Americké mainstreamové tiskoviny mají obrovskou moc, jejíž budování trvalo asi 200 let.
Foto: ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz
První papírové noviny na území dnešních Spojených států se začaly tisknout na začátku 18. století nejčastěji coby novinové pamflety tehdejších kolonistů, jak se můžeme dočíst v detailní studii s názvem The Cambridge History of English And American Literature.
Bratr jednoho z otců zakladatelů a zároveň jednoho z prvních amerických novinářů Benjamina Franklina James Franklin dal “do kupy” jedny z prvních životaschopných amerických novin s názvem The New England Courant. Tento týdeník začal vycházet v roce 1721 v Bostonu. Jeho obsah, především publikace humorných a satirických esejí, šokoval a šel proti ortodoxii tehdejších politických představitelů Nové Anglie. Proto byly tyto noviny pět let po svém vzniku zrušeny.
Tisk coby morální opora amerických kolonistů
Benjamin Franklin považoval americký tisk za morální oporu amerických kolonistů, a novinářské řemeslo dokonce chápal jako službu bohu. Franklin stojí rovněž za prvním „novinovým řetězcem“ vzniknuvším na půdě Spojených států, který fungoval na území mezi Severní a Jižní Karolinou a Novou Anglií, nicméně šlo o nekvalitně vedená periodika, jež navíc nebyla nikterak významná.
Od poloviny 18. století byly americké tiskoviny dostupné širšímu okruhu čtenářů a jejich stránky většinou plnily texty o veřejném dění. Esej, jež byla páteří tiskovin do té doby vydávaných, byla nahrazena novým typem energických polemik, často na aktuální politická témata.
Americká nezávislost a úloha novin
V revoluční epoše a v raném období národní éry, konkrétně v letech 1775 až 1860, vycházely ve velkých amerických městech tiskoviny, které představovaly jakousi papírovou baštu patriotismu, když obsahovaly vlastenecké pamflety a prohlášení o lásce k národu.
Řada tiskovin se etablovala ještě v době před či v průběhu americké války za nezávislost, ač některé z nich byly vydávány ve špatných podmínkách omezujících nařízení, a doslova přežívaly ze dne na den. Tyto nepříznivé okolnosti se obecně změnily po válce za nezávislost a se vznikem federativní prezidentské republiky 4. července 1776 (USA). V odborné stati s přiléhavým názvem Would There Have Been an American Revolution without Newspapers Or Mail? (Došlo by k americké revoluci nebýt novin či pošty?) se píše, že druhý americký prezident USA John Adams považoval novinové pamflety, standardní noviny a poštu za katalyzátor změn, které lvím dílem přispěly ke vzniku nezávislé republiky.
V průběhu této doby začaly vycházet tehdy významné tiskoviny, jako například týdeník The Massachusetts Spy (založen 1770), deník Independent Chronicle (založen 1776) nebo list Pennsylvania Packet (založen 1771), který se počínaje rokem 1784 stal prvním úspěšně vydávaným deníkem ve Spojených státech.
Tiskoviny světového ohlasu
Náklad amerických periodik a počet původně lokálních distribučních sítí se s příchodem 19. století rychlým tempem zvýšil. Zatímco v roce 1800 ve Spojených státech vycházelo 150 až 200 tištěných periodik, o deset let později se toto číslo zvýšilo na 366. Nicméně kvantita tiskovin, které se šířily úměrným tempem jako osidlování střední a západní části USA, často neodpovídala dnešním standardům, co se obsahu a formy týče. V 19. století byla založena dodnes vycházející periodika, která mají velký čtenářský ohlas i obrovský vliv: deníky The New York Post (založen 1801), The New York Times (založen 1851), The Boston Globe (založen 1872) či The Wall Street Journal, který byl založen v roce 1881 a jenž je díky prodeji 2,4 milionu výtisků denně největšími novinami ve Spojených státech.
