto, že se jednalo o první zmaření válečných plánů britského premiéra parlamentem od roku 1782. Týdeník ale dodává, že Cameron musel takovýto výsledek alespoň z poloviny očekávat, neboť bylo zřejmé, že značná část britské veřejnosti i politiků stála proti němu. Z analýzy agentury Reuters mimo jiné vyplynulo, že 56% dotázaných Britů s útokem na Sýrii nesouhlasilo.
Nadějné vyhlídky
Přestože se Cameronova prohra v britském parlamentu zpočátku zdála zcela devastující, část médií věří, že její důsledky nakonec tak závažné nebudou. The Economist dokonce připouští, že se Cameronovo snažení v tolik nepopulární záležitosti může zdát až chvályhodné. Deník The Independent píše, že ačkoliv je Cameronova porážka jistě historickým milníkem, mnohem důležitější je názor veřejnosti na postup vůči Sýrii. Návrh na vojenskou akci byl podle tohoto deníku smeten ze stolu právě proto, že britští poslanci čtou výsledky průzkumů veřejného mínění. Z komentářů britských médií je zřejmé, že přestože Cameron jistě utrpěl parlamentní porážkou značné šrámy, výzvy některých poslanců k jeho rezignaci nejspíš vyšumí do ztracena.
