Otázky Václava Moravce k české politice již neodmyslitelně patří, na obrazovkách je totiž sledujeme už 13 let v téměř nezměněné podobě. Za tu dobu v pořadu Václav Moravec položil už 58 250 otázek, na které odpovídalo přes 3 000 lidí, z toho 500 politiků. Kdo by si v současnosti chtěl pustit všechny zatím odvysílané díly, sledoval by je nepřetržitě přes 49 dní.
Nejvíce za celých 13 let u Moravce hovořili Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek. Sobotka ve studiu dohromady proseděl téměř 4 dny a prohovořil 1 den a 5 hodin, Kalousek pak ve studiu strávil dohromady 3 dny a hovořil 1 den.
Proti sobě ve studiu seděli Sobotka s Kalouskem v souhrnu více než 1 den. Alespoň jeden z nich se objevil v 60 % pořadů, některé z jejich jmen padne dokonce v 88 % vysílání. Tato čísla však nejsou nijak překvapivá, protože Sobotka i Kalousek jsou ve vrcholné politice po celou 13letou historii programu.
V průběhu let v Otázkách nejvíce hovořili předsedové ČSSD Stanislav Gross (2004-5) a Jiří Paroubek (2006-7). Ty v roce 2008 nahradil Martin Bursík, který v pořadu získal nezvykle důležitou pozici jako předseda Strany zelených se šesti poslanci.
Později za Fischerovy vlády v pořadu mluvil nejvíce ministr financí Eduard Janota. V prvním roce jmenování Nečasovy vlády byl nejvíce zastoupen sám premiér, ale v následujících letech 2011-2013 už byl u Moravce více Miroslav Kalousek. Od roku 2014 až do současnosti trvá éra Bohuslava Sobotky.
Cizince Moravec přerušuje méně
V prvních letech Otázek hovořili hosté krátce a častěji se střídali: střední délka promluvy hostů byla jen okolo 10 sekund. Postupně si ale od roku 2008 hosté skáčou méně do řeči a jsou méně přerušovaní, takže se střední délka promluvy zdvojnásobila na 20 sekund a dlouhodobě se drží okolo této hodnoty.
Velmi krátce ze současných politiků mluví Andrej Babiš a Michaela Marksová. Naopak nejdéle hovoříval Václav Havel.
Vůbec nejdelší monology ale náležejí cizincům. Nejpodrobnější odpověď měl na ČT 1 bývalý prezident Gruzie Michail Saakašvili, jehož Moravec přerušil až po téměř pěti minutách.
Druhá nejdelší promluva byla od tehdejší slovenské premiérky Ivety Radičové, jež mluvila nepřetržitě čtyři a půl minuty. I další hosté, kteří unikli moderátorovu přerušování, byli hlavně cizinci, to je však pravděpodobně způsobeno především nutností komunikace v cizím jazyce nebo prostřednictvím tlumočníka.
Obecně se politici vyjadřují stručněji, zatímco hosté, kteří nejsou zástupci politických stran, hovoří až o polovinu déle.
Rychlí ministři, pomalí prezidenti
Dalším rozdílem mezi politiky a nestraníky je, že politici hovoří znatelně rychleji než ostatní hosté.
Mezi nejrychlejší řečníky v politické sféře patří současní ministři: Zaorálek, Jurečka, Ludvík a Chovanec. Naopak nejpomalejší mluvu mají prezidenti a prezidentští kandidáti. Úplně nejpomalejší je Karel Schwarzenberg následovaný Milošem Zemanem a Václavem Havlem. I Václav Klaus patří mezi nejméně svižné řečníky. S důstojností prezidentského úřadu je zřejmě v tuzemsku spojená i rozvážná mluva.
Metodika
Analyzované jsou pořady od 4. 7. 2004 do 25. 6. 2017 na ČT 1 a od 1. 1. 2006 do 25. 6. 2017 na ČT 24 na základě přepisů archivu NEWTON Media. Za hosty pořadu považujeme politiky, kteří v jednom tematickém bloku hovořili více než minutu a v pořadu celkově více než tři minuty. Do srovnávání hostů je zahrnuta jen stovka nejvíce hovořících, aby se předešlo zkreslení malým vzorkem.
