Na přelomu tisíciletí prožívalo obyvatelstvo řady latinskoamerických zemí zásadní společenské a politické změny. Ty se samozřejmě odrazily i v latinskoamerickém televizním světě.
Foto: kancelář CNN en Español. Zdroj: Profimedia.cz
Španělsky v anglicky hovořící zemi
Latinskoamerické sdělovací prostředky se větví do mediálních skupin, které pokrývají televizi, rozhlas a tisk. Každá země má přirozeně obrovský počet národních, regionálních i lokálních médií. Největší latinskoamerické televizní sítě zahrnují CNN en Español a Univision , které mají sídlo na území Spojených států, dále pak Španěly vlastněná zpravodajská stanice Canal 24 Horas. V roce 2005 byla ve Venezuele uvedena do provozu satelitní televizní síť TeleSUR , již řídí sedm států.
Obří média latinskoamerické integraci příliš nefandí
Televizní a rozhlasový zpravodajský kanál CNN en Español byl založen v roce 1997 jako „dceřiná pobočka“ americké kabelové televizní společnosti CNN. Toto médium ve španělštině poskytuje nonstop zpravodajství pro diváky a posluchače ve Spojených státech, Latinské Americe i Kanadě. V roce 1999 CNN en Español zahájila vysílání v Mexiku s názvem CNN Mexico, které poskytuje informace o důležitých místních událostech, stejně jako o dění ve světě.
CNN en Español reflektuje politické a společenské změny na kontinentu v uplynulých 15 letech z podobných pozic jako její mateřská stanice CNN. Není, obdobně jako všechna významná západní média, příliš nakloněná aktivitám latinskoamerických populistických vlád, zejména počinům venezuelské vlády. Tyto aktivity představují například zavádění sociálních programů, včetně většího financování školství a zdravotnictví, dále pak agrární reformu, sociální benefity pro nemajetné atd.
V roce 2005 si venezuelský ministr komunikací a informací Andrés Izarra stěžoval v otevřeném dopise tehdejšímu šéfovi stanice Chrisu Crommetovi na zkreslené zpravodajské pokrytí událostí ve Venezuele redaktory CNN en Español. Podle stížnosti se stanice zpronevěřuje svým divákům, když není schopna informovat o Venezuele vyváženým způsobem.
Nejsledovanější latinskoamerická televize
Produkce televizní sítě Univisión se sídlem v New Yorku je zaměřena na hispánskou a latinskoamerickou populaci žijící ve Spojených státech i v zemích na jih od Rio Grande. Vedle obvyklého zpravodajství Univisión vysílá latinskoamerické telenovely a další mýdlové opery, sitkomy, reality show či informace ze světa sportu. Podle odhadů tuto televizní stanici sleduje nejvíce španělsky hovořících diváků na světě, a ta tak zdatně konkuruje i anglicky mluveným sdělovacím prostředkům. Univisión vlastní multimediální skupina Univision Communications, která v současnosti provozuje 62 televizních stanic.
Ani vlastníci Univisión nebyli zrovna nadšeni z geopolitických proměn Latinské Ameriky. Americký novinář a aktivista Charles Davis v článku publikovaném na webových stránkách katarské televize Al-Džazíra před dvěma lety napsal, že Univisión je posedlá vztahy Íránu s latinskoamerickými zeměmi kupříkladu tím, že Univisión na tyto vztahy aplikuje mocenské pohledy amerických neokonzervativců. Ti ale reflektují zájmy jen úzké mocenské skupiny, což poškozuje pověst televize, napsal Davis.
Nicméně kritika této televize přichází i zprava. Podle konzervativní organizace Media Research Center je produkce Univisión „liberálně zkreslená“, třeba kvůli masivní informační propagaci zdravotnické reformy prezidenta Obamy – tzv. Obamacare. Obamův elektorát zahrnuje většinu hispánské populace žijící ve Spojených státech, která podle Media Research Center z programů Obamacare těží nejvíce.
Nešvary soukromě vlastněných televizních stanic
Canal 24 Horas svou činnost zahájil v roce 1997. Jde o první španělsky mluvený zpravodajský kanál, který společně s TVE Internacional spadá pod státní televizi Televisión Española . Canal 24 Horas monitoruje dění nejen ve Španělsku, ale po celém světě.
Produkce Canal 24 Horas se od shora uvedených médií zásadním způsobem neodlišuje, protože se tyto sdělovací prostředky nacházejí v soukromých rukou, a proto je nutné počítat s tím, že zohledňují partikulární zájmy svých vlastníků, též inzerentů či lobbistů, a tyto skutečnosti se přirozeně promítají do práce televizních štábů.
Latinskoamerická televizní alternativa
Odlišný pohled na dění v latinskoamerické politické scéně a společnosti divákům nabízí satelitní televize TeleSUR se sídlem ve venezuelské metropoli Caracasu, kde v roce 2005 zahájila provoz. TeleSUR vznikla s cílem podporovat středolevé vlády po celém jihoamerickém kontinentu a snahou poskytovat informace, jež mají utužovat latinskoamerickou integraci a spolupráci.
Chod TeleSUR z poloviny zajišťuje venezuelská vláda, dále pak vlády Argentiny, Bolívie, Kuby, Ekvádoru, Nikaragui a Uruguaye.
Vznik „konkurence“ v podobě TeleSUR nelibě nesou jak velké latinskoamerické sdělovací prostředky, tak i Bílý dům. Washington s nevolí pozoruje latinskoamerickou integraci a „face to face“ spolupráci mezi státy na jih od Rio Grande, protože zde ztrácí politický a diplomatický vliv.
Žádná z latinskoamerických televizních stanic se nesetkala s tak velkým příbojem kritiky a kontroverze jako TeleSUR. Stanice rok po svém vzniku navázala spolupráci s katarskou televizí Al-Džazíra. Tato skutečnost vyvolala hněv tehdejšího amerického kongresmana Connie Macka IV., jenž uvedl, že tento krok předznamenává vznik „globální televizní sítě pro teroristy a další nepřátele svobody“. Nicméně TeleSUR navázala smlouvy pro představu i s BBC, což kongresman Mack IV. nechal bez odezvy.
Výhrůžky smrtí
Několika novinářům pracujícím pro TeleSUR bylo kvůli jejich práci anonymně vyhrožováno smrtí. Argentinského korespondenta Edgardo Estebana jednoho dne v roce 2008 vzbudila detonace před jeho domem. Novinář přežil jen díky skutečnosti, že šlo o poměrně malou, podomácku vyrobenou bombu. Esteban dostával výhrůžky smrtí už dříve kvůli tomu, že psal o mučení prováděném na vězních zkorumpovanou argentinskou juntou během války o Falklandy. V roce 2006 se tehdejší korespondent TeleSURu v Kolumbii Fredy Muñoz Altamiranda ocitl ve vězení poté, co byl zatčen a obviněn ze spáchání teroristických činů. Když byl novinář o pár měsíců později propuštěn na svobodu, nějaký čas čelil výhružkám smrtí. Známý kolumbijský novinář William Parra, který pracoval u Reuters a posléze pro TeleSUR , byl nucen opustit svou vlast a nalézt politický azyl ve Venezuele kvůli tomu, že ho kolumbijské úřady považovaly za prostředníka levicové guerilly FARC, se kterou bojuje kolumbijská armáda.
Obecná kritika práce TeleSUR se týká jejího příliš blízkého spojení s jihoamerickými vládami a jejich představiteli. Avšak lze konstatovat, že vznik TeleSURU byl reakcí na vysílání velkých televizních stanic se sídlem mimo území Latinské Ameriky.
