Mediální obraz obecného referenda v českých médiích

Mediální obraz obecného referenda v českých médiích
11. 6. 2019
MEDIAINFO

Poslanci mají před sebou projednávání tří návrhů o celostátním referendu. I když je podpoří, a i když se otázka referend ve veřejnosti řeší nejvíc za posledních 20 let, šance na schválení je spíše teoretická. Spolu s projektem Demagog.cz jsme analyzovali, jak od roku 1996 a pak hlavně mezi lety 2013 až 2018 vypadá v Česku otázka celostátního referenda optikou médií.

Referendum v Česku jako téma

Česká ústava předpokládá, že by si lidé mohli rozhodovat v některých otázkách sami. Článek 2 odst. 2 konkrétně uvádí: “Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.” Pokud by poslanci a senátoři přijali příslušný zákon, část rozhodování by teda přešla přímo na občany.

Doposud se na celostátní úrovni konalo jediné referendum - a to konkrétně o vstupu do Evropské unie v roce 2003. V červnu roku 2003 se bezmála 4 a půl milionu občanů dostavilo k volebním urnám a hlasovalo drtivě většinově pro vstup země do EU. Rok 2003, kdy se referendum konalo, je rokem, kdy se v médiích tento pojem vyskytoval do té doby nejčastěji.

graf2.pngMediální archiv NEWTON Media. Celkový výskyt pojmu „referendum“ v mediálním archivu od roku 1996 do roku 2018.

Je to logické – zmínky se dotýkaly denního zpravodajství, komentářů, rozhovorů s politiky i různými experty a dalších mediálních útvarů. Častěji než ve zmíněném roce 2003 se do veřejného dostalo téma referenda (resp. zmínka o něm) dostalo až v roce 2014, kdy již na politické scéně působilo hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury.

Je dobré si uvědomit, že od roku 2014 již působila v České republice řada nových mediálních (zejména internetových projektů) a počet zpráv, které se do databáze dostaly, se tedy zvětšil. V nejobecnějším pojetí lze počet příspěvků v mediálním prostoru (tj. tisku, televizi, rozhlasu i online prostředí) znázornit následujícím grafem:

graf1.pngGraf zachycuje medializaci obecného referenda v rozmezí let 2013 a 2018. Data: tisk, online, televize a rozhlas (mediální archiv NEWTON Media).

Výkyv na přelomu roku 2013 a 2014 způsobil mj. návrh zákona z dílny KSČM. Ten měl vyvolat referendum o zrušení zákona a majetkovém vyrovnání s církvemi. Sněmovnou neprošel. I tak se motiv referenda o církevních restitucích objevil na titulní straně stranických Haló novin do roku 2018 celkem 30krát.

Obecné referendum se o čtyři roky později stává politickým mainstreamem: podle deníku Právo by pro něj v této době hlasovalo 152 poslanců z celkem dvou set (Referendum může projít. I o Unii, 24. 10. 2017). Prudký pokles zájmu médií o obecné referendum, který se dostavil v létě roku 2018, lze patrně nejlépe vysvětlit tím, že v květnu toho roku vznikla stabilní vládní koalice ANO a ČSSD. To z obecného referenda činí ryze předvolební a povolební téma, které v každodenním politickém provozu rychle vadne, mediální optikou vyústí do ztracena.

Kdo o referendech píše

graf3.pngGraf seznamuje s médii, která se v rozmezí let 2013 a 2018 zajímala o celostátní referendum nejčastěji. Data: tisk, online, televize a rozhlas (mediální archiv NEWTON Media).

S odstupem nejčastěji psaly o obecném referendu parlamentnilisty.cz sloužící jako tribuna pro politickou publicistiku politiků a občanů. Žánrově podobnou platformou byla blogosféra na idnes.cz. Haló noviny spojovaly referendum zpravidla s otázkou církevních restitucí a vedle vystoupení z EU často neopomínala připomenout české členství v NATO.

Zájem mainstreamových titulů včetně kanálů ČT 1 a ČT 24 byl z velké části dán jejich zpravodajstvím o volbách a povolebním dění, kdy téma obecného referenda velmi rezonovalo v době Babišova vládnutí bez důvěry sněmovny, tzn. od prosince 2017 do května 2018.

infografika-referendum_Newton Media.jpg

Shrnutí

Častěji než v roce 2003 se do veřejného prostoru dostalo téma referenda až v roce 2014, kdy již na politické scéně působilo hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury. K výkyvu na přelomu roku 2013 a 2014 přispěl také návrh zákona z dílny KSČM. Ten měl vyvolat referendum o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Pro SPD i KSČM je typické, že otázku referenda nastolují typicky v předvolební kampani a krátce po volbách. V každodenním politickém provozu jejich apel překvapivě rychle vadne. Jestliže pro SPD je referendum vlajkovou lodí politického programu vůbec, KSČM k němu přistupuje spíše jako k nástroji, který pomáhá zviditelňovat tradiční komunistickou agendu, konkrétně vztah k církvím nebo zpochybňování českého členství v NATO.

Je také dobré si uvědomit, že od roku 2014 již působila v České republice řada nových mediálních (zejména internetových) projektů a počet zpráv, které se do databáze dostaly, se tedy zvětšil. S přehledem nejčastěji je téma propíráno Parlamentními listy. Jde o 1107 tematických příspěvků mezi lety 2013-2018, přičemž ČT 24, druhá v pořadí, si jich připsala jen 364.

Poslanci mají na stole aktuálně tři návrhy zákona o celostátním referendu, konkrétně z dílny ČSSD, KSČM a SPD. Ani jeden z nich ovšem nemá příliš nadějí na přijetí. Senátní většina totiž již deklarovala, že s jejich přijetím má zásadní problém.

Publikováno: 11. 6. 2019
MEDIAINFO
MEDIAINFO
Magazín NEWTON Media, a.s.

NEWTON Media

Na Pankráci 1683/127
budova Gemini A
140 00 Praha 4

+420 225 540 111 - NEWTON Media
+420 225 540 201 - obchodní oddělení
obchodni@newtonmedia.cz
IČ: 28168356
DIČ: CZ28168356

Kontaktujte nás

Kontaktujte nás

Facebook

  • Podle nové studie dokáže Twitter předvídat nebezpečné situace až o hodinu rychleji než policie.

    10. 7. 2017

LinkedIn

  • NEWTON Media, a.s. vlastní unikátní archiv mediálních zdrojů, který sahá v některých...

    Praha 4, 201-500 zaměstnanců
Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.