Kdo v pondělí 9. prosince 2013 zabrousil na internetové stránky Kremlu, objevil nečekanou informaci o tom, že prezident Ruské federace Vladimir Putin svým dekretem s okamžitou platností ukončil existenci jedné z největších ruských státních zpravodajských agentur RIA Novosti. Celá situace přitáhla pozornost zahraničních médií i ruské opozice, které krok prezidenta ostře kritizují.
Foto: Vladimir Putin. Zdroj: Profimedia.cz
RIA Novosti byl zkrácený název pro Ruskou agenturu mezinárodních novinek, která vznikla v roce 1991 a jejím vlastníkem byla po celou dobu existence Ruská federace. Pod RIA spadala také radiostanice a televizní kanál RIA TV. V roce 2005 RIA založila anglofonní televizní stanici Russia Today, která je vládou dotována, nicméně je na ní nezávislá. Kvalitní a na Kremlu překvapivě značně nezávislé zpravodajství vysílala RIA do celého světa. Těšila se dobré pověsti zejména v zahraniční, protože podávala o Rusku vyvážené informace, reflektovala názory opozice i pro Kreml nepříjemná témata. Jako příklad lze uvést povolební demonstrace proti Putinovi v roce 2012 (kdy podle názoru Kremlu řada novinářů RIA s opozicí sympatizovala) nebo živé přenosy ze soudního procesu s lídrem opozice Alexejem Navalnym, za něž agentura získala novinářskou cenu.
Putinovy dekrety
Vladimir Putin se rozhodl agenturu reorganizovat tím, že ji, stejně jako státní radiostanici Hlas Ruska, úplně zrušil a na jejich základech vytvořil novou zpravodajskou agenturu s názvem Rossiya Segodnya (Rusko dnes ). Ta má zahraničním zájemcům, stejně jako před ní RIA, poskytovat informace o dění v Rusku. Oficiálním argumentem prezidenta pro sloučení RIA a Hlasu Ruska je zvýšení efektivity a kvality vysílání. Neoficiální verze, kterou si můžeme snadno domyslet, vypadá jinak: upevnění kontroly Kremlu nad ruskými médii.
Putinovo rozhodnutí zrušit agenturu RIA Novosti kritizuje ruská opozice i zahraniční média. Prezident totiž obsadil nejdůležitější posty v nově vzniklém Rusku dnes svými příznivci, v jejichž okruhu se dlouhodobě snaží o co nejvyšší koncentraci moci. Oponenti Putinovi přičítají, podle nich očividnou, snahu o co nejvyšší míru cenzury. Ta je neslučitelná s právy občanů Ruska na svobodu tisku, svobodnou diskusi a vyjádření názoru, které garantuje ústava. Negativní emoce vzbudil i způsob ukončení existence RIA, o němž neměla do vydání dekretu tušení ani její ředitelka, první a zároveň poslední žena v čele agentury, Svetlana Mironyuk. Právo na vydávání dekretů (ukazů) s platností zákona prezidentovi Ruské federace přiděluje ústava. Putin pomocí dekretů nejen zrušil RIA a Hlas Ruska, vytvořil Rusko dnes, propustil Svetlanu Mironyuk, ale také dosadil do čela nové agentury Dmitrije Kiseleva. Rusko dnes tak podle kritiků nebude ničím víc než nástrojem Kremlu, který bude do zahraničí vysílat předem schválené zprávy ke zlepšení obrazu Ruska v očích zbytku světa. Zazněly i názory, srovnávající Putinovy postupy s propagandou z dob Sovětského svazu.
Tři kontroverze
Rusko dnes je spojeno se třemi kontroverzemi: tou první je její ředitel, druhou její šéfredaktorka a třetí je nevinně vypadající shoda okolností – nově vzniklé Rusko dnes se jmenuje stejně jako nezávislá televizní stanice Russia Today.
Ředitele Ruska dnes jmenuje pomocí dekretu prezident Federace. Rozhodnutí Vladimira Putina dosadit na klíčovou pozici svého skalního příznivce, kontroverzního hlasatele státní televize Rossija 1 Dmitrije Kiseleva, vyvolalo vlnu emocí. Kiselev je znám svými homofobními (k zákonu proti propagaci homosexuality se vyjádřil tak, že není dost přísný, a že by gayům mělo být zakázáno darovat krev a sperma, a jejich srdce, která by v případě automobilové nehody mohla být použita k transplantacím, by měla být zakopána pod zem nebo spálena) a protizápadními postoji (za současnou situací na Ukrajině podle něj stojí spiknutí Polska, Litvy a Švédska). Zároveň je zodpovědný za výběr šéfredaktora, v tomto případě šéfredaktorky, Ruska dnes. Tou se stala Margarita Simonyan.
Margarita Simonyan je uznávaná novinářka, která za svou kariéru stihla pokrýt závažné a nebezpečné události, jakými byla druhá čečenská válka, masakr ve škole v Beslanu nebo rusko-gruzínská válka v Jižní Osetii. Je popisována jako prokremelsky naladěná, čemuž často odpovídal i úhel pohledu jejího zpravodajství. Z tohoto důvodu byla již v minulosti dosazena do funkce viceprezidentky Ruské národní asociace pro televizi a rádio. Od roku 2005 je šéfredaktorkou televizní stanice Russia Today, která dekretem zrušena nebyla, protože ji RIA sice vytvořila, ale nebyla její součástí. Zároveň se nyní stala šéfredaktorkou konglomerátu Rusko dnes.
Nemůže být náhodou, že nově vytvořená agentura Rusko dnes si z televizní stanice, založené zaniklou agenturou RIA vzala nejen název, ale i šéfredaktorku. Zatím není jasné, jestli pomocí tohoto manévru chce Vladimir Putin začlenit televizi Russia Today pod Rusko dnes, ale je to velmi pravděpodobné (i kdyby nešlo o „fyzické“ sloučení, dosazením stejného vedení lze docílit stejného efektu).
Když agentura RIA Novosti informovala o svém zániku, neodpustila si poznamenat, že celá situace potvrzuje trend upevňování kontroly ruské vlády nad médii. Ne nadarmo se Ruská federace na indexu Reportérů bez hranic umístila v hodnocení svobody tisku na 148. místě ze 179 hodnocených zemí.
