Prohlížíte si pouze ukázku z monitoringu hospodářské krize, odesláním formuláře si vyžádejte zkušební přístup do webové aplikace.Kvalitní výběr článků z nejdůležitějších českých médií na téma hospodářská krize.
Monitoring hospodářské krize
Čtyři důvody slabého evropského výkonu
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Téma | strana: 3 | autor: Martin Petříček
Sen o rychlém ekonomickém oživení v Evropě se rozplynul. Nyní naopak vážně hrozí, že Evropská unie zažije recesi s dvojitým dnem – tedy tu ve tvaru dvojitého W.
...Důvod hlemýždího tempa evropské ekonomiky je nasnadě: Lidé dost neutrácejí, nezvedá se poptávka po domácí produkci. Relativně silné euro navíc ztěžuje evropským výrobkům průnik do jiných částí světa. Na vývozu je přitom většina evropských zemí životně závislá.
Američtí bankéři pomáhali Řecku tajit dluhy
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Svět | strana: 22 | autor: Miroslava Jirsová
Bankéři z Wall Streetu čelí další kritice. Údajně pomáhali zadluženému Řecku maskovat skutečnou výši jeho veřejného dluhu, a to prostřednictvím nestandardních obchodů.
...Banky od nabídek takových obchodů neodradila ani kulminující finanční krize.
Řecko si loni vedlo hůř, než se čekalo
Lidové noviny | 13.2.2010 | rubrika: Byznys/svět | strana: 15 | autor: čtk
Tragickou situaci řecké ekonomiky potvrzují i včera zveřejněné údaje tamního statistického úřadu. Hrubý domácí produkt se ve čtvrtém čtvrtletí podle předběžných údajů meziročně propadl o 2,6 procenta. Ve třetím čtvrtletí pokles po zpřesnění dat činil 2,5 procenta, zatímco předběžné údaje ukazovaly na pokles o 1,7 procenta. Znamená to, že Řecko prochází nejhorší recesí od roku 1987.
ANKETA
Právo | 13.2.2010 | rubrika: Únor - měsíc životního pojistení | strana: 19
Trh životního pojištění se v roce 2009 ukázal jako jeden ze stabilnějších ve finančním sektoru, a to i v období krize. ...V souvislosti s finanční krizí si lidé čím dál intenzivněji uvědomují potřebu tvorby finančních rezerv a pokrytí základních rizik.
Krizi některé strojírny dokázaly ustát
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Česko | strana: 19 | autor: čtk
Řadě velkých strojírenských firem, především v automobilovém průmyslu, klesly loni tržby i zisky. Některé podniky však loňská ekonomická krize neovlivnila. Například Škodě Power a ČKD Blansko vzrostly prodeje a vydělaly více.
V Číně na vás vystavovatelé křičí a tahají za ruce do stánku
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Business Class | strana: 23 | autor: Jan Záluský
Ještě na začátku loňského roku čekala firma zisk devět milionů. Nyní veletrhy odhadují, že za rok 2009 spadly kvůli hospodářské krizi a splácení supermoderního pavilonu P do účetní ztráty 151 milionů korun. Tržby se meziročně propadly o více než třetinu.
Až osmdesát procent vystavovatelů tvoří malé a střední podniky.
Automobilky bojují o svou pověst
Lidové noviny | 15.2.2010 | rubrika: Byznys, svět | strana: 20 | autor: PAVLA KOZÁKOVÁ
Automobilový průmysl nebude na začátek letošního roku vzpomínat v nejlepším. Poté, co byly ukončeny podpůrné programy stimulující poptávku, totiž výrobce aut postihla další rána. Během několika dnů bylo hned pět automobilek donuceno svolávat k opravě vadné vozy.
...Dopadů hospodářské krize se automobilový průmysl obával již v loňském roce. Tehdy však hlubokým propadům v prodejích zabránily podpůrné programy, které zavedlo mnoho zemí na světě. Díky šrotovnému se tak nakonec loňský rok stal pro mnohé automobilky jedním z nejlepších.
Skutečná krize je tak s největší pravděpodobností čeká teprve v letošním roce.
Ani Google nemá řešení na všechno
Euro | 15.2.2010 | rubrika: Report | strana: 42
Po třech letech, co vede tuzemskou pobočku amerického Googlu, ji loni lidé z branže zvolili osobností roku českého internetu. „V IT dělám dvacet let, ale dnes mě živí reklama, ne technologie,“ poukazuje Taťána le Moigne v rozhovoru pro týdeník EURO na změny, jež zasáhly jak obor informačních technologií, tak vlastní internet. Ekonomická krize dle ní uspíšila nástup internetové reklamy a mohla by přispět i k renesanci vydavatelství novin.
Všichni šetří, nezůstal nikdo, kdo by oživil ekonomiku
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Téma | strana: 2 | autor: Roman Šitner
V první polovině loňského roku bylo odborníkům záhadou, proč domácnosti ještě nešetří, když se nad trhem práce už stahují černá mračna. Teď je situace opačná, lidé jako by navzdory očekávání analytiků ignorovali mírně optimistické předpovědi a do obchodů se nehrnou. ...Domácnosti mají k opatrnosti důvod. Nezaměstnanost atakuje desetiprocentní hranici, a je tak nejvyšší za posledních pět let, tedy od doby, kdy Česko začalo těžit ze svého členství v Evropské unii.
Jak Češi řeší krizi? Předčasným důchodem
Lidové noviny | 15.2.2010 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: FRANTIŠEK BOUC
Kdy odejít do důchodu? Stále více Čechů na „řádný“ termín nečeká a odchází předčasně, jak to umožňují zákony. Ke konci roku bylo takových lidí v Česku už 350 859, stát na jejich výplatu za rok utratil celkem 3,124 miliardy korun. Jde o rekordní počet v historii země, vyplývá z nejnovějších údajů České správy sociálního zabezpečení.
...Motivují je zejména obavy ze ztráty práce v období ekonomické krize.
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Téma | strana: 3 | autor: Martin Petříček
Sen o rychlém ekonomickém oživení v Evropě se rozplynul. Nyní naopak vážně hrozí, že Evropská unie zažije recesi s dvojitým dnem – tedy tu ve tvaru dvojitého W.
Slibný podzim vystřídala na kontinentu mrazivá zima – podle bleskových údajů Eurostatu stouplo HDP unie ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně jen o desetinu procenta. Unie tak výrazně zaostala za ekonomikou USA, která ve stejném období rostla o 1,4 procenta.
