Na mediálním rozboru týmu analytiků NEWTON Media byl postaven hlavní příspěvek Newsroomu ČT24 z neděle 3. dubna 2016. Věnoval se negativní kampani Blesku proti inkluzivnímu vzdělávání postižených dětí. Zejména se začátkem letošního roku česká média věnovala inkluzi značný prostor. Každé médium k tématu přistupovalo po svém, většinou ve snaze o nestrannost a vyváženost. Mezi čtveřicí předních českých deníků se laděním příspěvků vyjímal deník Blesk.
Vývoj objemu publicity o inkluzi ve vzdělávání v celostátních denících Blesk, Mladá fronta Dnes, Právo a Hospodářské noviny od 1. července 2015 do 29. března 2016
Rozdílný přístup k informování o inkluzi je viditelný již ve druhé polovině roku 2015. Zatímco Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny i Právo věnovaly tématu inkluze sice malý, ale odpovídající prostor, Blesk tuto tematiku zcela obcházel. Objevila se na jeho stránkách až v lednu, a to díky vazbě na Miloše Zemana. Ke spuštění negativní kampaně došlo na konci ledna, kdy Blesk vyzval čtenáře, aby se podělili o své názory na inkluzi. Obdržel množství reakcí, které potvrdily apriorní negativní kontext této výzvy.
Rozložení sentimentu vůči inkluzi ve vzdělávání v celostátních denících Blesk, Mladá fronta Dnes, Právo 1. července 2015 do 29. března 2016
Blesk se chápal jako tribuna, která shromáždila a artikulovala protestní hlasy vůči návrhu ministryně Valachové ze strany zainteresovaných rodičů, ředitelů škol a odborníků (Asociace speciálních pedagogů). K vedení negativní kampaně proti inkluzi se Blesk otevřeně přihlásil, když koncem února jeho šéfredaktor označil program ministryně za antisociální. Opřel se přitom o průzkum, který Blesk zadal u agentury SANEP. Podle výzkumu si 90 % Čechů myslí, že inkluzí utrpí úroveň vzdělávání, a současně 79 % z nich uvedlo, že o příslušné legislativě nejsou dostatečně informováni. Průzkumem sociologické agentury a názory čtenářů („hlasem lidu“) se Blesk utvrzoval ve své vyhraněné negativní dikci.
V ostatních denících měla inkluze rozptýlený sentiment a v tomto smyslu se její reputace příliš nelišila od jiných kontroverzních námětů. Právo si v kontrastu s Bleskem osvojovalo příležitostnou osvětovou funkci. Zejména o principu inkluze u něho nepanovaly větší pochyby, z čehož vyplývala nejvyšší pozitivita mezi sledovanými tituly (23 %). Hospodářské noviny zaujaly zdrženlivý styl informování (nejvyšší 47% neutralita). Na pomyslné půli cesty mezi Bleskem, Hospodářskými novinami a Právem se umístila Mladá fronta Dnes (25% negativita), nicméně ani u ní vedle negativní publicity nechyběly pozitivní příběhy svědčící ve prospěch inkluze.
Ve vysílání České televize se ve stejném pořadu kromě analýzy inkluze objevil i výsledek naší analýzy publicity Čapího hnízda, které jsme zpracovávali pro portál MediaGuru. Celý záznam Newsroomu ČT24 naleznete zde.
