Ta scéna rozšířila věhlas Janusze Palikota za hranice Polska.
Foto: Janusz Palikot, © ČTK/AP/Czarek Sokolowski 2012
Tehdy ještě poslanec vládní Občanské platformy na tiskové konferenci třímal v rukou umělý penis a pistoli, aby svérázným způsobem upozornil na případy, kdy policisté znásilňovali zadržené ženy. Podruhé si získal širokou pozornost evropských médií před necelými dvěma lety, kdy se svým nově založeným hnutím (Ruch Palikota) obsadil třetí místo ve volbách do Sejmu se solidním ziskem deseti procent hlasů. Zaujal především tím, že v katolickém Polsku postavil program na kritice církve, legalizaci měkkých drog a podpoře sexuálních menšin. Do parlamentu se na kandidátce Ruchu dostala i transsexuálka Anna Grodzka, s níž si Palikot na veřejnosti zatančil. Přesně podle hesla „show must go on“, jako když kouřil marihuanu před Sejmem nebo když demonstrativně vyvěsil své oznámení o odchodu z církve na dveře krakovského kostela.
Ke značce Palikot patří třeskuté výrazové prostředky. Terčem jeho slovních útoků se stává kdekdo, ale v oblibě má zejména bratry Kaczyńské a jejich stranu Právo a spravedlnost. Zesnulého prezidenta Lecha Kaczyńského nešetřil za jeho života, kdy jej označoval za sprosťáka, alkoholika nebo prcka, ale servítky si nebere ani po jeho smrti. Exprezident nemá podle něj právo být pohřben na Wavelu, neboť právě on nese vinu za tragédii ve Smolensku. Naráží tak na spekulace, že Lech Kaczyński tlačil na přistání letadla navzdory nepříznivým podmínkám. Své slíznul i Jarosław Kaczyński, který prý bratra poslal na smrt kvůli blížící se volební kampani…
Křížová výprava naruby
Právo a spravedlnost je považováno za stranu blízkou církvi, což Palikota vedlo k tomu, že kříž označil za logo Kaczyńského strany. Kříž vadí Palikotovi i v Sejmu. Ve svém proticírkevním tažení se často uchyluje k úsměvným výrokům. Kněží by neměli podle něj chodit na veřejnosti v sutaně, prezidenta Komorowského vyplísnil za účast na inauguraci papeže Františka.
Vedle Práva a spravedlnosti se Palikot vymezuje i vůči své mateřské Občanské platformě. Nedělá mezi nimi rozdíly a označuje je za pravicové. Sám se nyní považuje za spasitele levice, kterou chce společně s exprezidentem Aleksandrem Kwaśniewskim integrovat pod značkou Evropa Plus. Naráží však na odpor Svazu demokratické levice, který odmítá s nevyzpytatelným Palikotem spolupracovat. Tím se dostáváme k oné Janusovské tváři. Kdo je vlastně Janusz Palikot? Původně podnikatel vydávající katolicky orientovaný časopis, dnes antiklerikál. Dříve člen pravicové strany, dnes sjednotitel levice. Vystudovaný filosof chovající se jako sprosťák. Na výše položenou otázku existuje asi jediná správná odpověď. Je to cílevědomý muž toužící po úspěchu za každou cenu. Sám jednou prohlásil: „Musím být sprosťák, jinak dostanu čtyři procenta“.
(zkrácená verze článku z nezávislého čtvrtletníku Demokratický střed)