Za tento nepatrný růst vděčí unie především Francii, kde vyšší útraty přinesly růst HDP o 0,6 procenta. Německo, nejsilnější ekonomika EU, stagnovalo, a další velké ekonomiky – jako Španělsko či Itálie – poklesly.
Překvapilo Slovensko, které zaznamenalo mezičtvrtletní růst o dvě procenta a částečně vyrovnalo hluboký, více než osmiprocentní propad, z počátku loňského roku.
Důvod hlemýždího tempa evropské ekonomiky je nasnadě: Lidé dost neutrácejí, nezvedá se poptávka po domácí produkci. Relativně silné euro navíc ztěžuje evropským výrobkům průnik do jiných částí světa. Na vývozu je přitom většina evropských zemí životně závislá. Například Německo, kde ve čtvrtém čtvrtletí klesla spotřeba i investice, zachránil před propadem právě vyšší export.
Horší než očekávané výsledky z konce loňského roku vystupňovaly obavy, že výkon zůstane slabý i letos. Vlivů, které by mohly hospodářství podpořit, ubylo. Navrch získávají ty, které vzestup hospodářství oddalují. Zde jsou čtyři nejdůležitější:
1. Ve většině zemí skončilo šrotovné, které loni pomohlo automobilovému průmyslu. Německá asociace dovozců aut VDIK nedávno odhadla, že prodej nových automobilů v Německu kvůli ukončení šrotovného letos zřejmě klesne meziročně o čtvrtinu. Naznačují to už prosincová čísla o průmyslu, jež Eurostat zveřejnil spolu s údaji o HDP. Po listopadovém vzestupu klesla průmyslová výroba v EU meziměsíčně o 1,9 procenta.
2. Na oživení může mít vliv i mrazivé počasí, které nad kontinentem panuje od začátku roku. „Není vyloučeno, že nepříznivé klimatické podmínky mohou zahýbat s HDP. A je dokonce možné, že v prvním čtvrtletí poněkud klesne,“ varuje šéf německé centrální banky Axel Weber.
3. Chuť utrácet zůstane slabá, lidé se bojí nezaměstnanosti. „Snaha států eurozóny udržet zaměstnanost, jako například kratší pracovní doba či vládní podpora mezd, není dlouhodobě udržitelná. Nezaměstnanost může růst ruku v ruce s tím, jak se budou podniky přizpůsobovat nižšímu výkonu ekonomiky,“ říká Petr Kříž, partner PricewaterhouseCoopers Audit.
4. Většině států navíc začnou docházet peníze, vždyť i jindy ukázněné země čelí nyní schodkům veřejných financí. Největší hříšníci eurozóny – Řecko, Španělsko a Portugalsko – se zavázali k výrazným škrtům ve vládních výdajích.
Receptů, jak z marastu ven, zatím na stole příliš není. Jak připomíná komentátor Financial Times Martin Wolf, cesta, jak vyřešit krizi (spojenou rovněž s krizí důvěry) bez nějaké kalamity (v podobě státních bankrotů nebo konce eura) existuje v zásadě jen jedna: „Je to poptávka, hlupáku.“
Tedy krátkodobé fiskální stimuly pro země v problémech, vzestup agregátní poptávky ve všech zemích eurozóny (a Evropské unii) a také vyrovnání nerovností ve spotřebě mezi členskými zeměmi. Evropa potřebuje především německé spotřebitele.
***
Není vyloučeno, že nepříznivé klimatické podmínky mohou zahýbat s HDP. A je dokonce možné, že v prvním čtvrtletí poněkud klesne. Axel Weber šéf německé centrální banky
O autorovi| Martin Petříček, martin.petricek@economia.cz
Američtí bankéři pomáhali Řecku tajit dluhy
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Svět | strana: 22 | autor: Miroslava Jirsová
Finanční krize
Na účetní tricích se podílely banky Goldman Sachs či JP Morgan Řecko, jehož dluh zamával s evropskou měnou, nařčení popírá
Bankéři z Wall Streetu čelí další kritice. Údajně pomáhali zadluženému Řecku maskovat skutečnou výši jeho veřejného dluhu, a to prostřednictvím nestandardních obchodů.
Měli umožnit aténské vládě provádět speciální finanční operace, díky nimž Řecko získalo peníze, aniž by v jeho účetnictví vznikl dluh. Výměnou za tyto půjčky či odklad splatnosti nabídlo Řecko například práva na budoucí příjmy státu z hazardu nebo z letištních poplatků. Vznik dluhu se tak odložil do daleké budoucnosti.
Na účetních tricích se podle internetové verze deníku New York Times podílela široká škála amerických bank včetně těch největších jako JP Morgan nebo Goldman Sachs. Posledně jmenovaná pomohla podle deníku Řecku „přikrýt“ dluhy ve výši několika miliard dolarů.
Banky od nabídek takových obchodů neodradila ani kulminující finanční krize. Tým bankéřů Goldman Sachs se podle New York Times vypravil se speciální nabídkou nových účetních triků do Atén ještě začátkem listopadu 2009, tedy tři měsíce předtím, než se Řecko stalo epicentrem globální finanční nejistoty.
Bankéři v čele s prezidentem Goldman Sachs Gary D. Cohnem chtěli Řecku umožnit naoko snížit a odsunout rostoucí schodek systému veřejného zdravotnictví. Řecko tuto nabídku sice nevyužilo, ale aféra vyvolala otázky, jakou vlastně sehrál Wall Street roli ve finančním dramatu, který otřásl evropskou měnou.
Bankéři sami nabízeli politikům způsob, jak zamaskovat další zadlužování, a to v Řecku, v Itálii a možná i v dalších zemích. Mluvčí řeckého ministerstva financí nicméně tvrdí, že se setkali s řadou zástupců bank, žádnou nabídku ale nevyužili. „Veškeré dluhové financování provádíme ve snaze o transparentnost,“ řekl. Banky JP Morgan ani Goldman Sachs se k problému nevyjádřily.
Podle listu New York Times sahalo Řecko k účetním machinacím už krátce po svém vstupu do eurozóny v roce 2001. Právě investiční banka Goldman Sachs tehdy podle nejmenovaných zdrojů půjčila potichu řecké vládě miliardy dolarů. Tato transakce pomohla Aténám dodržet evropské limity pro schodek veřejných financí, aniž by kabinet musel seškrtat veřejné výdaje. Veřejnost se o ní ale nikdy nedozvěděla, protože nebyla vedena jako půjčka, nýbrž jako měnový obchod.
