Petr Herian pro Forbes: Historii neměním

Petr Herian pro Forbes: Historii neměním
9. 12. 2019

Petr Herian je muž, který pamatuje vše. Jeho Newton Media má archiv všech článků a veřejných vystoupení za posledních 30 let v Česku. Z hlediska informací má nevyčíslitelnou hodnotu, z hlediska peněz už do něj bylo nainvestováno několik stovek milionů korun. Co s ním bude dál?

Na stole má výroční zprávy Nadace Olgy Havlové a Charty 77, mezi papíry je vidět darovací smlouva pro brněnské Vysoké učení technické a před očima má na stěně skoro dvoumetrovou fotku, na níž s kolegy pózují při výšlapu na hrad Děvín. „Byl jsem skautský vedoucí a hledám si k sobě stejně naladěné lidi. Podporujeme desítky nadací tím, že jim dáváme zadarmo přístup do monitoringu médií, což se může hodit pro jejich práci. A když mi napíší studenti, tak jim ho obvykle taky dám, byť to tady ve firmě obchodníci neradi slyší,“ říká k rozesetým smlouvám nenápadný muž, jenž letos 1. července oslavil padesátiny a posledních 25 let svého života spojil s firmou Newton Media.

Tu začal jako malou živnost monitorující denní tisk pro Senát a dnes je rozkročená do 10 zemí střední Evropy a Balkánu, má obrat 550 milionů korun a zhruba desetinovou provozní ziskovost. Petr Herian se postupem času stal jejím 95procentním majitelem, a dnes tak dodává informace o tom, co se (o nich) píše, byznysovým říším, jako je PPF, ČEZ, Škoda Auto, či velkým bankám. A pochopitelně politikům a jejich institucím. Na českém trhu je v oboru zdaleka největší. Suma sumárum může každý, kdo zaplatí (či dostane od Heriana přístup), díky Newtonu během pár vteřin prohledat archiv 107 milionů článků, jež vyšly za posledních 30 let jen v Česku. Každý den jich přibude 30 tisíc a systém zmonitoruje 430 hodin televizního a rádiového vysílání.

To ale Petru Herianovi nestačí. Pro svou skupinu v poslední době vidí další budoucnost spíše v technologiích. Kvůli monitoringu vyvíjí ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci nástroje na rozpoznávání hlasu umělou inteligencí a jeho následný přepis. Pracuje přitom ve většině slovanských jazyků, díky archivu má dostatek „studijního materiálu“ a svá technologická řešení potom prodává dál přes Newton Technologies. „To mě teď baví asi nejvíce,“ usmívá se muž, který svou firmu před pěti lety přitom málem prodal.

Jak často se na vás obracejí média či firmy, abyste z archivu Newtonu něco smazal?

Vzpomínám si, že se to stalo snad jen jednou, když TV Nova odvysílala nějakou nepravdivou informaci a pak nás žádala, zda bychom ji nemohli stáhnout. To je ale věc, kterou nikdy neděláme. Poškodili bychom tak kvalitu toho nejdůležitějšího, co máme. A to je vlastně nekonečná paměť posledních 30 let Česka. Když chcete, můžete si najít, co každý jednotlivý den konkrétní politik říkal, co si mysleli lidé, novináři, čtenáři, čím žil svět a republika.

PH-Forbes.jpg

 

Takže žádné nátlaky? Velká finanční skupina, která by vás koupila, aby trochu přepsala historii?

Jednou mi zavolala asistentka tehdejšího premiéra Mirka Topolánka, že by si se mnou chtěl pohovořit. Šel jsem za ním do Strakovy akademie a tam mi říkal, že je náš monitoring moc levicový. Jestli bychom ho nemohli nějak upravit. Tak jsem se mu snažil vysvětlit, že monitoring děláme jen podle toho, co média píší, a nijak je neovlivňujeme. Náš byznys je být jejich obrazem. Že by nás chtěl koupit podnikatel, aby smazal nějaký obraz doby, to nikoho ještě nenapadlo. (smích)

Který český premiér byl váš nejlepší zákazník?

Jiří Paroubek. Ten měl skutečně velký mediální zásah, jeho poradci denně pod jeho jménem vydali klidně 10 zpráv a sám se detailně zajímal o všechny analýzy. Na Úřad vlády jsme tehdy dodávali asi nejvíce výstupů. Vedle toho například Petr Nečas dával penále svým ministrům, kteří měli málo výstupů v médiích. Na základě námi připravovaného žebříčku medializace.

