Termín volby nového prezidenta se blíží a kampaně kandidátů jsou v plném proudu. Jejich medializace se může zdát leckomu nepřehledná, a tak jsme se podívali do našeho archivu a přinášíme vám vývoj publicity jednotlivých kandidátů od července do listopadu.
Graf sleduje vývoj medializace prezidentských kandidátů (kromě Miloše Zemana) od 1. července do 30. listopadu 2017. V mediálním obraze Miloše Zemana kolidují role stávajícího prezidenta a prezidentského kandidáta. Jejich oddělení by si proto vyžádalo hlubší analýzu. Data: mediální archiv NEWTON Media (tisk, online, TV a rozhlas, agenturní zpravodajství). U Deníku byly započteny pouze jeho krajské mutace.
O zdaleka největší mediální událost v rámci dosavadní prezidentské kampaně se v druhé půli roku postaral Mirek Topolánek. Ve druhém listopadovém týdnu, kdy oznámil svůj vstup do volebního klání, o tom informovalo 1 558 příspěvků, 715 tiskových a internetových titulků a 18 titulních stran celostátních novin.
Průběh kampaně do tohoto momentu lze označit za relativně poklidný. Jiří Drahoš si v něm udržoval mírně vyšší medialiazaci oproti Michalu Horáčkovi. Několikrát se hlavní pozornost novinářů od této dvojice odklonila v souvislosti s rozšiřováním seznamu uchazečů o nejvyšší politický úřad: 19. července k Petrovi Hannigovi, 21. srpna k Jiřímu Hynkovi nebo 4. října k Pavlovi Fischerovi.
Větší dynamiku v medializaci přinesl až listopad, kdy byla zveřejněna jména všech kandidátů. Překvapivé bylo oznámení kandidatury Mirka Topolánka těsně před závěrečným termínem, které vzbudilo nejen velký mediální ohlas, ale také nejrůznější reakce ostatních kandidátů. Zatímco Drahoš na Topolánka reagoval příkře („špatný vtip“), Horáček byl zdrženlivější („lecjaké politické zkušenosti“). Vedle toho si média začala více všímat předvolebních průzkumů, ať už z dílny CVVM nebo Medianu.
Největší podíl na publicitě prezidentských kandidátů tvořil internet. U všech uchazečů generoval od 83 % do 86 % všech zpráv. Publicitu každého z nich stimuloval nejvíce web parlamentnilisty.cz v předstihu před skupinou mainstreamových zpravodajských serverů, mezi nimiž nechyběly denik.cz, tyden.cz, iHNed.cz ani blesk.cz. U Michala Horáčka se v žebříčku TOP médií o něco výše umístily novinky.cz, u Mirka Topolánka to byl pro změnu server info.cz, nejednalo se nicméně o zásadní odlišnosti. Kolem 20. místa se u Drahoše a Topolánka objevují coby první celostátní deník Lidové noviny, u Topolánka to je na 25. místě Mladá fronta Dnes.
Pokud jde o přítomnost v hlavním televizním zpravodajství, Topolánkovi se podařilo během listopadu na ČT 1 a na Primě předstihnout Horáčka a přiblížit se Drahošovi. Jejich vzájemné skóre na ČT 1 se tak ke konci měsíce ustálilo na těsném poměru 19:17 ve prospěch bývalého šéfa Akademie věd. Na TV Nova byla expremiérova bilance slabší, v hlavní zpravodajské relaci se zde objevil 9krát, zatímco Horáček 19krát a Drahoš 21krát.