Podobné obchody byly podle mezinárodní verze německého týdeníku Der Spiegel trendem roku 2002. „Investiční banky vládám samy nabízely tyto složité finanční instrumenty a zadlužené středomořské země nabídky ochotně využívaly,“ řekl deníku zdroj, který si nepřál být jmenován.
Obchody, při nichž nejsou půjčené peníze vykazovány jako půjčky, matou investory, regulátory i evropský statistický úřad.
Řecká vláda se snažila skrývat výši dluhu především kvůli hrozbě pokuty za nesplnění maastrichtských kritérií, která státům eurozóny od roku 1999 nařizují udržet deficit veřejných financí maximálně ve výši tří procent HDP. Řecku se to v minulosti dařilo právě jen díky „kreativitě“ v účetnictví. Když ale Evropský statistický úřad uvedl čísla na pravou míru, vyšlo najevo, že Řecko ve skutečnosti tuto hranici značně překračovalo. V roce 2009 přesáhl schodek veřejných financí země 12 procent HDP.
Evropský limit pro státní dluh, který nesmí přesáhnout 60 procent HDP, nesplnili Řekové nikdy. Podle posledních údajů letos překročí 124,9 procenta HDP.
***
Americké banky a Řecko
18 miliard dolarů činí půjčky a investice, které má v Řecku deset největších amerických bank jako bank of America/merill lynch, JP morgan, goldman Sachs nebo morgan Stanley. Dohromady mají v rizikových evropských státech – tedy v Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku – deponováno 176 miliard dolarů. Vyplývá to z údajů barclays Capital.
124,9 procenta Hdp dosáhne letos podle odhadů evropské komise státní dluh Řecka. Povolená míra zadlužení v eurozóně je přitom 60 procent HDP.
12,7 procenta Hdp činí deficit řeckých veřejných financí za rok 2009. Povolená míra v eurozóně jsou přitom tři procenta.
Foto popis| nabízel Machinace Prezident Goldman Sachs Gary D. Cohn se podle listu New York Times vydal ještě loni v listopadu do Atén s nabídkou účetních triků, které by pomohly Řecku naoko snížit rostoucí schodek veřejného zdravotnictví, aniž by účetně narostl státní dluh.
Foto autor| foto: bloomberg
O autorovi| Miroslava Jirsová, miroslava.jirsova@economia.cz
Řecko si loni vedlo hůř, než se čekalo
Lidové noviny | 13.2.2010 | rubrika: Byznys/svět | strana: 15 | autor: čtk
ATÉNY/LONDÝN Tragickou situaci řecké ekonomiky potvrzují i včera zveřejněné údaje tamního statistického úřadu. Hrubý domácí produkt se ve čtvrtém čtvrtletí podle předběžných údajů meziročně propadl o 2,6 procenta. Ve třetím čtvrtletí pokles po zpřesnění dat činil 2,5 procenta, zatímco předběžné údaje ukazovaly na pokles o 1,7 procenta. Znamená to, že Řecko prochází nejhorší recesí od roku 1987.
Vývoj řecké ekonomiky za čtvrté čtvrtletí loňského roku je velkým překvapením pro analytiky. V anketě agentury Reuters očekávali, že se situace Řecka zlepšuje a pokles HDP se zmírní na 1,6 procenta. Pokud země nebude schopna tento stav rychle zlepšit, pak hrozí, že vládě se jen těžko podaří dát veřejné finance v dohledné době do pořádku.
Analytici upozorňují, že revize dat za předchozí čtvrtletí je třeba si všímat velmi pozorně. Řecko se totiž stalo nevěrohodným právě proto, že dříve zveřejněné údaje až příliš často mění a upravuje. Země koncem loňského roku přiznala, že má mnohem vyšší dluhy, než do té doby uváděla, a krátce nato vyšlo najevo, že rozpočtový deficit Řecka je čtyřikrát vyšší, než povolují pravidla Evropské unie.
„Ta nová revize není příjemná. Revize dat se často objevuje všude, jenže Řecko je právě teď pod drobnohledem a v tak krátké době by se mělo častých revizí vyvarovat,“ uvedl analytik banky Hauck & Aufhäuser Burkhard Allgeier.
Uspokojivých výsledků Řecko nedosáhlo ani u mezičtvrtletních údajů. Ve čtvrtém čtvrtletí totiž jeho ekonomika proti předchozím třem měsícům zaznamenala propad o 0,8 procenta, tedy ještě více než ve třetím i druhém čtvrtletí.
Objem řecké ekonomiky dosahuje asi 250 miliard eur (zhruba 6,5 bilionu Kč). To je přibližně 2,5 procenta objemu ekonomiky celé eurozóny. Zatímco ostatní země eurozóny už recesi s většími či menšími problémy opouštějí, Řecko se propadá stále níž. Předběžné kalkulace ukazují, že řecká ekonomika za celý loňský rok klesla o dvě procenta, tedy mnohem víc než o 1,2 procenta, se kterými počítala vláda.
„Odhad růstu ekonomiky, s kterým počítá řecká vláda, je až příliš optimistický. Bude to další faktor, který zkomplikuje ty fiskální změny, o které se teď Řecko snaží,“ podotkl analytik společnosti Capital Economics Ben May.
ANKETA
Právo | 13.2.2010 | rubrika: Únor - měsíc životního pojistení | strana: 19
* Jak posuzujete výhledy trhu životního pojištění pro letošní rok?
Senior produkt manažer Aegon ČR Michal Korejs: Klienti se u nás více zaměřují na produkty s investiční složkou, nicméně u těchto produktů dbají na pojištění rizik. V průměru se sjednávají dvě až tři připojištění. Nejpodstatněji rostla v roce 2009 propojištěnost u úrazových rizik a věříme, že tento trend bude i nadále pokračovat.
Pro rok 2010 tedy očekáváme pokračování posilování vnímání produktu životního pojištění jako vhodného nástroje ke krytí rizik, snižování nákladovosti produktů prostřednictvím různých produktových inovací – bonusy, nízkonákladové fondy, víceosobové pojištění, služby umožňující dálkový přístup a podobně – a posilování informační transparentnosti produktů vůči klientům.
