Nás v Newton Media zajímalo, jak si momentálně stojí obě strany barikády, co se mediálního pokrytí týče, a tak jsme se v rychlosti podívali do naší aplikace pro správu médií NewtonOne nové generace. Jelikož jsme chtěli zjistit co nejaktuálnější data, zaměřili jsme se pouze na mediální výstupy v období roku 2024 (tedy od 1. 1. – 30. 9. 2024).
V analýze mediálních výstupů jsme srovnávali hlavní hráče obou stran argumentu. Na straně pro zavedení nového systému recyklace máme Iniciativu pro zálohování (s podporou Ministerstva životního prostředí), kterou tvoří velké společnosti Coca Cola, Kofola, Mattoni, Heineken a Plzeňský Prazdroj.
Proti stojí převážně Česká asociace odpadového hospodářství, která je ale doplněná o Asociaci českého tradičního obchodu, Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí, Hospodářskou komoru, Unii zaměstnavatelských svazů, dále například Asociaci malých a středních podniků, Radu seniorů a množství dalších organizací.
Jak si za rok 2024 zatím obě strany vedou?
Iniciativa pro zálohování v mediálním prostoru zatím s převahou vede s celkovým počtem 857 výstupů (352 GRP). Opoziční Česká asociace odpadového hospodářství ve stejném období nasbírala 473 mediálních výstupů (258 GRP), což je téměř o polovinu méně.
Obr. 1: Graf vyjadřuje mediální výstupy jednotlivých stran argumentu ve sledovaném období 1. 1. – 30. 9. 2024.
Co se týče celkového počtu, tak na téma zálohování PET lahví a hliníkových plechovek evidujeme v NewtonOne nové generace cca 3 140 mediálních výstupů. Celková čtenost těchto výstupů byla tak vysoká, že statisticky vzato by se každý z nás měl letos už setkat s 18 až 19 články či pořady na uvedené téma. To je úctyhodný počet a svědčí nejen o úspěšnosti PR strategie obou táborů, ale také o všeobecném zájmu o zálohování a recyklaci v České republice.
Kdo za jednotlivé strany hovoří?
V obou táborech jsou PR strategie výrazně personalizované. Za Českou asociaci odpadového hospodářství (ČAOH) argumentuje v 84 % všech výstupů její ředitel Petr Havelka, v případě Iniciativy pro zálohování je to dokonce v 90 % všech výstupů mluvčí Kristýna Havligerová.
Obr. 2: Grafy zachycují podíl hlavních reprezentantů na všech výstupech, ve kterých figurují IPZ či ČAOH.
Která strana má pro sebe víc výlučného prostoru v médiích?
Obhájci a odpůrci zálohování se nezřídka setkávají ve stejných mediálních výstupech. V prvních devíti měsících letošního roku tak stalo hned 150krát. S ohledem na celkové počty výstupů za rok 2024 to znamená, že zatímco Iniciativa pro zálohování měla ve více než 80 % výstupů volné pole, Česká asociace odpadového hospodářství musela naopak v bezmála třetině výstupů čelit argumentaci protistrany.
Obr. 3: Graf zachycuje, v jaké míře se protínala medializace Iniciativy pro zálohování a České asociace odpadového hospodářství a jakou část mediálních výstupů měl každý ze subjektů jen pro sebe.
Hlavní argumenty obou stran v mediálním prostoru
Obě strany ve své komunikační strategii pracují s několika hlavními argumenty.
Hlavní argumenty strany stojící PROTI zálohování:
- Odpad v obchodech – Opakovaný argument, že zálohování způsobí hromadění odpadu v obchodech.
- Neefektivní převoz obalů – Častý argument, že převoz prázdných obalů je neefektivní a neekologický.
- Hygienická rizika – Zmiňováno hlavně u plechovek, zejména rizika spojená s otevřenými nebo skladovanými obaly.
- Alternativní třídění již existuje – Argument, že již fungují jiné systémy třídění a zálohování je tak zbytečné.
- Vysoké náklady na systém – Argumentace zaměřená na finanční náklady zavedení zálohového systému.
Hlavní argumenty strany stojící PRO zálohování:
- Zvýšení recyklace plechovek – Recyklace plechovek je v ČR na nízké úrovni, pohybuje se kolem 30 %. Zálohování by motivovalo k jejich vracení a zvýšilo míru recyklace.
- Splnění EU kvót – Česká republika má závazek vůči EU, který bez zálohování těžko splní. Zavedení záloh by usnadnilo dosažení evropských recyklačních cílů.
- Úspěšné zahraniční příklady – V mnoha zemích, jako je Německo, Norsko nebo Slovensko, funguje zálohování úspěšně a vykazuje vysokou míru recyklace obalů. Tyto příklady ukazují, že systém je realizovatelný a efektivní.
- Snížení recyklovatelného odpadu v přírodě a netříděném odpadu – Zálohování by motivovalo spotřebitele k vracení obalů, čímž by se snížilo množství odpadu v přírodě a v netříděném komunálním odpadu.
- Uzavření recyklačního cyklu – Zálohování by přispělo k uzavření recyklačního cyklu, protože obaly by se efektivněji sbíraly a vracely do oběhu jako druhotná surovina.
Které z těchto hlavních argumentů ale dominují v mediálním prostoru? Pro odpověď jsme si opět zašli do NewtonOne nové generace.
Obr. 4: Tabulky zachycují nejčastěji se objevující argumenty PRO, respektive PROTI zavedení zálohování. Procentuální hodnota vyjadřuje, v jak velké části příspěvků uvádějících alespoň jeden argument PRO, respektive PROTI, se daný argument vyskytuje.
Ať už jste zastánci zálohování, nebo naopak skeptici, jedno je jisté – v médiích se tomuto tématu nelze vyhnout. Pravděpodobně jste už slyšeli argumenty obou stran a vytvořili si svůj vlastní názor na to, ke které straně barikády se připojit.
Budeme pro Vás i nadále sledovat aktuální trendy a zajímavá témata, která hýbou mediálním prostorem.
Děkujeme, že nás sledujete!
