Počet českých zpravodajů u evropských institucí neustále klesá. Podle průzkumu veřejného mínění si Češi stěžují, že nemají dostatek informací o EU. Vzhledem k odhadům, že až 70 procent legislativy se vytváří v Bruselu, je to důvod k zamyšlení.
Foto: Evropský parlament, Brusel, Zdroj: Profimedia.cz
Zájem o zpravodajství přímo z institucí EU se snižuje v celé Evropě. Asociace akreditovaných advokátů veřejné politiky u EU dokonce mluví o „dramatickém úbytku novinářů v Bruselu“. Jako příčinu udává ekonomickou krizi a pokračující úpadek tradičních médií. Před pokračováním tohoto fenoménu varuje i Mezinárodní tisková asociace.
Počet novinářů akreditovaných u evropských institucí dosáhl rekordní hodnoty v roce 2005. Tehdy jich bylo 1 031, a postupně se jejich řady ztenčovaly až na počet 941 na začátku letošního roku. Toto číslo udává portál Inside Europe s odvoláním na zdroje z Evropské komise. Co se týče počtu akreditovaných médií, vyvíjel se jejich počet od 685 v roce 2005 k letošním 576.
Bulharsko a Albánie mají více zpravodajů u EU než Česko
Ačkoliv celkový trend je sestupný v celé Evropě, přístup různých zemí se liší. Data uváděná zmiňovaným portálem nevychází pro Česko lichotivě. Česko mělo v létě u evropských institucí 7 zpravodajů, což je méně, než vyslala média z mnoha podobně velkých zemí. Švédsko mělo v Bruselu akreditováno 12 novinářů, Portugalsko a Řecko 11, Maďarsko 10. ČR předběhlo v počtu novinářů v srdci EU i 7,5milionové Bulharsko, které mělo v Bruselu 8 zpravodajů. Nebo Albánie, která ani není členem EU, má v jejím centru akreditováno 13 novinářů.
Nejvíce žurnalistů poslaly k evropským institucím Německo a Velká Británie – 120, respektive 111.
Stažení zpravodajů z Bruselu je v době šetření v novinových redakcích logickým krokem. Avšak trpí tím i kvalita zpravodajství o evropských tématech. Podle výzkumu agentury Ipsos provedeného pro Úřad vlády v listopadu 2012 se 76 procent Čechů domnívá, že sdělovací prostředky v ČR neinformují o situaci v Evropské unii dostatečně. Polovina si navíc myslí, že média nepodávají informace o dění v EU nezaujatě.
To potvrzují i slova bývalé bruselské zpravodajky Mladé fronty DNES Kateřiny Koubové. „Na lokální trh se dostávají informace z Bruselu se zpožděním a zkreslené. Často o nich jako první informují ti, kdo mají nějaký zájem, nikoliv někdo neutrální. Po skandalizující informaci přichází ta skutečná, ale tu už nikdo nezaregistruje a názor si nespraví.“
Zůstanou v Bruselu jen veřejnoprávní média?
Letos v říjnu jsem akreditační oddělení Evropské komise požádala o aktuální údaje, jak se vyvíjel v posledních letech počet českých žurnalistů registrovaných u evropských institucí.
Jak lze očekávat, nejvíce českých novinářů bylo v Bruselu v době českého předsednictví EU v první polovině roku 2009. Pracovalo tam tehdy 11 žurnalistů z devíti médií. Postupně jejich počet klesal až na současný stav, kdy je u evropských institucí akreditováno osm novinářů ze čtyř médií.V Bruselu ponechala stálé zpravodaje pouze veřejnoprávní média (ČTK, Český rozhlas a Česká televize). U evropských institucí je akreditován i magazín Euro, ale stálého zpravodaje v Bruselu nemá.
Význam vysílání novinářů do Bruselu vysvětlil zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska: „Přidaná hodnota zpravodajského postu přímo v Bruselu je velká. Spočívá hlavně v tom, že novinář má k dispozici i pohled místních diplomatů a úředníků. Pak zjistí, že zdaleka ne všechny návrhy jsou tak bizarní, jak se můžou jevit z Prahy, jako například pověstné igelitové tašky nebo množství vody, kterou by se mělo splachovat na WC.“
„Problém většiny českých médií je ten, že svoje zpravodajství opisují z britských serverů, mnohdy bulvárních. Ty často napíší něco, co není pravda, nebo minimálně je to nepřesné. Za pár dní to většinou opraví, ale ta oprava už se v českých médiích neobjeví. Týká se to hlavně serverů,“ dodává.