Ředitel úseku Market Management Allianz Martin Podávka:
Také v roce 2010 očekáváme zvýšený zájem o pojistné produkty s garancemi. Naše pojišťovna nabízí fond Garance s výnosem ve výši mini
(Pokračování na str. 20)
(Pokračování ze str. 19)
málně 2,4 procenta ročn, k jehož výhodám patří také nejširší nabídka pojistné ochrany. Pro zájemce o investici vyšších částek opět nabídneme produkty z řady „Chytrá investice“ se 100procentní garancí investovaných prostředků. A v prvním pololetí chystáme jako novinku na českém trhu – rodinné rizikové pojištění s volitelnou spořící složkou.
Předseda představenstva Aviva Karel Veselý: Trh životního pojištění se v roce 2009 ukázal jako jeden ze stabilnějších ve finančním sektoru, a to i v období krize. Dokonce zaznamenal nominálně i růst předepsaného pojistného, nicméně k němu došlo jen díky růstu jednorázového pojistného o 2,8 miliard Kč u jedné významné bankopojišťovny.
Letos očekáváme zájem spíše o rizikové složky životních pojistek, tedy o zajištění blízkých v případě nepříjemných životních událostí. U produktů se silnou spořící složkou předpokládáme zájem o ochranu vložené investice. Celkově letos předpokládáme růst objemu nového obchodu ze životního pojištění zpět na úrovně z předchozích let.
Vedoucí úseku vývoje produktů AXA ČR Vladimír Dvořák: Z našeho úhlu pohledu jsou výhledy trhu životního pojištění pro rok 2010 mírně optimistické. V souvislosti s finanční krizí si lidé čím dál intenzivněji uvědomují potřebu tvorby finančních rezerv a pokrytí základních rizik. Očekáváme tedy mírný meziroční růst trhu v řádech procent. S vysokou pravděpodobností bude pokračovat obliba zajištěných či nějakým způsobem garantovaných produktů s investiční složkou.
Podpora životního pojištění ze strany zaměstnavatelů formou příspěvků na smlouvy svých zaměstnanců by měla mít stabilní průběh. Naše finanční skupina je připravena vycházet vstříc potřebám našich klientů.
Vrchní ředitelka úseku životního pojištění České pojišťovny Helena Lazosová: Vzhledem k pozvolnému dopadu krize do pojišťovnictví očekávám v příštím roce v této oblasti jenom velmi mírný růst, zvláště pak u běžně placeného pojištění. Vývoj v jednorázovém pojištění dlouhodobě podléhá větším výkyvům v závislosti na atraktivitě momentální nabídky. Klienti budou mít zřejmě zájem o podobné produkty jako loni.
Nejžádanější proto zůstane pojištění s možností volby rizikového krytí a investičního zaměření zejména s garantovaným výnosem, případně s možností zvýhodněného připojištění. Vzhledem ke klesající nemocenské očekávám (Pokračování) (Pokračování) další zvyšování zájmu o pojištění úrazu a pojištění pracovní neschopnosti. Nadále sílí trend rodinného pojištění, které spočívá v tom, že členové domácnosti nemají vlastní samostatné pojistky, ale jsou pojištěni na jedné smlouvě. Výhodou pro klienta je kromě úspory času i úspora na bankovních poplatcích.
Ředitel úseku životního pojištění ČPP Marek Woitsch: Trh životního pojištění není výrazně víc imunizován proti dopadům hospodářské krize než jiná odvětví. Pouze je její efekt na první pohled méně výrazný a pozvolnější. Proto také v letošním roce očekávám vývoj obdobný jako v roce minulém, tedy mírný růst.
Optimisticky se dívám do roku 2011, zde již očekávám výraznější oživení celého trhu. Musíme si uvědomit, že propojištěnost občanů naší republiky je v porovnání s vyspělými ekonomikami západní Evropy stále na velice nízké úrovni, takže prostor pro přirozený růst tady určitě je. Velkou úlohu také bude hrát fakt, jak se vymezí k problematice důchodové reformy naše nová vláda, která vzejde z letošních voleb.
Ředitel životní divize ČSOB Pojišťovny Wim Guilliams: Finanční krize přinutila občany být opatrnější a více si uvědomovat rizika . S tím souvisí i fakt, že na českém trhu životního pojištění dominují pravidelně placené pojistky. Očekáváme, že růst bude pokračovat také v roce 2010.
Bez ohledu na zlepšující se makroekonomický výhled budou klienti i nadále připraveni diskutovat o výhodách životního pojištění a o zajištění rodiny obecně. A to je rozhodně pozitivní faktor. Na druhou stranu, přestože si čeští zákazníci uzavírají životní pojištění častěji, pojistné částky jsou stále příliš nízké a na pokrytí všech důsledků nepříznivých životních událostí, například úmrtí, úrazu, zdravotního postižení, nestačí.
Vrchní ředitel produktového managementu a operací Generali Petr Hájek:
Generali očekává pro letošní rok stagnaci napříč celým trhem životního pojištění. Výhledově bude mezi segmenty s největším tržním potenciálem patřit rizikové životní pojištění a jednorázové tranše napojené na investiční životní pojištění. Lidé v poslední době inklinují spíše k čistému krytí rizik, a to nejlépe pro celou rodinu či menší skupinu osob. U zájemců o spořící produkty vidíme preference směrem k již zmíněným tranším vzhledem k jejich nadstandardnímu zhodnocení a jistou restrukturalizaci předpokládáme také u investičního pojištění s běžně placeným pojistným.
Ředitel životního pojištění ING ČR/SR Viktor Kouřil:
I přes oživení finančního trhu bude reálná ekonomika
(Pokračování na str. 21)
(Pokračování ze str. 20)
ČR i v roce 2010 ovlivněná finanční krizí. Očekáváme i další zvyšování nezaměstnanosti . Společnosti budou i nadále v „šetřícím modu“, z čehož vyplývá, že ani v oblasti obchodu neočekáváme větší oživení.
Myslíme si, že pojistný trh poroste podobně jako v roce 2009. Co se týká rozdělení na jednorázově a pravidelně placené pojištění, stále očekáváme silnější nárůst pravidelně placeného. V oblasti jednorázově placeného pojištění očekáváme větší důraz na garantované struktury, s možností podílet se na potenciálních výnosech na akciových trzích. Uplatnění jednotlivých produktů mírně vzroste, což zapříčinila poměrně strmá úroková křivka a tím pádem větší atraktivitou delších dob splatnosti.
Ředitel marketingu Komerční pojišťovny Lukáš Fridrich: Trh životního pojištění vykázal za rok 2009 růst ve výši pěti procent oproti roku 2008. Ukázalo se, že i přes těžkou ekonomickou situaci v ČR se lidé naučili odkládat své prostředky pro budoucí spotřebu a zároveň myslet na ochranu své rodiny.
