Novinářem s pistolí u hlavy aneb libyjská média

libye

I když se dnes mediální zájem Západu o Libyi soustřeďuje na střety milic, pozornost si zaslouží i situace v médiích. Je totiž příspěvkem do debaty, zda měla intervence NATO v Libyi smysl. Mají se dnes tedy libyjští žurnalisté lépe než za Kaddáfího?

 

Foto: Ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz

Temná minulost

K minulosti a současnosti libyjského mediálního trhu existují na internetu dvě obsáhlejší studie. První, pocházející od Carnegie Endowment for International Peace, se soustředí na organizační a normativní transformaci libyjských médií za a po tamní občanské válce. Druhá studie, připravená společností Altai Consulting pro britskou vládu, klade důraz na chování konzumentů. Abych zde neopakoval, co dané studie o médiích za Kaddáfího píší, uvedu jen dva klíčové rysy, kterými se tehdy vyznačovala. Prvním rysem mediálního sektoru byla jeho bedlivá kontrola ze strany režimu, který jej využíval jako nástroj propagandy a k budování Kaddáfího osobního kultu. Netřeba asi dodávat, že existence soukromých médií nebyla povolena. Druhým rysem bylo profesní „zakrnění“ libyjských žurnalistů, kteří v tomto marasmu žili a pracovali přes 40 let. Ono jim ani nic jiného nezbývalo, když v případě nesouhlasu s režimem hrozil zákaz práce, uvěznění, nátlak, cenzura, mučení nebo i fyzická likvidace.

Bezpečnost především

V dnešní Libyi není, co se bezpečnosti žurnalistů týče, situace o mnoho lepší. Podobně jako za Kaddáfího se stávají obětí násilí, které je kromě výše uvedených metod nově „rozšířeno“ o únosy, vraždy a anonymní výhružky. Vše je vyšperkováno nájezdy zdivočelých milic do kanceláří médií, které se pod jejich rukama stávají cílem rabování, případně jsou vypalovány, vybavení ničeno a zaměstnanci zastrašováni. Nejde přitom o systematickou kampaň, nýbrž chaotický jev způsobený bezpečnostní situací v zemi. Je pravda, že mezery v ochraně žurnalistů panují i v oblasti právní. Libyi například chybí ústava a spolu s ní i ústavně zaručená svoboda slova a práva na informace. Vedle toho ale země postrádá i funkční armádu a policii, takže ani není, kdo by žurnalisty chránil, i kdyby k tomu byl zákonný důvod. Není divu, že někteří proto volí odchod do exilu či autocenzuru.

V nepřátelském prostředí

Bezpečnostní, politický a sociální kontext, v němž libyjská média musí existovat, jim není nakloněn. Jedna věc jsou již zmíněné milice. V Libyi dnes působí až 1700 ozbrojených skupin a jak se jeden novinář nechal slyšet, zatímco dříve měl nad sebou jednoho Kaddáfího, dnes jich jsou stovky. Ty nejsilnější milice navíc občas provozují vlastní média, jež mohou použít k vyzývání k násilí proti svým oponentům. Další faktorem ve hře je chování konzumentů. Libyjci nejsou zvyklí na nezávislé zpravodajství a mají tak tendenci automaticky sledovat jen oficiální (polo)státní kanály. Vedle toho tradičním médiím nedůvěřují a záchranu proto někdy hledají mezi občanskými žurnalisty – samouky na sociálních sítích, což však kvůli jejich převažujícímu amatérismu není samospasitelné.

Ve fungující společnosti by se měl své regulační role ujmout stát. V Libyi je však stát velmi slabý a budování mediálního trhu pro něj tváří v tvář pouličním bojům, teroristickým útokům a hrozbám vůči teritoriální integritě země není prioritou. Pro udělování licencí a regulaci médií proto neexistují jasná pravidla, financování bývá neprůhledné a vývoj mediálního trhu postrádá směr, což koneckonců odráží širší situaci v zemi. Bez nadsázky se proto dá říci, že v Libyi dnes může vysílat kdokoliv cokoliv, pokud k tomu má zdroje. Zákony proti podněcování k násilí či etnické, kmenové a genderové diskriminaci nebo falešným či poplašným zprávám v médiích totiž chybí.

V oblasti lidských zdrojů a hardwaru také není situace optimální. Nové elity se totiž až příliš důsledně snaží udělat tlustou čáru za minulostí a novináři z Kaddáfího éry jsou tak odstaveni na vedlejší kolej nebo s novými „revolučními žurnalisty“ svádí boj o místa. U hardwaru je pak ilustrativní, že dle údajů z poloviny roku 2013 má Libye nejpomalejší průměrné připojení k internetu na světě – 0,6 megabitu za sekundu. Aspoň sociální sítě však konstantně rostou a v roce 2013 bylo na facebooku kolem 13 % populace. Sečteno podtrženo, výše popsaný chaos může podlomit důvěryhodnost zpravodajství a žurnalistické profese v Libyi obecně, nicméně naděje na zlepšení trvá, je však závislá především na bezpečnostní situaci v zemi. S pistolí u hlavy se kvalitní novinařina dělat nedá.

Jan Kužvart
analytik Asociace pro mezinárodní otázky
 

 

Čtěte také

communication summit Lucie Patrik
Blog

Generative Engine Optimization: Jak připravit komunikaci značky na éru AI vyhledávání

Umělá inteligence mění způsob, jakým lidé vyhledávají informace o firmách, produktech i oborech. Generative Engine Optimization (GEO) představuje nový přístup k obsahové a komunikační strategii, jehož cílem je zajistit, aby AI nástroje dokázaly značku správně pochopit, zařadit a doporučit. Co to znamená pro PR, media relations, reputační management a dlouhodobou viditelnost firem?

Communication Summit FAQ
Blog

NEWTON Media na Communication Summitu 2026

Jedna z největších událostí letošního roku z oblasti komunikace je za námi. V úterý 9. června se v pražské Pragovce uskutečnil devátý ročník marketingové konference Communication Summit a NEWTON Media byl opět u toho – v konferenčním sále i na pódiu mezi speakery.

Lemur 2026
Blog

České ceny za PR rozdány, Jasmína Houdek převzala ocenění Osobnost roku 2026

Slavnostní večer Českých cen za PR – Lemur ovládla agentura Svengali Communications, zatímco nejvyšší ocenění Grand Prix získal tým Britského velvyslanectví v Praze. Osobností roku 2026 se stala Jasmína Houdek, zakladatelka projektu Moderní sebeobrana. Vítěze letošního ročníku ocenila pořádající Asociace public relations (APRA) ve vyprodaném pražském Planetáriu 4. června 2026.

Jak demonstrovat hodnotu PR workshop APRA
Blog

Jak demonstrovat hodnotu PR: Amrita Sidhu o metrikách a skutečném dopadu

Jak poznat, že PR skutečně přináší hodnotu? A jak ji srozumitelně prezentovat vedení firmy, klientům nebo dalším stakeholderům?

Na druhém workshopu APRA Measurement Initiative 2026 jsme v PressCentru ČTK řešili, jak pomocí efektivního měření „přeložit“ hodnotu PR do srozumitelné podoby.

O své zkušenosti a know-how se podělila Amrita Sidhu, ředitelka Medianet a členka globální rady AMEC.

ceske agentury AMEC 2026
Blog

Ohlédnutí za AMEC Global Summit 2026

V irském Dublinu se letos konal AMEC Global Summit 2026, největší světová konference zaměřená na měření komunikace a PR. Letošní ročník jasně potvrdil, že komunikační průmysl vstupuje do nové éry AI vyhledávání, generativních odpovědí a zero-click internetu.

NF 2026
Blog

Novinářské fórum 2026: Média v době inovací a proměn

Ve středu 13. května 2026 se v pražském kině Přítomnost uskuteční již devátý ročník konference Novinářské fórum 2026, kterou pořádá Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Letošní ročník se zaměří na inovace v médiích a na to, jak si česká žurnalistika může udržet kvalitu, důvěryhodnost i ekonomickou udržitelnost v době rychlých technologických, politických a společenských proměn.

telefon kresba

Jdeme na to!