Teroristická organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL, někdy též ISIS) se v míře více než hojné propaguje přes sociální sítě prostřednictvím promyšlené strategie. Nahlédněme pod pokličku jejích sofistikovaných PR kampaní.
Foto: ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz
Jak jsem uvedl v předchozím článku, těžiště PR kampaní organizace ISIL se nachází na sociálních sítích. Mediální produkty ISIL, které jsou na nich prezentovány, jsou velmi rozmanité – od fotek a videí po infografiku a výroční zprávy. Fotografie přitom diváka nijak nešetří a servírují mu jak nelidskou brutalitu a oslavování mučednické smrti, tak fotky malující život na území kontrolovaném ISIL v těch nejrůžovějších barvách. Koneckonců, bojovníci ISIL jsou přeci „dobří lidé“. Usmívající se syn jednoho z velitelů má být zřejmě důkazem této světlé stránky. Na internetu nechybí samozřejmě ani záplava oslavných snímků s nastoupenými bojovníky.
Koordinace je základ
Ukočírovat propagandistickou mašinérii však není jen tak. ISIL se totiž prezentuje před globálním publikem, zahraničními protivníky, domácím obyvatelstvem a dalšími aktéry. Tato rozmanitost cílových skupin kombinovaná s faktem, že komunikace probíhá přes řadu kanálů na více sociálních sítích (Facebook, Twitter, Instagram, YouTube aj.) s sebou nese potřebu pečlivé koordinace vlastnoručně vytvořených PR kampaní. Sladit se musí nejen objem materiálu a jeho obsah a vyznění, ale i čas propagace. Na sociálních sítích tak není jen oznámeno, co se právě podařilo dobýt, zničit či ukořistit, ale i co je další cíl, další meta. Hashtag #ISISWeAreComingBaghdad hovoří za vše.
Ony vůbec hashtagy jsou pro ISIL velmi cennou pomůckou při koordinaci propagace. ISIL coby hierarchicky uspořádaná organizace používá korporátní hashtagy k tomu, aby definovala svoji značku. Od ambiciózního hashtagu #SykesPicotOver, kterým implikuje svůj záměr překreslit koloniální hranice Levanty, až po neméně ambiciózní #RemainingandExpanding, jímž dává najevo, kým je a kam kráčí. Koordinované hashtagové kampaně jí také umožňují zvyšovat viditelnost na Twitteru obecně.
Trocha asymetrie
ISIL ale není tak silná, jak by si přála být, a sociální sítě, na kterých operuje, jsou většinou dílem amerických firem. Je třeba se s tím proto popasovat skrze sadu asymetrických strategií, které mají nerovnováhu sil v kyberprostoru trochu napravit. Jedním z prostředků je zneužívání cizích hashtagů, například u fotbalového mistrovství světa se tak občas pod jeho hashtagem objeví něco o džihádu. Nezbytností je měnění účtů a využívání třetích stran pro šíření obsahu. Účet ISIL, co ještě dnes fungoval, totiž zítra nemusí vůbec existovat. Zesměšnění protivníka, jeho dehonestace či digitální úprava fotek k obrazu svému nejsou ISIL rovněž cizí. Občas se dokonce experimentuje – příkladem budiž falešná grassroot iniciativa za přejmenování ISIL, která měla kolem organizace pravděpodobně vytvořit dodatečný mediální halas.
Fanoušci a podporovatelé
ISIL si je dobře vědoma faktu, že bez komunity fanoušků a podporovatelů nemá na sociálních sítích šanci. Své účty proto systematicky dělí do třech skupin. První jsou institucionální účty organizace. Druhou skupinou jsou více či méně uměle vytvořené osobní účty jejích bojovníků, které tak mohou nabízet více atraktivní a „následováníhodný“ obsah. Konečně třetí skupinou jsou účty reálných podporovatelů ISIL, kteří na sociálních sítích vedou diskuze a hádky s ideologickými odpůrci.
Komunita fanoušků ISIL zahrnuje stovky až tisíce aktivistů, více než u konkurenční syrské džihádistické organizace Jabhat al-Nusra, což ISIL umožňuje v předem dohodnutý čas spouštět retweetovací kampaně, které pak mají na Twitteru o to vyšší dosah. Fanoušci také rádi přispěchají na pomoc, když je některý z účtů smazán a jiný obratem vytvořen, neboť informaci o této skutečnosti rychle rozšíří například na diskuzních fórech. Dále se mohou zapojit do repostování a překladů videí a dalšího materiálu nebo přispět do propagandy ISIL svojí troškou za použití centrálně ustanoveného hashtagu, jakým je například #AllEyesOnISIS. Před časem ISIL dokonce vyvinula webovou aplikaci nazvanou Úsvit dobrých zpráv, která umožnila využívání účtů soukromých osob na Twitteru pro šíření materiálů ISIL pod jejich jménem tak, jakoby daný obsah tweetovali sami.
Koťátka na závěr
ISIL ve svých statusech obecně cílí na strachy a naděje lidí, kteří žijí pod její krutovládou, či mohou jednoho dne vstoupit do jejích řad. Zatímco vláda Iráku cílí ve své propagandě na podporu a stabilitu, ISIL se snaží oslovit srdce věřících. Neváhá přitom použít ani koťátka, hodně koťátek, dokonce tolik, až je z toho celý účet zvaný @ISILCats. On se vůbec džihád dělá lépe, když vás ve světě podporují. Třeba v takové Vídni. A že ne každý umí arabsky? Nevadí. K dispozici má precizně jazykově a graficky připravený anglický časopis, kde se o ISIL dozví vše podstatné. Pomoc od evropských konvertitů bojujících v řadách ISIL zde zřejmě přišla velmi vhod.
Jak vidno, mediální produkty z dílny džihádistické organizace ISIL a jejich systematické šíření přes sociální sítě představují dnes nejviditelnější a pravděpodobně řemeslně nepropracovanější příklad odvrácené strany arabských, či v obecnější rovině, muslimských médií. Jejich propaganda předstihuje al-Káidu a hravě by strčila do kapsy i řadu západních korporací a PR agentur. Jde o zvláštní svět, kde vedle uříznutých hlav visí post s dětským úsměvem, až by se zdálo, že život pod tímto levantinským Talibanem je úplná pohádka. O to větší hrůza může popadnout lidskou bytost, která se na to šílenství dívá z druhé strany. Jen málokdy v historii je totiž zlo tak krystalicky čisté a má tak lákavé mediální balení.
Jan Kužvart
analytik Asociace pro mezinárodní otázky
