Kdo je králem lesa aneb právo na internet

Žít už se bez něj téměř nedá a pro práci i v soukromí ho využívá většina z nás. Zaslouží si ale označení základního lidského práva? Role internetu v paragrafech je stále silnější, stačí se podívat za hranice, kde institut práva na internet funguje.

Foto: Ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz

Bez internetového připojení se nespřátelíte s novým kolegou na Facebooku, nepřečtete si rozhovor s trenérem reprezentace na stránkách on-line deníku a nemůžete odeslat hotový článek editorovi. Důležitost dnes už každodenního nástroje se v posledních letech stále častěji promítá i do legislativy. V roce 2011 vyvolal bouřlivou debatu krok Organizace spojených národů, která tehdy prohlásila připojení na web za základní lidské právo. Ve své zprávě OSN zároveň kritizovala jakékoliv omezování přístupu k internetu a dostalo se i na pokárání legislativců, kteří prý často omezují svobodu slova na síti prostřednictvím vágních zákonných ustanovení.

Vraťme se ale daleko před rozhodnutí OSN. Řada evropských zemí totiž s implementací práva na internet do národních zákonů koketovala už od počátku století. Průkopníkem takového trendu se stalo pobaltské Estonsko. Země, která má stejný počet obyvatel jako Praha, si v roce 2000 vtělila právo na internet do tzv. telekomunikačního aktu, který v jednom ze svých článků říká, že do telekomunikačních služeb patří mimo jiné „internetová služba, která je všeobecně k dispozici všem předplatitelům za jednotnou cenu bez ohledu na jejich místo pobytu.“

E-stonia aneb boj o krále lesa

Zákon spadal mezi četné snahy tehdejší vlády, která v pobaltské republice nastartovala internetovou revoluci nevídaných rozměrů. Premiér Mart Laar prohlásil, že jeho kabinet je první „bezpapírovou“ vládou. Estonští zákonodárci označili přístup k webu za klíčové právo 21. století. Nedlouho poté se internetová infrastruktura rozrostla natolik, že se na komunální úrovni uskutečnil první pokus o volby po síti. Tomu předcházela zábavná pilotní verze, která měla prověřit úskalí nového typu hlasování. Estonci si poprvé hlasování přes síť vyzkoušeli při volbě krále lesa, když se o jejich sympatie ucházeli třeba jelen či myš. Kdo zvítězil, se však Estonci nedozvěděli s tím, že si to vyříkají v lese sama zvířata. První opravdové volby na celém území Estonska prostřednictvím internetu pak proběhly v roce 2007.

Za dalším příkladem „internetové země“ to z Estonska není daleko. Stačí překonat záliv a ocitneme se ve Finsku, které s účinností od roku 2010 zařadilo přístup k internetu mezi občanská práva, stalo se tak novelou zákona o komunikačním trhu. Zajímavostí finské úpravy je, že zákonodárci stanovili i minimální rychlost připojení. Každý Fin s trvalým pobytem má tak dle paragrafové dikce zaručen přístup k síti, a to za dostupnou cenu s rychlostí minimálně 1 megabit za sekundu. Podle finských úřadů je v zemi použití sítě ke každodenním činnostem vysoce populární. Jen internetové bankovnictví běžně využívá 84 procent Finů.

Francie: třikrát a dost

Začlenění práva na internetové připojení do zákona proběhlo na severu Evropy hladce. Nebylo tomu tak ale na opačné straně kontinentu, respektive ve Francii, kde se strhla v roce 2009 diskuze nad omezováním přístupu na síť. Zákonodárci se tu snažili zatnout tipec internetovým pirátům, a to prostřednictvím úřadu se zkratkou HADOPI – ten získával IP adresy nelegálně stahujících hříšníků a po dvou varováních je mohl odstřihnout na určitou dobu od internetového připojení. Taková praxe ovšem odporovala judikatuře francouzského ústavního soudu, který označil přístup k internetu za občanské právo, a donutil tak zrevidovat činnost kontroverzního úřadu.

Pokusy o uzákonění zatím stále nového institutu můžeme vidět i na jihu Evropy. Promítly se například do článku 5 řecké ústavy, který zakládá právo všech Řeků „podílet se na informační společnosti“. Ustanovení zároveň zakládá povinnost státu usnadnit svým občanům přístup k přenášení elektronických informací.

Uvidíme, jestli se i my v oblasti internetu dočkáme tak konkrétních právních kroků, jako je tomu na severu Evropy. Ať už se čeští zákonodárci, potažmo ti unijní, rozhodnou v budoucnu jakkoliv, už kvůli pilotnímu hlasování o krále lesa by to za to stálo.

Mariana Pítrová
autorka se specializuje na mediální právo

Čtěte také

Viditelnost AI overviews
Blog

Jak vás vidí AI: nové výzvy pro PR specialisty

AI mění způsob, jak vyhledáváme informace. Viditelnost v AI je proto dnes zásadní. Na webináři Jak vás vidí AI? nás Lucie Geislerová provedla tím, jak fungují AI generativní nástroje a co mohou značky dělat, aby byly pro AI dobře viditelné a správně interpretované.

blog_employer_branding
Blog

Jak AI mění employer branding a nábor zaměstnanců

Kandidáti si dnes o zaměstnavatelích zjišťují informace jinak než dřív. Stále častěji se místo kariérních webů nebo pracovních portálů obracejí na nástroje umělé inteligence, které shrnují reputaci firmy, zkušenosti zaměstnanců a její postavení na trhu práce.

Odpovědi AI tak často formují první dojem o značce zaměstnavatele ještě předtím, než kandidát otevře pracovní inzerát. Jak AI interpretuje informace o vaší společnosti, z jakých zdrojů vychází a jak může HR tento proces ovlivnit?

tiskova_zprava
Blog

Jak napsat tiskovou zprávu: praktický návod od základů po efektivní distribuci

Napsat tiskovou zprávu, která neskončí v digitálním koši, je umění i řemeslo zároveň. Zatímco redakce denně zaplavují stovky oznámení, uspějí jen ty, které respektují novinářská pravidla a přinášejí skutečnou hodnotu. V tomto praktickém návodu vás provedeme celým procesem – od stavby textu metodou obrácené pyramidy přes psaní titulků, které nejdou přehlédnout, až po strategii úspěšné distribuce.

noviny
Blog

NEWTON Media uzavřel licenční smlouvu se SLPV

Společnost NEWTON Media, a.s. a Správce licenčních práv vydavatelů (SLPV) se dohodli na podmínkách licenční smlouvy na užití obsahu vydavatelů zastupovaných SLPV v monitoringu médií.

krizova_komunikace
Blog

7 kroků, jak zvládnout krizovou komunikaci

Krizová komunikace patří mezi klíčové disciplíny krizového řízení. Rozhoduje o tom, zda si firma či organizace dokáže udržet důvěru veřejnosti a zákazníků ve chvíli, kdy čelí kauze, chybě nebo nečekané negativní události. V prostředí, kde se informace v online prostoru šíří během minut a sociální sítě dokážou během krátké doby přenést téma do mainstreamových médií, je připravenost a rychlá reakce zásadní součástí práce PR specialistů a brand manažerů.

telefon kresba

Jdeme na to!