Vzestup a pád zrzavé dračice

Brooks

To, že k zářné kariéře v žurnalistice není potřeba ni vzdělání, ni noblesy, to víme. Že k tomu stačí hříva zrzavých vlasů a dostatečná ochota udělat cokoliv (opravdu cokoliv), to víme také. Dokonce máme takový příklad i v Česku.

Foto: Rebekah Brooks. Zdroj: Profimedia.cz

Ale ani zrzavým dračicím nerostou stromy až do nebe, i když to tak vypadá. Výjimkou není ani Rebekah Brooks. Ta, která se podílela na oslabení jednoho z nejvýznamnějších mediálních impérií – News International Ruperta Murdocha. Hackerskou a čmuchací aférou zlikvidovala noviny News of the World a téměř zničila The Sun.

Je to žena, která dokáže jít vysoko. Tak vysoko, až se ostatním tají dech. A o níž toho nikdo mnoho neví. Rozhovory o sobě nikdy neposkytovala a kromě uzavřených akcí ani nikde nevystupuje. Na vrcholu odposlechové aféry se v některých chvílích pouze usmívala do kamery něčím, co jeden z novinářů nazval „kryptickým úsměvem Mony Lisy“.

Kde se vzala žena, narozená v roce 1968, kterou Murdoch považoval za další dceru a která trávila víkendy u Blairů a jezdila na vyjížďky s Cameronem? Která byla blízká všem Murdochovým dětem a stala se součástí jeho rodiny?

Bystrá manipulátorka

Rebekah Mary Brooks, ještě donedávna Wade, je typický příklad „dívky, která se vypracovala“. Její otec byl pravděpodobně zahradník a plavčík remorkéru, a její spolužáci, když se jich v rozpuku odposlechové aféry začali ptát novináři, ji označili za „spíše bystrou než akademicky zdatnou“ a taky jako poměrně šikovnou manipulátorku. Ostatně, kdyby nebyla manipulátorkou, patrně by jí Blair neposílal polibky. „Dokázala ve vás vzbudit dojem, že jste jediný na světě,“ vzpomíná jeden bývalý spolupracovník.

Jak se to má s jejím vzděláním, to nikdo neví. Je to tajnější než veškerá tajemství světa. Navštěvovala Appleton Hall County Grammar School. Tvrdí, že studovala na Sorbonně, ale žádné záznamy o tom neexistují, nikdo si ji tam nepamatuje a žádný doklad o tom nikdo nikdy neviděl. V roce 2010 jí byl udělen  titul čestné absolventky University of Arts v Londýně, za příspěvek žurnalistice… Studovala totiž na London College of Communication, která je dnes součástí univerzity.

Její spolužáci z dětství ale tvrdili, že novinářkou chtěla být odjakživa. Ve čtrnácti strávila celé prázdniny v redakci místního plátku, kde vařila čaj a dělala poslíčka.

Co ale ve skutečnosti dělala až do chvíle, kdy se pustila na cestu bulvární žurnalistiky, vlastně nikdo neví. „Nikdy nám nikoho ze své minulosti nepředstavila,“ řekl později novinářům jeden z jejích přátel. „Je to divné, jako kdyby žádnou minulost neměla.“ Mediální komentátor Roy Greenslade si nemyslí, že by Brooks někdy lhala o své minulosti. „Prostě jen nechala rozrůstat mýty, které nikdy nevyvracela.“

Je pravda, že francouzsky patrně umí, protože začínala jako reportérka francouzského časopisu o architektuře L'architecture d'aujourd'hui. Do světa bulváru se vrhla v roce 1989, kdy nastoupila do News of the World jako sekretářka. Začala psát reportáže a rozhovory – dokonce i s princeznou Dianou. A cesta byla otevřená. Ve věku 20 let pracovala v bulvárním Postu. Nakrátko si odskočila do The Sun, aby se pak zase vrátila.  V roce 2000 se stala šéfredaktorkou News of the World – nejmladší šéfredaktorkou celostátních novin v  dějinách britského tisku.  

Její kolega Paul McMullan vzpomínal na to, jak se s Rebekou Brooks setkal v roce 1994, kdy byla editorkou. „Vůbec nevěděla, jak se dělá investigace nebo jak se píše zpravodajský článek,“ řekl. Dnes je McMullan, jako její bývalý zástupce, jednou z centrálních figur vyšetřování odposlechového skandálu.

