Vladimir Potanin – ruský magnát s odhadovaným jměním kolem 14 miliard amerických dolarů, což z něj podle časopisu Forbes činí 4. nejbohatšího Rusa a 46. nejbohatšího člověka na světě. V listopadu 2013 se tento muž s mnoha obchodními zájmy rozhodl prodat své mediální impérium ProfMedia konkurenčnímu Holdingu Gazprom-Media. Části svých aktivit v mediální sféře se ale nevzdal.
Foto: Vladimír Potanin. Zdroj: Profimedia.cz
Jak se rodí oligarcha
Vladimir Potanin vystudoval ekonomii na prestižním Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Nejen díky kvalitnímu vzdělání se mu podařilo v éře divokých 90. let pohádkově zbohatnout, jak už tehdy bylo obvyklé, nestandardním způsobem. Když první ruský prezident Boris Jelcin usiloval o znovuzvolení v prezidentských volbách roku 1996, potřeboval vytvořit sobě loajální vrstvu boháčů, kteří finančně podpoří jeho kandidaturu. Využil stále nedokončeného procesu privatizace státního majetku a pomocí programu Loans-for-Shares (jedním z jeho autorů byl právě Potanin) více méně dovolil obratným podnikatelům, aby za směšně malé částky nakoupili v aukcích velké státní podniky typu Yukos, Sibneft nebo Norilsk Nickel. Nově vzniklá vrstva oligarchů (která dodnes obsazuje přední příčky v zmíněném žebříčku časopisu Forbes) skutečně podpořila Jelcina v jeho kampani za znovuzvolení, ale ukázalo se také, že se z nich stala politická síla, s níž se musí počítat. Poté, co se moci v Rusku chopil Vladimir Putin, situace se proti nim obrátila: výměnou za ponechání majetku museli slíbit, že se nadále nebudou do politiky vměšovat. Nejznámějším boháčem, který se odvážil otestovat pravdivost prezidentových slov, otevřeně podporoval politickou opozici a strávil za to 10 let ve vězení, je nedávno propuštěný Michail Chodorkovskij. Nejen jeho příklad vyslal zbylým oligarchům signál, že není radno si s Putinem zahrávat, ale je třeba přistoupit na jeho hru. Vladimir Potanin tak učinil.
Niklový král
V roce 1990 založil Potanin společně s Michailem Prochorovem (10. nejbohatší Rus současnosti) firmu Interros a v roce 2008 se stal jejím jediným vlastníkem. Gigant podniká v mnoha odvětvích jako je těžba kovů, finanční sektor, nemovitosti, energetika a média. Díky 30 % balíku akcií ve firmě Norilsk Nickel, která je největším světovým producentem niklu a palladia, se stal těžařským magnátem, dále mu patří minoritní podíl v Rosbank, která je devátou největší bankou na ruském trhu, a do podzimu loňského roku mu patřil i mediální holding ProfMedia. Jednalo se o jednu z největších ruských mediálních společností, která ovládala televizní kanály TV-3, Pjatnica a 2×2, celou řadu radiostanic a produkční a distribuční společnost Central Partnership. V listopadu 2013 se Gazprom-Media Holding dohodl s Potaninovým Interrosem, že celou společnost koupí. Nejedná se o žádný precedens: již v roce 2005 Gazprom získal od Potanina jeden z nejstarších a nejčtenějších celonárodních deníků Izvestija (který o tři roky později prodal National Media Group).
Zbavit se černého Petra a koupit lanýž
Podle mluvčího ProfMedia vedení v poslední době aktivně usilovalo o prodej, protože společnost byla problematickou investicí, která nepřinášela zisk. Gazprom-Media Holding (dceřiná společnost Gazpromu) podal ze všech zájemců o koupi nejlepší nabídku. Obchod je pro všechny strany výhodný: Interros se zbavil nevýdělečné společnosti a Gazprom rozšířil svou již tak obrovskou mediální platformu. Ředitelka ProfMedia Olga Paskina je s obchodem také spokojená: podle ní se tak dramaticky zvětší možnosti všech médií, která Gazprom koupil. Na začátku roku 2014 transakci posvětila Federální antimonopolní služba, podle níž nejsou nutná žádná zvláštní opatření, protože Gazprom-Media bude i po sloučení disponovat méně než 35% ruského reklamního trhu. Cena celého obchodu není známa a spekuluje se o částce mezi 500 miliony a 1,5 miliardy amerických dolarů. Transakce se netýkala sítě kinosálů Cinema Park, v nichž má Potanin menšinový podíl, ani internetového portálu Afiša-Rambler-SUP, pod nějž spadá například oblíbené zpravodajství Lenta.ru a který vlastní společně s Alexandrem Mamutem (44. nejbohatší Rus).
Vladimir Potanin se ze světa médií zcela jistě nevytrácí, i když se zde často objevuje v nečekaných souvislostech. Nedávno například vzbudil pozornost, když si v New Yorku koupil skoro dva kilogramy těžký vzácný bílý lanýž za 95 000 dolarů. Letos zároveň přislíbil svou účastí v iniciativě Billa Gatese a Warrena Buffeta The Giving Pledge s tím, že polovinu svého jmění věnuje na filantropické účely. Je otázkou, zda se peníze z 90. let touto složitou a dlouhou cestou vrátí ke svému právoplatnému majiteli – Rusům.