Z tohoto důvodu si myslím, že i rok 2010 nebude z toho
(Pokračování na str. 23)
(Pokračování ze str. 21)
to pohledu jiný. Očekávám růst trhu životního pojištění ve srovnatelné výši s rokem 2009. Pokud se podíváme na srovnání s vyspělými zeměmi západní Evropy, tak prostor pro růst životního pojištění v ČR rozhodně existuje. Co se týče produktové preference v oblasti spořícího a investičního životního pojištění, myslím si, že klienti budou i v roce 2010 preferovat zajištěné produkty s garantovaným výnosem.
Ředitel úseku pojištění osob Kooperativa Filip Král: Osobně se domnívám, že na pojistném trhu bude pokračovat posun ve vnímání významu pojištění. Díky krizi si lidé začínají uvědomovat, že je velmi důležité být kvalitně zajištěn proti nečekaným životním situacím, které mají dopad na život celé rodiny. Proto se budou naši klienti v roce 2010 ve vyšší míře pojišťovat proti životním a zdravotním rizikům, a menší důraz bude kladen na investiční složku pojištění.
Očekávám také, že dojde ke zvýšení pojistných částek. Otázkou zůstává, zda i toto navýšení bude dostatečné, a zda bude ve skutečnosti opravdu řešit potřebnou životní situaci. Celkově se nicméně domnívám, že trh životního pojištění má před sebou dobré vyhlídky a lze očekávat růst předepsaného pojistného.
Ředitel úseku externích sítí Pojišťovny ČS Libor Mánek: Předpokládáme, že v roce 2010 bude pokračovat, pro mnohé možná překvapivý, růstový trend loňského roku. V období zhoršení ekonomických podmínek se totiž dá očekávat nárůst žádostí o ukončení nebo redukci pojistek, nicméně v roce 2009 jsme nic takového nezaznamenali. Naopak více než dříve převládla snaha zabezpečit sebe či rodinu před dalšími možnými riziky, a tak pojistky rostly. A právě pro případ měnících se podmínek na trhu či potřeb klientů je ideální naše Flexi životní pojištění. Pojistné krytí totiž nabízí prakticky pro každou životní situaci. Pro pokračování růstu je důležitý i fakt, že trh životního pojištění v ČR není ještě nasycený a je zde stále prostor k růstu.
Ředitel sekce pojištění osob Uniqa Ivo Drápela: Rok 2009 byl velmi náročný a letošní rok rozhodně nebude jednodušší. Nicméně krize a její dopady se právě v oblasti životního pojištění projevuje i pozitivně – klienti si daleko více uvědomují, že právě v takové době je třeba být dobře zajištěn. Proto očekáváme znovu zvýšený zájem našich klientů o produkty životního, úrazového a zdravotního pojištění s vysokou pojistnou ochranou.
Pro letošní rok předpokládáme v životním pojištění mírný růst pojistného v řádu několika málo procent, a tím i další zvýšení propojištěnosti v ČR. Budeme rovněž napjatě očekávat, jak se bude vyvíjet diskuse a snad už i první reálné kroky k uskutečnění nezbytné a komplexní penzijní reformy, která by mohla komerčním pojišťovnám dát prostor k aktivní účasti.
(Pokračování na str. 26)
(Pokračování ze str. 23)
Generální ředitel Wüstenrot Pavel Vaněk: Očekávám, že i v letošním roce bude pokračovat trend, který jsme zaznamenali v roce 2009. Klienti stále dávají přednost produktům, které jim zaručují garanci vložených prostředků nebo zajištění pojistné ochrany v případě smrti, vážné nemoci, invalidity, úrazu nebo nemoci. Předpokládám tedy i nadále zvýšený zájem o kapitálové životní pojištění s garantovaným výnosem, jakým je například náš produkt Wüstenrot Gold a o rizikové životní pojištění.
U investičního pojištění je s ohledem na současný vývoj kapitálového trhu velmi pravděpodobný určitý přesun zájmu klientů od konzervativních investičních programů zpět k dynamičtějším. Celkově za naši pojišťovnu očekávám nárůst počtu uzavřených smluv.
Výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora: V souvislosti s předchozími turbulencemi na finančních trzích jsme předvídali, že dojde krátkodobě k úbytku zájmu o produkty investičního životního pojištění. Klienti však tuto skutečnost přijali jako výzvu a nebáli se riskovat. I přes první důkazy oživování naší ekonomiky se však většina stávajících pojistníků chová stále spíše konzervativně a sází na jistotu v podobě produktů s garantovaným výnosem.
Očekáváme stabilní zájem o tradiční produkty životního pojištění, ale věříme, že bude více orientované na krytí rizik. Koncept spoření se v takovém případě nachází více v pozadí, klienti si je zato mohou sjednat za nižší cenu.
Foto popis|
Krizi některé strojírny dokázaly ustát
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Česko | strana: 19 | autor: čtk
Strojírenství
Řadě velkých strojírenských firem, především v automobilovém průmyslu, klesly loni tržby i zisky. Některé podniky však loňská ekonomická krize neovlivnila. Například Škodě Power a ČKD Blansko vzrostly prodeje a vydělaly více.
ČKD Blansko Holding loni zaznamenal zvýšení tržeb zhruba o třetinu na 630 milionů korun. Provozní zisk firmy dosáhl 65 milionů korun, o 45 milionů víc než předloni. Lepší meziroční hospodářský výsledek i přes pokles tržeb měla Mora Moravia, která vyrábí spotřebiče varné a topné techniky. Snížení tržeb odhaduje o 18 procent na 1,14 miliardy korun.
Brněnská strojírna Královopolská očekává šestinásobné zvýšení zisku na 60 milionů korun. Tržby jí podle odhadů stouply o více než pětinu na 800 milionů korun. Také společnost Huisman Konstrukce vyrábějící vrtné věže, jeřáby a námořní lodě dosáhla loni obratu kolem jedné miliardy korun, je to lepší výsledek než předchozí rok.
Škoda Power, výrobce a dodavatel turbínových systémů, loni utržila rekordních 6,4 miliardy korun, předloni to bylo 5,6 miliardy. Hrubý zisk by měl přesáhnout jednu miliardu, to je meziročně zhruba o třetinu více.