Kydání hnoje, aféra Watergate a žlutá žurnalistika
Minulé století vedle vzniku dalších tiskovin v USA (v roce 1982 byly založeny v současnosti druhé největší americké noviny podle počtu prodaných výtisků – USA Today ) přineslo i zrod originálních novinářských aktivit, kupříkladu muckrakeři (muckraking ve volném překladu znamená „kydání hnoje“) se zabývali korupčními skandály ve vysoké politice či nekalými praktikami velkých korporací. O „kydání hnoje“ v souvislosti s novinářskou prací poprvé mluvil americký prezident Theodor Roosevelt ve svém projevu v roce 1906. Dnes bychom za muckrakery mohli označit investigativní novináře.
Za skutečně přelomový investigativní počin, který vyústil ve veřejnou abdikaci prezidenta Spojených států Richarda Nixona, můžeme považovat aféru Watergate. Reportérům z listu The Washington Post Carlu Bernsteinovi a Bobu Woodwardovi se podařilo zjistit, že pracovníci aparátu prezidenta Nixona násilím vnikli do sídla Demokratické strany s cílem namontovat tam odposlechové zařízení. Případu se usilovně věnovala tři velká tištěná media: týdeník Time, deník The New York Times, ale především deník The Washington Post. Dva zmínění novináři čerpali informace od anonymního zdroje s pikantním názvem – Deep Throat; šlo o název úspěšného pornografického filmu, který v té době běžel v amerických kinech. Zpočátku se prezident Nixon nařčení bránil, ale důkazy proti němu otištěné v novinách byly nezvratné: o celé operaci se zapojením CIA věděl, schválil ji a nakonec 8. srpna 1974 oznámil svou rezignaci.
Dále pak můžeme narazit na termín „žlutá žurnalistika“, což je jedno z označení pro bulvární tisk a nepříliš etické novinářské postupy. Tento název vznikl na konci 19. století v souvislosti s komiksem Yellow Kid a používá se především v anglosaském světě. Nejznámějšími americkými bulvárními novinami jsou deník Daily News a týdeník National Enquier, přestože „bulvár“ ve Spojených státech netáhne tolik jako v Evropě.
112 Pulitzerových cen
V roce 1851 byly v New Yorku založeny jedny z největších a nejznámějších novin současnosti – deník The New York Times, který se může pochlubit 112 Pulitzerovými cenami, tedy největším počtem těchto ocenění na světě. List vychází v průběhu pracovního týdne s necelým milionem prodaných výtisků denně. Webové stránky listu patří ve Spojených státech k nejvyhledávanějším a nejpopulárnějším s 30 miliony unikátních návštěvníků měsíčně. „Značka“ listu má ve světě velký zvuk a přirozeně obrovský mediální vliv. Motto listu zní: „Všechny dobré zprávy k tisku“. Přestože je deník The New York Times obecně považován za prestižní list a těší se silné čtenářské přízni, je samozřejmé, že se neobešel bez kontroverzí a skandálů.
NYT a Irák
Kromě i jinde běžných selhání jednotlivých novinářů byla The New York Times vyčítána například publikace zfalšovaných důkazů, jež měly ospravedlnit invazi Bílého domu v roce 2003 do Iráku. Redakce listu později otiskla článek, v němž je uvedeno, že vedle akurátních článků byly publikovány také texty, jež byly založeny na chatrných zdrojích a málo spolehlivých informacích. Avšak co se vpádu americké armády do Iráku týče, tak zkreslené, nebo přímo zfalšované informace přinášela i další vlivná americká média.
Úpadek tiskovin ve Spojených státech?
S vypuknutím finanční krize ve Spojených státech, tedy kolem roku 2009, lze pozorovat i celkem zjevný pokles prodeje tištěných novin, který se nevyhnul ani nejčtenějšímu listu The Wall Street Journal. Za tímto trendem stojí i pokles kupní síly obyčejných Američanů, a to právě v souvislosti s finanční krizí. Některé americké noviny byly dokonce nuceny vyhlásit bankrot. Některé ztrátové tiskoviny skoupili mediální magnáti a miliardáři, jako jsou například Rupert Murdoch a Jeff Bezos. Ačkoliv se počet tištěných periodik díky shora uvedeným skutečnostem snížil, jistě to neznamená jejich konec; tištěné noviny ve Spojených státech přece jen „přežily“ nástup rozhlasu, televize i internetu, a tak přežijí i finanční krizi a přetrvávající ekonomickou recesi.
