Letos Česká televize plánuje hospodařit se 7,06 miliardami, Český rozhlas s 2,19 miliardami korun. Ročně platí české domácnosti na veřejnoprávní vysílání 2160 korun.
Foto: ilustrační, Zdroj: Profimedia.cz
Nejobjektivněji ukáže relevantnost vynaložených nákladů srovnání s obdobnými zeměmi. Veřejnoprávní vysílání funguje v celé Evropě, a tak se můžeme podívat, kolik do něj investují v nám blízkých zemích. Náklady na provoz televize a rozhlasu sice nelze srovnávat stejně jednoduše jako ceny dálnic, ale určitý obrázek nám porovnání čísel ukáže.
Nejrespektovanější instituce, která může v této oblasti dodat důvěryhodné informace, je Evropská vysílací unie (EBU), sdružení převážně veřejnoprávních, ale i komerčních rozhlasových a televizních stanic z Evropy, části severní Afriky a severozápadní Asie. Unie vydala v březnu 2012 zprávu, jež srovnává výdaje na veřejnoprávní vysílání vůči hrubému domácímu produktu (HDP) 54 zemí EU a jejího sousedství. ČR se v tomto srovnání umístila na 16. místě, mírně nad průměrem EU, který je 0,21 procent HDP.
Větší díl z HDP vydávají na veřejnoprávní vysílání pouze bohaté západoevropské země nebo státy, které bývaly součástí Jugoslávie. Pokud tedy vynecháme Slovinsko a Chorvatsko, výdaje ČR na veřejnoprávní vysílání jsou nejvyšší ze všech nových členských zemí EU. Nám nejbližší země z tzv. Visegrádské skupiny (V4) v prostředcích vydávaných na televizi a rozhlas jasně převyšujeme. Maďarsko je na 22. místě, Slovensko je na 24. místě a Polsko na 26. místě žebříčku.
Zdroj: Evropská vysílací unie
V ČR navíc většina příjmů veřejnoprávních médií, kolem 90 procent, pochází z koncesionářských poplatků, zatímco průměrně v Evropě tento poplatek představuje 60 procent příjmů. Zbylé příjmy pocházejí ze sponzoringu a reklamy, která je však značně omezena. Reklamní vysílání na veřejnoprávních kanálech ČT2 a ČT Sport nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času, z ostatních veřejnoprávních programů je téměř vyřazena. Celoplošné rozhlasové stanice mají limit na vysílání reklamy 3 minuty, regionální pak 5 minut denně.
Češi platí o 30 eur více než Slováci
Výše televizního poplatku v Česku je 135 korun měsíčně, ročně 1620 Kč, tedy přibližně 63 eur. Připočteme-li poplatek za rozhlas, který je v mnoha evropských zemích započítán do jednotného poplatku za veřejnoprávní vysílání, dostaneme se na 2160 Kč ročně, tedy asi 84 eur.
Na Slovensku je koncesionářský poplatek 4,64 eur měsíčně, ročně jde o sumu 55,68 eur, která připadne veřejnoprávnímu médiu RTVS (Rozhlas a televize Slovenska). Poplatek na Slovensku platí každá domácnost, která využívá elektřinu bez ohledu na to, zda využívá služby veřejnoprávních médií. V Polsku platí domácnosti poplatek za televizi a rozhlas ročně 199.80 zlotých, v přepočtu asi 47 eur. V Maďarsku byly v roce 2002 koncesionářské poplatky zrušeny z prostého důvodu, že se nedařilo je efektivně vybírat, a byly nahrazeny zdroji ze státního rozpočtu.
Český vklad je tedy v rámci zemí V4 nejvyšší. Otázkou zůstává, zda to platí i pro kvalitu veřejnoprávního programu.