Další velké strojírny už tak úspěšné nebyly. ve ztrátě skončily například firmy Ammann (silniční válce), Minerva Boskovice (šicí stroje) nebo Robert Bosch. Další očekávají pokles tržeb a zisku - skupina Vítkovice Machinery Group, Siemens ČR, Witte Automotive Nejdek nebo kopřivnická Tatra. Také výroba firem na obráběcí a tvářecí stroje klesla loni o zhruba 35 procent.
V Číně na vás vystavovatelé křičí a tahají za ruce do stánku
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Business Class | strana: 23 | autor: Jan Záluský
Manažeři
VELETRHY V KRIZI. Nový šéf Veletrhů Brno Jiří Kuliš radí firmám, aby se vzdaly večírků s kaviárem, a uvažuje o nahrazení vstupného registrací.
Sedmapadesátiletý Jiří Kuliš začínal ve společnosti Brněnské veletrhy a výstavy už v roce 1976. Prvním úkolem absolventa zahraničního obchodu na pražské VŠE bylo rozvážení nábytku. Od prosince loňského roku, kdy nahradil odcházejícího Jiřího Škrlu, který vedl podnik posledních deset let, výstaviště řídí.
Kuliš, který se do firmy vrátil po dlouholeté kariéře v diplomatických službách, usedl na šéfovské místo ve velmi nepříznivém období. Ještě na začátku loňského roku čekala firma zisk devět milionů. Nyní veletrhy odhadují, že za rok 2009 spadly kvůli hospodářské krizi a splácení supermoderního pavilonu P do účetní ztráty 151 milionů korun. Tržby se meziročně propadly o více než třetinu.
Až osmdesát procent vystavovatelů tvoří malé a střední podniky. A právě ty musí nový generální ředitel letos přesvědčit, aby se veletrhů zúčastnily. „Nabádáme firmy, aby přestaly pořádat večírky s kaviárem, ale na veletrhu expozici měly. Když nepřijdou, dávají tím trhu signál, že nejsou tak významní,“ říká manažer.
Účast na veletrhu ovlivní i den v týdnu Při rozhodování, zda se akce zúčastní, berou firmy často v potaz i zdánlivé maličkosti – třeba který den v týdnu se veletrh koná. „Mnozí návštěvníci potřebují být přes týden ve svých firmách, a tak je třeba, aby alespoň jeden den akce byl o víkendu. Při hovoru o našich jižních sousedech se manažer zamyslí: „Rakušané nás stále berou jako východní zemi a já jim stále vysvětluji, že ležíme na severu a ne na východě.“ Rakouští vystavovatelé tvořili většinu zahraničních účastníků veletrhů na začátku 90. let, protože šlo o vídeňské pobočky mezinárodních korporací. Ty se však během uplynulých deseti let přesunuly do Česka a veletrhů se teď účastní jako české firmy.
V rámci cesty brněnských veletrhů z červených čísel došlo v poslední době ke sloučení několika oborově podobných veletrhů, například automobilových veletrhů Autosalon a Autotec. Některé akce se zaměřily více na odborníky, jako například nadcházející módní veletrh Styl a Kabo. „Na tomto veletrhu obchodníci sjednávají zakázky na další sezonu. Pro vystavovatele není příliš komfortní, když jim na stánky chodí běžní návštěvníci a místo palety košil chtějí koupit jen jednu,“ říká ředitel Kuliš.
V březnu čeká výstaviště v Brně netradiční zkouška. Protože firma loni vyhrála tendr Sdružení dovozců automobilů (SDA), uspořádá poprvé motocyklovou výstavu Motosalon, která dosud probíhala v Praze pod názvem Motocykl. „Konkurenční společnost Incheba se však akce nechce vzdát, a tak ve stejném termínu pořádá v hlavním městě veletrh Motocykl bez účasti oficiálních dovozců,“ říká Kuliš, který situaci považuje za nešťastnou. „Myslím si, že na tom budeme tratit my i oni,“ upozorňuje s tím, že čeká, že do Brna přijede za motorkami kolem padesáti tisíc lidí.
Podle manažera vzniklo v posledních letech v Česku příliš mnoho veletrhů a výstav, které neodpovídají velikosti naší ekonomiky. Veletržní byznys tak čeká konsolidace, během níž přežijí jen hráči s kvalitním zázemím pro vystavovatele i návštěvníky. „Nemůžete pořádat mezinárodní veletrhy někde, kde zaparkujete vůz na louce a máte špinavé boty ještě dříve, než dojdete do pavilonu,“ říká Kuliš, který doufá, že příští rok překoná hranici prodaných 400 tisíc metrů čtverečních výstavní plochy nutné pro rentabilitu společnosti.
Na základě zahraničních zkušeností Kuliš uvažuje o nahrazení vstupného povinnou registrací. „Na většině výstav ve Spojených státech se vstupné neplatí, ale návštěvník musí před vstupem vyplnit registrační lístek, díky němuž získává organizátor veletrhu zajímavé marketingové informace, za které musíme nyní platit. Je otázka, zda nás mají víc zajímat ty informace nebo peníze,“ říká Kuliš.
Američanům stačí stoleček s prospekty Zatímco i malé české firmy investují na veletrzích značné prostředky do své prezentace, v USA berou účast na akcích velmi pragmaticky. „Často jsou vidět pouhé jednoduché stolečky s ubrusem,“ vzpomíná Kuliš na řadu amerických kongresových výstav.
Poměrně přísné jsou při pořádání veletrhů i americké výstavářské odbory, které vystavovatele nutí k objednávání různých služeb. „Na stánku si nemůžete ani sami zatlouci hřebík. Řeknou vám, že na to mají lidi, které musíte zaplatit. V reálu to vypadá tak, že vy jim zaplatíte, oni nad vámi stojí a dívají se, jak vy pracujete,“ vzpomíná Kuliš.
Mekkou světového výstavnictví je v současnosti podle manažera Německo. Obří projekty však rostou také v Číně a dalších asijských zemích, kde do výstavby výstavních center investují miliardy dolarů. Návštěvníci některých čínských veletrhů si ale musí zvykat na odlišný přístup prezentujících firem. „Vystavovatelé se tam často chovají jako na tržišti. Křičí na vás a tahají vás za ruce do stánku,“ vypráví Kuliš.
Toho při návštěvách ciziny zaujal také například zákon o rozvoji veletržního průmyslu, který funguje v Jižní Koreji. „Když jsem se o tom zmínil jednomu našemu poslanci, řekl, že bychom to měli moc jednoduché,“ usmívá se Kuliš.