Snažíte se nějak rozlišovat důvěryhodné a nerelevantní zdroje?

Ne, monitorujeme prakticky vše, co v zemích, kde působíme, vychází. V Česku je to 5273 zdrojů, v celé Evropě 150 tisíc. Je na uživateli, jak si jednotlivé informace vyhodnotí. Sice máme také projekt, který směřuje k odhalování fake news v rámci analýz, které prodáváme klientům, ale v monitoringu je úplně všechno. Některé noviny jsme dokonce do archivu digitalizovali zpětně. Například Lidové noviny nebo Právo máme od roku 1989.

Jak jste se k monitoringu vlastně dostal?

Studoval jsem ČVUT a živil se přitom jako ajťák. Školil jsem zaměstnance Komerční banky a přes známého jsem dostal nabídku nastoupit do firmy, která chtěla dělat monitoring pro sebe. Stáli za ní zakladatelé skupiny Newton Financial Management, což byli Michal Donné, Petr Kraus a David Volný. Tam jsou kořeny dnešní databáze. Jenže asi po roce jim došly peníze. Mně bylo líto veškeré vložené úsilí vyhodit, tak jsme se domluvili, že budu pracovat dva roky zadarmo a výměnou získám v nově vzniklé firmě menší podíl. Oni do ní zase dali počítače. Tak jsme začali monitorovat pět zdrojů a koncem roku 1996 získali ve výběrku prvního velkého zákazníka – tehdy vznikající Senát.

Za co jste žil, když jste neměl plat?

Manželka pracovala, bydleli jsme u rodičů a žili jsme skromně. Já jsem skaut, jsem vychovaný nemít vysoké výdaje, a nedělalo nám to velké potíže.

Jak se tehdy monitoring dělal?

Například novináři v Lidových novinách tehdy psali v textovém editoru T602, nic jako formát pdf neexistovalo, a tak jsem každý den jezdil v půl druhé ráno favoritem pro nejčerstvější noviny. Ty jsme potom skenovali. Jedna stránka trvala tak dvě minuty, možná si na staré skenery vzpomenete. Pak jsme vybrali relevantní články, vytiskli je a v půl osmé jsme museli být s balíkem 30 kopií monitoringu a jednou disketou v Senátu. Za to firma měsíčně inkasovala asi 70 tisíc. Od počátku jsme ale vše dělali digitálně a nikdy jsme nevytvářeli nějaké výstřižky novin. Neměli jsme zpočátku obrazovou podobu, ale měli jsme zvýrazněná klíčová slova, a učili tak klienty používat textovou podobu monitoringu. Pak jsme začali přepisovat rádia a televize.

Jak dlouho se dá takové tempo vydržet?

Asi rok a půl. Usínal jsem potom už všude, kamkoli jsem přes den přišel. Pak jsme vydělali peníze na kurýra, který tu nejhorší práci dělal za nás, a postupně začínal také internet. Ročně jsme tehdy rostli o nějakých 15 milionů a nakonec si nás všimla ČTK. V relativně malé firmě si koupila poloviční podíl a 10 let byla spolumajitelem. Když potom bylo vidět, že si začínáme dost konkurovat, dohodli jsme se, že se rozejdeme. V roce 2007 jsme tak své akcie vykoupili zpět za 60 milionů korun.

Mezi dalšími akcionáři byl i Petr Kraus, který je toho času ve výkonu trestu ve Švýcarsku kvůli kauze Mostecké uhelné. Jak jste spolupracovali?

On byl vždy řekněme spíše finanční investor. Vlastně do firmy chodil jen párkrát za rok na nějakou strategickou poradu či valnou hromadu. Navíc Newton Media stál úplně stranou skupiny Newton, ať už financemi, či byznysem. Vlastně jsme zapadali jen jménem. Petr Kraus nakonec zůstal spolu se mnou největším akcionářem a v roce 2012 jsem jeho téměř poloviční podíl zhruba za 80 milionů koupil. Vzal jsem si úvěr a stále ho splácím. Vlastně jsem v pozici, že jsem firmu 25 let budoval, zvětšoval a nakonec ji postupně dráž a dráž vykupoval pro sebe. Ale přijde mi to tak správné. Mám to odpracované a dělá mi to dobrý vnitřní pocit. Včetně toho, že dnes zaměstnáváme v 10 zemích nějakých 500 lidí.

