Když před necelým týdnem vyšla zpráva, že tým pořadu Události, komentáře opouští zbývající dva editoři, příliš to média nezaujalo. Přece jenom jde o neznámé tváře, které sice tvoří celý pořad, ale veřejnost je nezná, proč tedy o nich informovat. Nyní ovšem všichni debatují o odchodu moderátorů Martina Veselovského a Daniely Drtinové.
Foto: Čtvrtníček, Šteindler, Vávra – Česká soda, 2003. Zdroj: ČTK/Třeštík Jan
Už od podzimu se řeší, zda je zpravodajství České televize v krizi a zda je tam prostředí vhodné k práci. Odchod dvou špičkových moderátorů, kteří mají za sebou mnoho let praxe, tomu příliš nenasvědčuje. Navíc Česká televize není schopná dát k celé věci vhodné vysvětlení. Pro diváky sice nyní přišla s příslibem nového formátu hlavní zpravodajské relace Události, ale k čemu bude moderátorům další technika, když mají problémy už s ovládáním té současné? Odcházející předseda Rady ČT Milan Uhde přitom přirovnal zpravodajství České televize k nestrávenému jídlu, které leží v žaludku. Sám se přitom trávicí proces urychlit nerozhodl. Pro nezávislý audit, který by vyšetřil, co se v ČT děje, ruku nezvedl, protože měl horečku.
Celá záležitost vyvolává tolik otázek, že člověku už se na ně nechce hledat odpovědi, i když miluje záhady a detektivní příběhy. Pojďme tedy raději zavzpomínat na dobu, kdy bylo zřejmé, že nic nefunguje a bylo to v pořádku, na krásná léta devadesátá.
Po vzniku České republiky, pár let po Sametové revoluci, přišli mladí a nadějní tvůrci (Chaun, Hřebejk, Šteindler, atd.) s průlomovým pořadem Česká soda. V roce 1993 bylo zahájeno vysílání pořadu, který zkoušel hranice tehdejších diváků, co jsou ještě schopni zhlédnout. Kromě politické satiry se parodovaly i televizní reklamy, zpravodajství komerčních televizí, oblíbené televizní seriály. Bylo by spíš obtížnější najít, co ostrovtipu tvůrců uniklo. Na pranýř si vzali téměř všechno. Patrně legendární je scénka s Janem Zákopčaníkem, kterého ve střižně při uvádění jeho relace o počasí „svlékli“. Moderátor se pak bránil tím, že na závěr svého vstupu pustil fotku tří vepřů a řekl, že to jsou pánové Čtvrtníček, Šteindler a Vávra. Vedení jeho kreativní odpověď „odměnilo“ pokutou a několikadenním zákazem natáčení.
Když nyní po zhruba dvaceti letech tvůrci České sody vzpomínají na její natáčení, shodují se, že něco podobného by nynější obrazovka České televize nesnesla. Svůj pořad považují nejen za ukázku bouřlivých let devadesátých, kdy nebyl přesně definován etický kodex a pokud byl, vždycky se dala nalézt výjimka, ale i za demonstraci nestrannosti tehdejší České televize. Pořad Česká soda je přitom tak úspěšný, že vyšel i na DVD v několika řadách a na serveru youtube mají jednotlivá videa deseti tisíce až sta tisíce zhlédnutí.
A je čas vrátit se do přítomnosti. Kromě Reportérů ČT a 168 hodin Česká televize nemá mnoho kritických pořadů. Za zmínku sice stojí Malostranské korekce (vysílané v rámci zmíněných 168 hodin), které humornou formou seznamují diváky s výroky politiků, ale tří až čtyřminutová stopáž moc neuspokojí diváka toužícího po odlehčení současné politické scény humorem. Program České televize je tak nyní tvořen hlavně pořady, které rozhodně neurazí, příliš nepobaví a slouží spíše k zaplnění místa.