Foto popis| nový šéf veletrhů brno Pořádat veletrh na louce a mít špinavé boty dříve, než člověk dojde do pavilonu, podle Jiřího Kuliše prostě nejde.
Foto autor| foto: HN – martiN svozílek
O autorovi| Jan Záluský, jan.zalusky@economia.cz
Automobilky bojují o svou pověst
Lidové noviny | 15.2.2010 | rubrika: Byznys, svět | strana: 20 | autor: PAVLA KOZÁKOVÁ
Již pět výrobců oznámilo svolávání vadných vozů. Tento krok je stojí miliardy, firmám se však přesto vyplatí
PRAHA Automobilový průmysl nebude na začátek letošního roku vzpomínat v nejlepším. Poté, co byly ukončeny podpůrné programy stimulující poptávku, totiž výrobce aut postihla další rána. Během několika dnů bylo hned pět automobilek donuceno svolávat k opravě vadné vozy.
Lavinu špatných zpráv spustila na konci ledna japonská Toyota. Ta kvůli vadnému plynovému pedálu začala svolávat 2,4 milionu vozidel ve Spojených státech a 1,8 milionu vozidel v Evropě. K opravě tak museli zamířit majitelé vozů Yaris, Corolla, Aygo, iQ, Auris, Verso, Avensis a RAV4.
Problémy s plynovým pedálem však nejsou pro Toyotu nic nového. Pronásledují ji již od loňského podzimu a firma kvůli němu byla nucena celosvětově svolat zhruba osm milionů vozů, tedy více automobilů, než se jí v loňském roce podařilo prodat. Potíže s plynovým pedálem byly tak hluboké, že Toyota dokonce musela na pár týdnů přerušit výrobu svých vozů v severoamerických továrnách, které používaly vadné součástky. Vadné plynové pedály zasáhly i francouzskou automobilku PSA Peugeot Citroën. Ta svolala k opravě 97 tisíc vozů Peugeot 107 a Citroën C1. Tato vozidla totiž firma vyráběla ve společném podniku právě s japonskou Toyotou v českém Kolíně.
Zatím největší letošní smršť svolávacích akcí pokračovala i minulý týden, kdy dokonce nabrala na síle. Vše opět začala Toyota. Tentokrát šlo o problémy s brzdovým pedálem u hybridních vozů. Minulé úterý tak byla automobilka nucena svolat zhruba 437 tisíc těchto vozů v čele s vlajkovou lodí firmy modelem Prius. S hybridními vozy měl minulý týden problémy i americký výrobce automobilů Ford. Ten byl kvůli softwarové chybě, která omezovala funkci brzdového pedálu, nucen svolat k opravě na 17 600 hybridních vozů Mercury Milan a Ford Fusion.
Ve středu se k hříšníkům přidala další japonská automobilka - Honda Motor. Ta zase kvůli vadným airbagům začala k opravám svolávat 440 tisíc vozů vyrobených ve Spojených státech a v Kanadě. Kvůli stejnému problému přitom Honda musela již loni svolat k bezplatné opravě více než půl milionu vozů.
Pětici nešťastníků doplnila minulý čtvrtek německá automobilka Volkswagen. Ta kvůli nedostatečnému mazání ložisek u zadních kol oznámila svolávání 194 tisíc vozů Novo Gol a Novo Voyage vyrobených v Brazílii pro tamní trh.
Srazí svolávání vadných vozů automobilky na kolena?
Dopadů hospodářské krize se automobilový průmysl obával již v loňském roce. Tehdy však hlubokým propadům v prodejích zabránily podpůrné programy, které zavedlo mnoho zemí na světě. Díky šrotovnému se tak nakonec loňský rok stal pro mnohé automobilky jedním z nejlepších.
Skutečná krize je tak s největší pravděpodobností čeká teprve v letošním roce. Nejenže státy přestaly vyplácet šrotovací prémie, ale jejich zavedení v loňském roce vyčerpalo i letošní poptávku. Další ránu tomuto odvětví zasadila řada oznámení o svolávání vadných vozů k opravě. To se totiž promítne do dalšího snížení poptávky o vozy výrobců, kteří tento krok provedli.
Například Toyota očekává, že jen vadné plynové pedály ji budou stát zhruba dvě miliardy dolarů v nákladech na opravy a ušlé prodeje. Během jediného týdne po oznámení závady se akcie japonské automobilky propadly o 14 procent a tržní hodnota firmy se snížila o 24 miliard dolarů. Její podíl na trhu se vinou svolávání obrovského množství vozů snížil z loňských 17 procent na 14,1 procenta.
Odborníci se však shodují v tom, že ignorování problémů by pro firmu znamenalo mnohem horší potíže. „Tímto rozhodnutím Toyota přistoupila na krátkodobou finanční ztrátu, ale zachránila si své renomé z dlouhodobého hlediska,“ uvedl na svém blogu Elliot Schreiber, americký profesor marketingové strategie.
Japonská automobilka a ostatní výrobci se tak s největší pravděpodobností vyhnuli osudu amerického Fordu. Jeho pověst byla na dlouhá léta poškozena poté, co vyšlo najevo, že se v roce 1968 rozhodl neopravovat vadné palivové nádrže, které při zadním nárazu vybuchovaly. Spočítal si totiž, že náklady na opravy ve výši 121 milionů dolarů vysoce předčí náklady na případné mimosoudní urovnání s postiženými (zhruba 49 milionů dolarů).
***
Toyota přijala dočasnou ztrátu, ale zachránila si své renomé
Profil šéfa Toyoty Akia Toyody čtěte na straně 22
Foto popis| Vydrží? Začátek letošního roku je ve znamení svolávání vadných vozů na preventivní kontroly do servisů. Na prohlídku musí miliony aut po celém světě.
Foto autor| Foto Bloomberg
Ani Google nemá řešení na všechno
Euro | 15.2.2010 | rubrika: Report | strana: 42
TAŤÁNA LEMOIGNE
Na rychlé vlny jako Facebook si musíme zvyknout, míní šéfka české pobočky
Po třech letech, co vede tuzemskou pobočku amerického Googlu, ji loni lidé z branže zvolili osobností roku českého internetu. „V IT dělám dvacet let, ale dnes mě živí reklama, ne technologie,“ poukazuje Taťána le Moigne v rozhovoru pro týdeník EURO na změny, jež zasáhly jak obor informačních technologií, tak vlastní internet. Ekonomická krize dle ní uspíšila nástup internetové reklamy a mohla by přispět i k renesanci vydavatelství novin.