Vy jste o prodeji nikdy neuvažoval?

Velmi vážně před pěti lety. S finančními investory jsme se namlouvali skoro rok a já si pak uvědomil, že bych stejně nevěděl, co se získanými penězi. Mohl bych je investovat tam, kde to znám. A to jsme zpátky. Tady v Newtonu. Raději jsme proto rozjeli expanzi do zahraničí, a jsme tak silní například v Chorvatsku nebo ve Slovinsku.

Jak tedy vypadá vaše práce dnes?

Monitorujeme veškerá média, ať už papírová, na internetu, nebo sociální sítě. A hodně se posouváme do role analýz a online monitoringu. Klient tak do pěti minut může vědět, že se o něm právě mluví, a samozřejmě co a v jakém kontextu se říká. Veškeré rozhlasové a televizní vysílání už dnes poslouchá strojová inteligence a přepisovatele jsme nahradili 50 editory, kteří jen po robotických výstupech mírně opravují text. Například zkomolená jména. Spolehlivost je kolem 95 procent, protože přepis mluveného slova do psané řeči udělal za poslední tři roky obrovský pokrok. Takže se stáváme stále více technologickou firmou.

Co to znamená?

Máme samostatnou firmu Newton Technologies, která se zabývá tím, že vyvíjí nástroje, jež potom prodáváme dál. Náš archiv má totiž ohromnou hodnotu také pro trénování umělé inteligence. Učíme její systémy například to, jak automaticky z hovorové řeči rozpoznat konec věty. Nebo automatickou přípravu anotací z článků. Jde to pochopitelně lépe, když můžeme systém nakrmit články, z nichž anotace kdysi provedl člověk, a pak to celé spojíme se strojovým učením. Ze sociálních sítí zase analyzujeme komunikaci, kterou využíváme na trénování audiobotů. Tedy komunikaci zákazníků s firemními roboty. To je další velká hodnota našeho archivu. Všechno si děláme in-house, přes naše programátory a vývojáře. Předpokládám, že za několik let bude tato noha našeho byznysu větší než samotné monitorování.

Kde fungují nástroje na přepis řeči?

Například v České národní bance. Zasedání bankovní rady jsou sedm let tajná a dříve se z nich musely složitě pořizovat přepisy. Naše technologie to výrazně zjednodušila. Zájem mají také zastupitelstva nebo soudy a službu máme nasazenou i v parlamentu. Umíme ji prodávat v 18 jazycích. To mě teď hodně baví.

Co vám 30 let po listopadu 1989 ještě dělá radost? A co vám vadí?

Mně dělají radost mladí. Včetně našich zaměstnanců. Líbí se mi, jaký mají přístup k práci, že jsou optimističtí, a to, jak pracují s informacemi. Starost mi dělají politici, kteří si drží svá místa, ačkoli by na nich už dávno neměli být. Zažil jsem reálnou politiku v komunálu, byl jsem místostarostou Horních Počernic, a od té doby si myslím, že by politici měli být ve svých funkcích maximálně dvě volební období. A pak by měli zase jít. Jinak totiž místo služby veřejnosti začnou mít pocit, že oni jsou tím středobodem politiky, kolem něhož se všechno točí.

Je v archivu Newtonu za těch posledních 30 let nějaká událost nebo období, které byste tam raději neviděl?

Není. Patří tam to dobré i špatné. Historii nezměníš. Já to tedy dělat nebudu. Raději učím studenty, jak v našem archivu hledat.

Další novinky

NEWTON Media

Na Pankráci 1683/127
budova Gemini A
140 00 Praha 4

+420 225 540 111 - NEWTON Media
+420 225 540 201 - obchodní oddělení
obchodni@newtonmedia.cz
IČ: 28168356
DIČ: CZ28168356

Kontaktujte nás

Kontaktujte nás

Facebook

  • Podle nové studie dokáže Twitter předvídat nebezpečné situace až o hodinu rychleji než policie.

    10. 7. 2017

LinkedIn

  • NEWTON Media, a.s. vlastní unikátní archiv mediálních zdrojů, který sahá v některých...

    Praha 4, 201-500 zaměstnanců
Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.