Libyjská média: svobodná a profesionální?

lybia

Jak jsou na tom libyjská média se svobodou a profesionalitou? Otevřelo Arabské jaro a intervence NATO v Libyi stavidla kvalitní žurnalistice, nebo čeká tuto kmenovou a postkonfliktní společnost ještě dlouhá cesta?

 

Foto: ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz

Konečně svobodná?

Svoboda médií se v Libyi poslední rok zhoršuje. Podle organizace Freedom House Libye poklesla v žebříčku svobody tisku z 59. na 62. místo a dostala se do kategorie“Not Free”, kde byla i za vlády Kaddáfího v roce 2010. Pokles následuje po počátečním zlepšení daném především svobodně-chaotickými poměry poválečné Libye. Reportéři bez hranic (RSF) to kvantifikovali takto: na Světovém indexu svobody tisku byla Libye v roce 2012 (tj. první rok po svržení Kaddáfího) na 155. místě, v roce 2013 pak na 131. a letos 137. z celkem 180. Mimochodem, ČR je letos 13. a polepšila si tak o tři příčky vůči minulému roku.

Problémem pro svobodu libyjských médií zůstává potichu se vracející cenzura. Žurnalisté jsou nuceni u kmenových, bezpečnostních a politických témat praktikovat autocenzuru, protože se nacházejí pod kontrolou milic, dalších ozbrojených skupin a islamistických extrémistů, kteří si tuto mediální agendu bedlivě hlídají. Krom toho některé věci jsou v postkonfliktní společnosti prostě tabu, zvláště pokud je to umocněno kulturním kontextem. Příkladem je mlčení kolem psychických následků u žen v přístavu Misuráta, které se staly oběťmi systematického znásilňování ze strany Kaddáfího jednotek. Obecně platí, že je v Libyi víceméně možno kritizovat vládu či parlament, protože nemají reálnou moc. U milic se však může veřejná kritika stát otázkou života a smrti.

Stranou snah o přistřižení křídel libyjským médiím nezůstávají ani politici na vládních a parlamentních postech, kteří se snaží vyvíjet nátlak skrze vágně formulované zákony, jež jsou jen kosmeticky upravenou verzí textů z trestních a občanských zákoníků z Kaddáfího doby a dají se zneužít k trestání reportérů za údajné pomluvy a urážky na cti. V neposlední řadě je zde tendence manipulovat editorskou politiku některých médií s ohledem na zájmy financiérů jednotlivých titulů.

Nedostatek profesionality

Být svobodným novinářem nestačí, pokud svoji práci neumíte. U Libye je to do očí bijící, protože se v ní naplno uplatnilo pořekadlo „čím uzavřenější národ, tím více občanských žurnalistů“. Libye sice dnes má přes 50 rádií, 45 televizních kanálů a 200 novin a časopisů, ale jejich obsah je slabý i na arabské poměry, protože jejich pracovníci desítky let neměli dostatečný kontakt ani se Západem, ani se svými arabskými protějšky. Nízká důvěryhodnost médií kombinovaná s ideologickou polarizací společnosti pak kvalitní žurnalistice nijak nenahrává, natož aby přála rozvoji její investigativní formy.

Dědictví Kaddáfího režimu a následných revolučních poměrů také zanechalo své stopy. Libyjští novináři často nechápou, co svoboda tisku znamená, protože ji nikdy nezažili, a ani kolikrát netuší, co to vlastně zprávy jsou, neboť dříve jen přejímali, co jim režim nadiktoval. Výsledkem je neobjektivní žurnalistika opírající se o klepy a neověřené informace, v níž mezi názory a fakty existuje jen velmi nejasná hranice. Zatímco tedy trh libyjských soukromých médií doslova bují, jejich kvalita zůstává sporná. Budiž příslibem světlých zítřků fakt, že se v zemi od pádu Kaddáfího nefiltruje internet a země se otevřela světu. Nebýt sociálních sítí (viz můj seznam účtů k Libyi na Twitteru) a solidních tradičních médií, jako je Libya Herald, nikdy bych nebyl schopen vývoj v této pouštní zemi tak podrobně sledovat.

Jan Kužvart
analytik Asociace pro mezinárodní otázky
 

 

Čtěte také

krizova_komunikace
Blog

7 kroků, jak zvládnout krizovou komunikaci

Krizová komunikace patří mezi klíčové disciplíny krizového řízení. Rozhoduje o tom, zda si firma či organizace dokáže udržet důvěru veřejnosti a zákazníků ve chvíli, kdy čelí kauze, chybě nebo nečekané negativní události. V prostředí, kde se informace v online prostoru šíří během minut a sociální sítě dokážou během krátké doby přenést téma do mainstreamových médií, je připravenost a rychlá reakce zásadní součástí práce PR specialistů a brand manažerů.

mediabase uvod
Blog

Cílené PR začíná u kvalitní databáze novinářů: jak funguje Mediabase v praxi 

Chcete oslovit cíleně novináře, kteří se zajímají o vaše téma? Nebo potřebujete najít správné zdroje a influencery pro vaši kampaň? S modulem Mediabase v aplikaci NewtonOne NG to jde jednoduše. Databáze novinářů a zdrojů je pravidelně aktualizovaná naším expertním týmem a podporovaná AI, takže máte jistotu, že pracujete s aktuálními kontakty.

PR Brunch_GEO
Blog

Jak GEO ovlivňuje reputaci značek v odpovědích AI nástrojů

Generative Engine Optimization (GEO) se rychle stává klíčovým nástrojem pro řízení reputace značek v prostředí AI vyhledávání. Na PR Brunchi, pořádaném agenturou PRAM Consulting ve spolupráci s NEWTON Media a ČTK, diskutovali odborníci o tom, jak optimalizovat obsah a PR aktivity tak, aby značky byly správně interpretovány jazykovými modely a AI nástroji.

building ai visibility
Blog

Trendy v komunikaci 2026: Jak být vidět v éře AI a generativních odpovědí

Klikání na první odkazy už není samozřejmost. Umělá inteligence nabízí odpovědi okamžitě a často bez návštěvy webu. GEO už proto není jen technickým pojmem, ale novým pilířem reputačních a komunikačních strategií. Potvrzuje to i rostoucí zájem odborné veřejnosti. Téma AI a viditelnosti značek dnes rezonuje víc než kdy dřív.

AI asistent Isaac
Blog

AI analýza médií v praxi: rok s AI asistentem Isaac v NewtonOne

Rok inovací a chytřejší práce s mediálními daty. AI analýza médií v platformě NewtonOne se díky AI asistentovi Isaac stala každodenním nástrojem PR a marketingových týmů. V prosinci Isaac oslavil své první výročí a přináší dosud největší novinku – možnost vlastního promptování přímo v chatu.

telefon kresba

Jdeme na to!