Vzpomínky na budoucnost

Vladimír Železný býval jedním z nejmocnějších lidí v naší zemi. To on platil za prvního českého Berlusconiho. V roce 2003 však byl odvolán z čela TV Nova, o šest let později skončil i jako politik. Jeho současný pokus o návrat jitří staré rány.

Foto: Vladimír  Železný na výstavě fotografií v Hradci Králové, 2003, Zdroj: Martin Horký / MAFRA / Profimedia.cz.

Příběh Vladimíra Železného mnoho vypovídá o budování svobodné společnosti v Česku po pádu komunismu. Na počátku roku 1994 panovala u nás optimistická nálada. Měli jsme světově uznávaného prezidenta Václava Havla, ministerský předseda Václav Klaus nás přesvědčoval, že jsme mezi postkomunistickými zeměmi premianty v přibližování k Západu, ekonomika šlapala. V této příznivé atmosféře začala vysílat TV Nova, která se brzy stala jednou z nejúspěšnějších komerčních stanic v Evropě. S tím rostla moc i popularita jejího ředitele.

Investorův civilizační šok

Vladimír Železný nabídl Čechům program orientovaný v první řadě na zábavu, což bylo v rozporu s projektem, s nímž jeho skupina získala licenci na vysílání. Lhát se sice nemá, ale postupem času i Železného kritici chtě nechtě uznali, že s veřejnoprávně pojatým programem se televize orientovaná na zisk dělat nedá. Nemá se ovšem ani krást. Když v roce 1999 Železný odstřihl od zisků z Novy jejího amerického investora, těžko se to ve světě vysvětlovalo. Ředitel Novy sice tehdy situaci ještě ustál, ale zde se datuje počátek jeho pádu. Z úspěšného a mocného muže se stal člověk na pomezí mezi svobodou a kriminálem. V poslední fázi svého ředitelování se vrhl do politiky. Zlí jazykové mu tehdy vyčítali, že kandiduje především kvůli poslanecké imunitě.

Americký investor, společnost CME, si totiž nenechal líbit dlouhý nos, který na něj po pěti letech spolupráce Železný udělal. Po soudech a arbitrážích tahali Američané jak svého vykutáleného společníka, tak Českou republiku. Ta v konečném důsledku zaplatila CME deset miliard korun za to, že neochránila její investici. Spravedlivý trest za pokrytectví, kdy tehdejší česká legislativa nedovolila cizím firmám ucházet se o licenci na televizní vysílání. Tu tak získala Železného skupina, jež se dohodla se CME na spolupráci. Američané tak financovali provoz vysílání, ale samotná televize jim nepatřila. Příliš spoléhali na gentlemanské dohody a smlouvy uzavřené s vlastníkem licence. Zapomněli, že podnikají na divokém Východě.

Tanec s vlky

Vytlačení amerického investora, který chtěl do dění v televizi přirozeně mluvit, by Železnému neprošlo bez politického krytí. To mu poskytlo opozičně-smluvní duo Václav Klaus a Miloš Zeman. Trojúhelník Klaus-Zeman-Železný by ještě dva roky před tím nedával logiku. Jeho protagonisté se nemívali moc rádi, ale shodou okolností na sebe nakonec zbyli. Klaus si tak po skandálu s financováním ODS a nuceném odchodu z premiérské funkce uchoval vliv na chod státu, Zeman se díky spojenectví s „odvěkým rivalem“ Klausem stal premiérem. No a Železný zůstal ve funkci ředitele Novy, když se tito významní politici tvářili, že jeho spor se CME je ryze obchodní povahy. Ředitel Novy se naopak zase tvářil, že tzv. opoziční smlouva je standardní politická dohoda.

Jenže situace začala být neudržitelná. Vladimír Železný kvůli soudním sporům nemohl nakládat se svým majetkem. Trn z paty mu vytrhla společnost PPF, která Novu v roce 2002 převzala, přičemž za Železného uhradila miliardový dluh u CME. Ve funkci ředitele jej ponechala ještě rok, pak se ho zbavila, a to i na nátlak politiků. Česko totiž muselo v té době zaplatit CME výše zmíněných deset miliard, takže se hledal obětní beránek. Navíc Železný už nedisponoval krytím dua Klaus-Zeman. Prvně jmenovaný se stal prezidentem, druhý se po neúspěšné prezidentské volbě ocitl mimo hru. Nová koaliční vláda nelibě nesla kritiku ve vysílání Novy, tehdejší ministr kultury Pavel Dostál dokonce vyhrožoval televizi odebráním licence. Železný byl propuštěn pro „nadbytečnost“ a paradoxně tak doplatil na politické tlaky, jež v minulosti sám využíval. Ve funkci ho nahradil jistý Petr Dvořák. Ano, ten, který dnes coby ředitel České televize musí vysvětlovat údajnou vstřícnost k prezidentovi Zemanovi… Železného prohru dovršil návrat CME, jež si i za ty „naše“ miliardy v roce 2004 Novu znovu koupila. Tentokrát i s licencí.

Solitér

Již v časech největší ředitelské slávy byly Železnému přičítány politické ambice, o nichž svědčil i jeho proslulý pořad Volejte řediteli. V časech kohabitace s PPF byl v roce 2002 zvolen do Senátu už v prvním kole. Kdyby se ho PPF o rok později nezbavila, možná by ještě dnes bez velkých skrupulí působil souběžně v politických funkcích i ve vlivném médiu.

V politice vsadil na obhajobu českých zemědělců před „zlou“ Evropskou unií. Sázka na tuto kartu mu naposledy vyšla v létě 2004, kdy se stal europoslancem. Tehdy ještě těžil ze své televizní popularity. Jenže během svého pětiletého pobytu v Evropském parlamentu sešel z mysli a v roce 2009 už mandát neobhájil.

Kromě nejrůznějších žalob, jimž musel čelit u soudu, sráželo Železného šance na dlouhodobý úspěch jeho solitérství. V podstatě se všemi blízkými spolupracovníky se časem ve zlém rozešel. V případě Novy to neplatilo pouze pro CME, ale třeba i pro jeho právníka Aleše Rozehnala nebo PPF. Do politiky vstoupil s podporou hnutí Nezávislých. V roce 2004 společně slavili triumf, když se na kandidátce hnutí dostali do Evropského parlamentu jak Železný, tak jeho někdejší spolupracovnice z Novy Jana Bobošíková. Netrvalo však dlouho a Železný se rozhádal nejen s šéfem Nezávislých Františkem Zwyrtkem, ale i s Bobošíkovou.

Otázkou tedy zůstává, jak se potřeba Vladimíra Železného dominovat skloubí se zájmy majitele TV Barrandov Jaromíra Soukupa. Sázka na Železného manažerské schopnosti určitě není hloupá. Minimálně marketingově se zdá býti sázkou na jistotu. Obzvláště, když se bude na Barrandov volat řediteli. Pokud se Vladimíru Železnému návrat na televizní obrazovku vydaří, můžeme se dočkat třeba i jeho politického comebacku. Jak ukazuje jeden letošní velký politický návrat, máme se na co těšit.

Tomáš Fošum
publicista

Čtěte také

prymula grafika
Blog

Příběh zvaný Entity

První Prymulův týden na Ministerstvu zdravotnictví„Dej mi dohromady všechno důležité, co Prymula udělal za první týden po jmenování. Potřebuju taky vědět, kde dělal před tím, komu

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít