Společnost NEWTON Media analyzovala jeden konkrétní případ a pokusila se na něm ukázat, jaký dopad může mít investigativní práce novinářů.
Ilustrační foto, Zdroj: Profimedia.cz
Kvalitní novinářská práce si zaslouží veřejné ocenění, neboť je nezbytnou součástí otevřené demokratické společnosti a přispívá k jejímu rozvoji. Především investigativní žurnalistika je významným článkem kontroly volených zástupců, úředníků a jiných veřejně činných osob ze strany občanské společnosti. Rychlé střídání dílčích témat a kauz, které investigativní novináři vynášejí na světlo, i naše „krátká“ paměť nám v běžném životě ztěžují pochopení skutečného vlivu investigativní práce. Společnost NEWTON Media se proto ve spolupráci s Nadací Open Society Fund Praha rozhodla analyzovat jeden konkrétní případ a pokusit se na něm ukázat, jaký průběh a dopad může investigativní práce mít.
Analýza se věnuje sérii článků o Pozemkovém fondu, které publikoval redaktor Vojtěch Blažek ve spolupráci s dalšími novináři v Hospodářských novinách a za které získal vítězství v kategorii Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek psané žurnalistiky v soutěži Novinářská cena 2012. Analýza rozebírá průběh i následky kauzy pro její aktéry i to, jak se kauze věnovala ostatní média a jak se vlivem publicity vyvíjel mediální obraz Pozemkového fondu. Je to sice analýza konkrétního případu, některá její zjištění se však jistě dají zobecnit.
Vojtěch Blažek ve své „sérii článků, která odhalila manipulace na Pozemkovém fondu“, věnoval této instituci soustavnou pozornost a bezpochyby přispěl k rezignaci jejího „problematického šéfa“ Radima Ziky. Tato soustavná medializace ozřejmila slabší i silnější stránky investigativní žurnalistiky, její možnosti a meze. Prvním úspěchem kampaně bylo hned na jejím začátku neobvykle rychlé rozuzlení kauzy Frydrych, jejíž hlavní aktér do dvou dnů odešel (či byl odejit?) z funkce šéfa poradců Pozemkového fondu. Přesto ale Vojtěch Blažek v dalších týdnech a měsících vstupoval na tenký led či na močálovitou půdu právě v případech, kdy se snažil zpochybnit zákonnost nebo alespoň korektnost pozemkových převodů. Dostával se přitom do oblastí, kde vládnou paragrafy a právní kličky, a jakoby suploval roli policejních a justičních orgánů, které se z nich samy leckdy po léta nejsou schopny vyprostit, a to i tehdy, kdy se v tomto kontextu z laického pohledu jedná o střet zájmů a korupční jednání. Pokud by se Blažek věnoval jen pozemkovým kauzám, asi by (v krátkodobé i střednědobé perspektivě) už nedosáhl o moc lepšího výsledku než Don Quijote v souboji s větrnými mlýny. Svědčí o tom i relativní přesvědčivost některých tiskových prohlášení Pozemkového fondu, která na takové kauzy reagovala.
Vojtěch Blažek ale zároveň poukazoval i na zjevné a snadněji napadnutelné projevy manažerské arogance a nepotismu, jehož se Radim Zika dopustil při zajišťování výhodných melouchů svým známým. Těmito svými prohřešky Zika zpochybnil věrohodnost svých tvrzení o úsporném a efektivním hospodaření Pozemkového fondu, chytil se do pasti a za Blažkova vydatného, někdy snad až příliš drsného přispění se v mediální rovině zcela znemožnil. Lze doufat, že i díky bdělosti médií se jeho nástupci i vysocí úředníci na jiných postech budou více snažit dodržovat racionální pravidla manažerské a úřednické etiky.
Ostatní média k publicitě sledovaných kauz dosti výrazně přispěla, třebaže je v průměru vyhodnocovala o něco méně negativně a přestože je po faktické i spekulativní stránce rozvíjela jen v ojedinělých případech. Poněkud překvapivý je nezájem některých důležitých médií, konkrétně deníků Lidové noviny, Právo a prakticky všech regionálních tiskových titulů.
Plná verze analýzy je ke stažení na: http://www.novinarskacena.cz/tiskove-zpravy/medialni-analyza-ukazuje-jak-hospodarske-noviny-prispely-k-odchodu-sefa-pozemkoveho-fondu/