Zostuď si svého pedofila

Rebekah Brooks, tehdy ještě Wade, se s tím nemazala od samého počátku. Stála například za honem na pedofily – kampaní „Jmenuj je a zostuď“, jehož obětí byla spousta nevinných. List se tak pod jejím vedením stal v podstatě vůdcem smečky vandalů a násilníků, kteří pronásledovali kohokoliv, koho považovali za pedofila. Aféra vyvrcholila, když dětské lékařce smečka zdivočelých ochránců dětí zničila dům. Spletla si totiž slovo „pediatr“ se slovem „pedofil“. Noviny tehdy začala vyšetřovat policie, ale Brooks se hájila tím, že lidé mají právo vědět, kdo je nebezpečný.

Po třech letech v News of the World se vrátila do listu The Sun, kde krátce působila již za úsvitu své kariéry. To, že Brooks má tendenci platit policii za informace, se ukázalo až tehdy, kdy se zpovídala před parlamentní komisí z narušování soukromí. Ale problémy zametla pod koberec tím, že její vydavatel začal sponzorovat policejní ceny za statečnost. Brooks sama se stala předsedkyní spolku žen-žurnalistek. A bylo vymalováno.

Tehdy problémy ještě ustála. Jenže v roce 2011 vyšťoural deník The Guardian známou aféru s hlasovou schránkou Milly Dowler, unesené dívky, již News of the World pravidelně promazával, aby se tak dostával k dalším případným informacím.  Milly byla už dávno mrtvá, ale protože její hlasová schránka byla pravidelně vybíraná, její rodiče i všichni ostatní se domnívali, že Milly žije. Případ Milly Dowler byl začátek pádu Rebeky Brooks. Ukázalo se, že unesená zavražděná dívka nebyla jediná, komu se bulvár pravidelně nabourával do soukromí. Obětmi byli politici i královská rodina, které posléze vydíráním a silnou pozicí na trhu Brooks nutila k tomu, aby dělali s „jejím“ listem rozhovory.

Ničitelka na výplatní listině

Navzdory tomu, že Brooks tvrdila, že o odposleších nevěděla vůbec nic, a když se aféra provalila, měla dokonce dovolenou, vyzval ji v polovině července roku 2011 šéf labouristů Ed Milliband k tomu, aby zvážila své postavení. Ministerský předseda David Cameron jí sdělil, že pokud složí rezignaci do jeho rukou, přijme ji. K opuštění postu šéfredaktorky ji vyzvali i rodiče Milly Dowler. Když v důsledku aféry skončily noviny News of the World, jejich zaměstnanci obvinili Brooks, že se to nemuselo stát, kdyby tak na své funkci nelpěla. Ostatní britské noviny ovšem později odhalily, že Brooks sice zničila jeden z listů a zpochybnila základy žurnalistiky, ale přesto zůstává na Murdochově výplatní listině.

Paul McMullan tvrdí, že je nemožné, aby o odposleších nic nevěděla. „Každý týden nám chodily účty od soukromých detektivů na dva nebo čtyři tisíce liber. Musela vědět, co dělá.“

Od té doby se Rebekah Brooks vyskytuje pravidelně u soudu. V polovině loňského roku byla obviněna z maření spravedlnosti a z toho, že zničila veškeré dokumenty, které se týkaly případů telefonních odposlechů. Policie vyšetřovala nejen ji, ale prakticky úplně všechny v jejím okolí, včetně manžela, který je trenérem koní. Celý proces není zdaleka u konce a vzhledem k politickým konexím Rebeky Brooks je nepříjemný pro velkou část britské politické scény, včetně ministerských předsedů – bývalých i současného. Tony Blair jí v rozpuku aféry mnohokrát telefonoval a radil jí, co má dělat. Její svatby s dostihovým trenérem, „mezinárodním playboyem“, jak jej nazýval britský tisk, se v roce 2009 zúčastnili nejen téměř všichni členové Murdochovy rodiny, ale také tehdejší ministerský předseda Gordon Brown s manželkou Sarah, budoucí ministerský předseda David Cameron, rovněž s manželkou, a spousta dalších, kteří by na to teď nejraději zapomněli… Bylo jich kolem dvou set. Jejich jména se vynořují během soudního projednávání, které bude trvat patrně ještě velmi dlouho. Brooks se během procesu narodila -  prostřednictvím náhradní matky – dcera. 

Ale navzdory šťastným rodinným fotografiím je otazníkem, jak soud nakonec dopadne, kolik slavných jmen se ještě ukáže být součástí skandálu. Zdá se, že kariéra zrzavé dračice je u konce. Otázkou zůstává, co to udělá s britskou žurnalistikou. A nejen britskou.

Irena Ryšánková
autorka je mediální analytičkou

Čtěte také

prymula grafika
Tiskové zprávy

Příběh zvaný Entity

První Prymulův týden na Ministerstvu zdravotnictví„Dej mi dohromady všechno důležité, co Prymula udělal za první týden po jmenování. Potřebuju taky vědět, kde dělal před tím, komu

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít