Analýza tradičních a sociálních médií, kterou pro nedělní Newsroom ČT24 připravili analytici NEWTON Media, ukázala, že česká tradiční média věnovala jednotlivým kandidátům podobně velký prostor. O republikánském kandidátovi Donaldu Trumpovi bylo napsáno o 15 % více článků než o demokratické oponentce Hillary Clintonové (718 proti 626). Mírně vyšší podíl negativních příspěvků byl zaznamenán u Trumpa (46 %) než u Clintonové (38 %). Negativní sentiment příspěvků byl dán především jednotlivými kauzami.
Graf zobrazuje počet příspěvků v tradičních médiích o kandidátech podle převažujícího typu sentimentu
Také v sociálních médiích se Češi a Češky k americké prezidentské volbě vyjadřovali, a to nejen v posledním týdnu s finišující kampaní, ale i v průběhu celého uplynulého čtvrtroku. Větší pozornost vzbuzoval Donald Trump, i když v závěru kampaně pozornost věnovaná Hillary Clintonová dosáhla téměř stejných hodnot.
Graf zobrazuje podíl publicity jednotlivých prezidentských kandidátů na sociálních sítích
Donald Trump
Medializace Donalda Trumpa, vítěze voleb, byla během října poměrně rovnoměrná. Výjimku tvořily dva vrcholy: 10. 10. a 20. 10., ve kterých se odehrály prezidentské debaty. U Trumpa byly v tradičních médiích největšími zdroji negativní publicity sexuální obtěžování žen, rozkol v Republikánské straně, odmítnutí zveřejnění daňového přiznání, pokles ekonomických ukazatelů v souvislosti s rostoucími šancemi Trumpa na vítězství, či kritika Trumpa ze strany celebrit a komentátorů. Za pozitivní publicitou stojí především pochvalné výroky na jeho adresu ze strany Vladimíra Putina, Miloše Zemana, indických nacionalistů, nebo reportáže z jeho mítinků.
Na sociálních sítích byl Donald Trump zmiňován často v souvislosti s Milošem Zemanem nebo Ruskem a Vladimirem Putinem. U Donalda Trumpa lidé téměř vždy hodnotili jeho povahu. Pro některé byl borcem a chlapákem, avšak negativních popisů se dočkal vícekrát. Celá desetina příspěvků zpochybňovala podnikatelovu inteligenci a další desetina jeho duševní zdraví. Pro další byl arogantním hulvátem nebo nevypočitatelným a sebestředným šaškem. Čtvrtinu pozitivních charakteristik tvořila vyjádření, ve kterých přispěvatelé otáčeli Trumpovi nedostatky v přednosti („Trump je sice [negativní charakteristika], ale…“).
Graf zobrazuje negativní a pozitivní vyznění příspěvků hodnotících jednotlivé kandidáty
Hillary Clintonová
Vývoj medializace Hillary Clintové v tradičních médiích v podstatě kopíroval vývoj medializace u Donalda Trumpa. U Clintonové šlo především o kauzu s e-maily z doby jejího působení na ministerstvu zahraničí, komentáře týkající se jejího působení v pozici ministryně zahraničí či obecná obvinění z korupce. Také na sociálních sítích byla Hillary Clintonová často zmiňována ve spojitosti s aférou svých e-mailů. Nejvýznamnějšími osobnostmi podporující Clintonovou byl prezident Barack Obama a celebrity jako například Beyoncé, Katy Perry nebo Ian Somerhalder.
Podle analýzy charakteristik kandidátů byla většina popisů a soudů na základě povahy kandidátky negativní. Demokratická politička si vysloužila jen 17 % pozitivních zmínek. Na rozdíl od Trumpa se u Clintonové na základě její dlouholeté politické kariéry významněji mluvilo i o jejích kompetencích. Byla zmiňována jako válkami posedlá, elitářská a korporacemi ovládaná zkorumpovaná osoba. Téměř jednohlasně byla opakovaná její prolhanost. Desetina všech charakteristik političky obsahovala sexistické narážky.
Graf zobrazuje rozdělení příspěvků vyjadřujících se k povahovým rysům a kompetencím kandidátů
Metodika
Analýza tradičních médií se zabývala medializací Donalda Trumpa a Hillary Clintonové ve vybraných mainstreamových médiích v období od 7. 10. 2016 do 7. 11. 2016. Příspěvky byly vybrány na základě kořenů jmen a příjmení Donalda Trumpa a Hillary Clintonové. Zařazeny byly všechny příspěvky ve sledovaných médiích, které se věnovaly těmto kandidátům v tomto období. Z deníků byly sledovány: Mladá fronta DNES, Právo, Blesk, Lidové noviny a Hospodářské noviny. Z televizního vysílání byly zařazeny zpravodajské pořady stanic ČT1 a ČT24, TV Nova a Prima a rozhlas byl reprezentován ČRo Radiožurnál. Mezi on-line médii byly sledovány novinky.cz a iDNES.cz.
Ze sociálních médií byly analyzovány veřejné příspěvky na Facebooku, Twitteru, Google+, Instagramu a na diskuzních fórech, které byly napsané česky a vznikly v rozmezí 15. srpna a 6. listopadu. Zjišťování charakteristik kandidátů probíhalo prostřednictvím vyhledávání frází „Trump/Donald je …“ a „Clintonová/Clinton/Hillary je …“. Těchto popisů se objevilo 433, všech příspěvků za Trumpa 13 537 a Clintonovou 7 520.
