Jak se v Česku měří PR a komunikace? Výsledky PR Metric Survey ČR 2025/2026

O průzkumu PR Metric Survey ČR 2025/2026

PR Metric Survey ČR 2025/2026 zmapoval, jak česká PR a komunikační komunita přistupuje k měření výsledků komunikace. Průzkum se zaměřil na čtyři hlavní oblasti: přístupy k měření, používané nástroje a řešení, reporting a interpretaci dat a hlavní výzvy a potřeby komunikačních týmů. Hlavním cílem průzkumu bylo identifikovat klíčové trendy v oblasti měření PR a komunikace. Výsledky přinášejí pohled na to, jak dnes PR profesionálové v Česku vyhodnocují dopad komunikace, jaké metriky používají a s jakými překážkami se při měření setkávají.

Kdo se průzkumu zúčastnil?

Výsledky je důležité vnímat také v kontextu profilu respondentů. Největší část respondentů tvořili profesionálové pracující v interních PR a komunikačních týmech (45 %), následovaní zástupci PR agentur (29 %). Více než polovina respondentů zároveň pracuje v malých komunikačních týmech o 1–3 lidech (55 %). Z hlediska geografického působení 80 % respondentů působí primárně v České republice.

Průzkum tak nabízí především pohled na současnou praxi měření PR a komunikace v českém prostředí, a to jak z perspektivy interních komunikačních týmů, tak PR agentur. Data pocházejí z online dotazníkového šetření, které probíhalo od listopadu 2025 do ledna 2026.

Jak česká PR komunita měří komunikaci?

Výsledky PR MetricSurvey ČR 2025/2026 ukazují, že 40 % respondentů používá smíšené metody měření PR, zatímco 36 % se opírá především o kvantitativní data. Zároveň ale zůstává prostor pro větší standardizaci – Barcelonské principy aktivně využívá pouze 5 % respondentů.

Nejčastější PR metriky: imprese, dosah a návštěvnost webu

Nejčastěji se měří imprese (80 %) a dosah (78 %), následuje návštěvnost webu (65 %) a AVE (51 %). U AVE je hlavním důvodem jeho srozumitelnost pro management (61 %).

Vedle kvantitativních metrik se využívají také kvalitativní ukazatele – především engagement (69 %), sentiment (56 %), povědomí o značce (49 %) a chování publika (38 %).

Od měření k business výsledkům

PR metriky neslouží jen k reportingu. 75 % respondentů je využívá pro řízení strategie, 55 % pro analýzu výkonnosti, 51 % pro benchmarking a 42 % pro vyhodnocení ROI.

Za nejrelevantnější metriky respondenti považují zejména dosah, kvalitu a kvantitu mediálních zmínek, doručení sdělení a business outcomes. Výsledky tak naznačují posun od samotného měření mediálního zásahu k hodnocení kvality komunikace a jejího skutečného dopadu.

Co měření PR nejvíce komplikuje?

Největší bariérou je nedostatek času (40 %), následovaný omezenými zdroji a nedostatečnou podporou (shodně 16 %). Interní systémy pro měření využívá pouze 16 % respondentů; častější jsou vlastní scoringy, dashboardy nebo vlastní ukazatele. Nízké jsou také kapacity věnované měření a vyhodnocování komunikace – 58 % respondentů na něj vyčleňuje pouze 1–5 % lidské kapacity.

Jaký přístup k měření PR se používá nejčastěji?

Výsledky PR Metric Survey ČR 2025/2026 ukazují, že nejčastějším přístupem k měření PR je kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Tento přístup využívá 40 % respondentů. Dalších 36 % se opírá především o kvantitativní metriky, jako jsou počet mediálních výstupů, dosah nebo AVE. 13 % respondentů preferuje kvalitativní měření zaměřené například na sentiment, doručení sdělení a relevanci obsahu. 11 % dotázaných svou preferovanou metodu neuvedlo. Výsledky tak potvrzují, že kombinace kvantitativního a kvalitativního měření PR je v české praxi nejrozšířenějším přístupem.

Kvantitativní metriky: stále dominují imprese a dosah

Při měření PR komunikace jsou nejčastěji využívanými kvantitativními metrikami imprese (80 %) a dosah (78 %). Následuje návštěvnost webu nebo odkazy (65 %), AVE (51 %) a GRP (49 %).

Přibližně třetina respondentů sleduje také share of voice (35 %) a konverze (31 %). Zpětné odkazy využívá 18 % a specializovanější metriky, jako MPI (11 %) nebo ESG Media Index (4 %), zůstávají spíše okrajové.

Proč se stále používá AVE?

Hlavním důvodem pro používání AVE (Advertising Value Equivalency) je jeho snadná srozumitelnost pro vrcholový management – uvedlo ji 61 % respondentů. To ukazuje, že při výběru PR metrik hraje významnou roli nejen jejich metodologická relevance, ale také to, jak snadno lze výsledky komunikace vysvětlit C-level managementu.

Pouze 2 % respondentů uvedla, že nepoužívají žádné z uvedených kvantitativních metrik, a stejný podíl pracuje s jinými, interně přizpůsobenými ukazateli.

PR reporting: výsledky míří především k vedení

65 % respondentů připravuje PR reporty pro vedení, následují klienti (40 %) a interní oddělení (33 %). Nejčastějším formátem jsou PowerPointové prezentace a PDF (62 %).

Nejčastěji se reportuje měsíčně (36 %), čtvrtina respondentů (25 %) volí situativní nebo kombinovaný reporting a 18 % reportuje podle jednotlivých kampaní.

Výsledky ukazují, že PR reporting je v české praxi stále především pravidelný, prezentační a orientovaný na potřeby managementu.

👀 Zajímají Vás kompletní výsledky průzkumu? Rádi se o ně podělíme, napište nám.