Nejčtenějšími novinami v zemi pod Alpami jsou dlouhodobě Neue Kronen Zeitung. Silnou pozici na rakouském mediálním trhu s oblibou využívají k ovlivňování domácí politiky.
Foto: Mariahilferstrasse ve Vídni. Zdroj: Profimedia.cz
Recept jak být nejprodávanější
Za úspěchem deníku, známého spíše pod zkratkou Krone, stojí několik let stejná strategie; úvodní stránce dominuje velký titulek s cílem zaujmout. Co na tom, že informace v něm obsažené jsou čas od času spíše polopravdou, než aby odpovídaly skutečnosti. Noviny vycházejí v menším formátu vhodném (takřka) do každé kabelky či tašky. Obsahují spoustu barevných fotografií a rozmanité regionální přílohy. Charakteristické jsou rovněž krátké články, jejichž rozsah zpravidla nepřekračuje 1 600 znaků.
Úspěšné ovlivňování veřejného mínění
Pevné postoje, nadhled a komentáře z pozice nezaujatého pozorovatele nebyly a nejsou pro Krone na pořadu dne. V minulosti například přispěla k popularitě kontroverzního Jörga Haidera, vystupovala proti jaderné elektrárně Temelín nebo horlivě agitovala pro vstup alpského státu do Evropské unie. V roce 2009 dala značný prostor euroskeptikovi Hansu-Peteru Martinovi, jenž také díky pravidelnému sloupku v nejčtenějších rakouských novinách získal bezmála 18 % hlasů ve volbách do Evropského parlamentu.
Případ Mariahilferstrasse
Úspěch Krone je přirozeně pro konkurenci trnem v oku. Hozenou rukavici v mediálním ringu zvedl deník Österreich. Poslední bitva mezi dvěma kohouty se odehrála počátkem března na půdorysu lidového hlasování o podobu proslulého vídeňského bulváru Mariahilferstrasse. Otázka, zda v jedné z nejznámějších rakouských nákupních tříd ponechat automobilovou dopravu, nebo ji přetvořit v pěší a oddechovou zónu rozdělila nejenom místní obyvatele, ale také rakouský bulvární tisk. Krone spustila intenzivní kampaň za zachování statu quo v naději správného odhadu postoje většiny veřejnosti. Argumentovala hospodářskými důvody; nákladná rekonstrukce 1,8 kilometru dlouhé ulice způsobí odliv zákazníků a především menší podniky budou mít existenční problémy. Naopak Österreich otevřeně agitoval pro pěší zónu s tím, že reflektuje přání dynamických a mladých čtenářů.
Kontroverzní téma nakonec posoudili občané v referendu. Těsná majorita obyvatelů dotčených městských částí (53 %: 47 %) rozhodla ve prospěch vybudování pěší zóny. Vyústění lidového hlasování vydával Österreich demagogicky za vlastní mediální úspěch. Nezapomněl přitom jízlivě zdůraznit, kdo zarytě stál na opačné straně břehu. Krone utrpěla nepříjemný úder, a proto jej bude chtít co nejdřív vrátit. Květnové volby do Evropského parlamentu nabízejí příležitost brzké odvety.