* EURO: Je internet v krizi jako řada jiných oborů?
LE MOIGNE: Nic tomu nenasvědčuje, naopak. Na českém trhu jsme poslední tři roky pozorovali, že vždy před Štědrým dnem firmy přestaly inzerovat, chování na internetu kopírovalo klasické chování v reklamě. Loni poprvé jako by nebyly Vánoce, internet „jel“ intenzivně dál. Na rozdíl od klasických médií a reklamy je „always on“. Klienti už vědí, že vyhledávání je činnost, která jede celý týden ve dne v noci, začínají to reflektovat a vidí, že se jim to vyplácí.
* EURO: Nebyli inzerenti v posledních dvou týdnech loňského roku abnormálně aktivní proto, že chtěli využít posledních Vánoc, kdy lidé utráceli úspory, než se z nich vinou pokračující krize definitivně vydají? Nebo sezonní poklesy přestaly už v létě, druhém tradičně slabém období?
LE MOIGNE: Očem uvažujete, to se určitě děje, i když je vše spekulativní. Ale i tak lidi začali internet vnímat jinak než tradiční média. Vnímají potřebu být tam. Změna bude dlouhodobá, nebylo to nahodilé. Loni v lednu byla velká nervozita, nikdo nevěděl co a jak. Letos v lednu je komerční aktivita na internetu kontinuální a vysoká.
* EURO: Už v roce 2006, kdy si zde Google otevřel pobočku, vykázal v Česku tržby 1,4 milionu korun při ztrátě 287 tisíc, o rok později utržil už 28,2 milionu a měl zisk po zdanění dva miliony korun. Novější údaje zatím nejsou z vašich účetních uzávěrek k dispozici. Jak jste hospodařili předloni a loni?
LE MOIGNE: Počet vyhledávaných dotazů loni meziročně vzrostl o více než třetinu. Ruku v ruce jde i byznys, procentuální růst tržeb na českém trhu byl trojciferný. Jiná čísla říct nemůžu. Náš byznys odráží to, že Česko je z hlediska internetu vyspělou evropskou zemí. Celkově byl růst v minulé dekádě tažen malým a středním podnikáním. Pomohly tomu české portály, že začaly prodávat firemní zápisy do katalogu. Díky tomu tu v podstatě každá z malých či středních firem má web, což ve střední Evropě zdaleka není zvykem. Velké firmy si cestu na internet logicky hledaly déle.
* EURO: Přišel na web poslední dobou segment, který tam ještě nebyl?
LE MOIGNE: Velký posun v roce 2009 se týkal segmentu finančních institucí – který je tradičně konzervativní – u produktů jako účty, hypotéka, pojištění, spoření. I banky, které nebyly historicky silné v on-line bankingu, změnily myšlení a mají internet za důležité médium.
Silné zůstaly segmenty cestování, technologie, maloobchod, které mají z podstaty k internetu blízko.
Google už dnes umí kromě výkonnostní reklamy uvýsledků vyhledávání, tedy pay per click, dodat i zásah, viditelnost. I videem a klasickou display reklamou.
* EURO: To se pojí se vstupem reklamy na YouTube?
LE MOIGNE: Také, ale hlavně jsme loni udělali velkou osvětu směrem k obsahové síti Googlu, AdSense (provozovatelé mohou na své weby umístit reklamy Googlu relevantní k obsahu a vydělávají, když na ně uživatelé klikají – pozn. red.). Ta je žádanější než třeba před rokem. Inzerentům totiž umožňuje zviditelnit se nejen na velkých serverech, ale zasáhnout publikum i přes cílené, specializované weby. Nejsme daleko od doby, kdy začneme prodávat i mobil a jiné formáty reklamy, například v rámci YouTube.
* EURO: Jak se letos meziročně vyvinou vaše reklamní příjmy v Česku?
LE MOIGNE: Očekáváme minimálně stejný růst objemů vyhledávaných dotazů jako loni. U tržeb předpokládáme dvojciferný procentuální růst – o víc než 50 procent.
* EURO: Blake Chandlee, viceprezident firmy provozující sociální síť Facebook, tu v lednu prohlásil, že podle měření Google Trends jsou druhou nejnavštěvovanější službou na českém internetu, po Seznamu. Bude pro vás největším soupeřem právě Facebook, anebo pořád Seznam.cz?
LE MOIGNE: Trh za půl roku může vypadat úplně jinak. Sociální sítě jsou silný segment, který jednoznačně ovlivňuje, kam se internet bude ubírat. Je to ale hodně mladý segment. S Googlem a YouTube se tři roky propracováváme k tomu, jak tyto platformy monetizovat. Facebook má raketový nástup a obrovský úspěch, zvlášť v Česku, ale těžko říct, jak se bude vyvíjet. Ne že by ujídaly ze stejného koláče, je to další trh, který rozšiřuje on-line prostor.
* EURO: Ale perete se o tytéž reklamní peníze. Výdaje do internetu jsou omezené a podle agentury OMD letos ještě meziročně klesnou o pět procent na 3,25 miliardy korun.
LE MOIGNE: Trh není statický, podíl internetu na celkových reklamních výdajích se rozšiřuje díky službám jako Facebook, přitékají peníze z jiných mediatypů, mění se chování publika. Klienti jsou daleko náročnější na efektivitu, každý dolar obrátí desetkrát, než ho investují, přesně vědí, co za něj chtějí zpátky, víc měří návratnost. To vše jsou proměnné. A je na křišťálovou kouli říct, co bude za rok.
Klienti vědí, že dobře už bylo, že svět už není jednoduchý, komplikuje se. Digitalizace obecně a otevřenost internetu způsobuje, že vlny typu Facebook budou přicházet a odcházet, jen některé budou zůstávat. Tím pádem bude čím dál důležitější role mediálních expertů, kteří budou schopni klienty vést tím zmatkem, tou džunglí, poradit, kde je určitá stabilita akde má smysl inovovat.
Google je starý matador, jsme v internetové reklamě jedenáct let. Nejsme firma jednoho produktu, jedné služby. Ale ani Facebook ani Seznam ani Google nejsou řešením pro všechny potřeby klientů.
* EURO: Zdůrazňujete zkušenost Googlu. Ten se netají filozofií „odesílat“ uživatele z vyhledávání, které tvoří většinu jeho příjmů, co nejrychleji pryč. Facebook naopak zdůrazňuje, že průměrný uživatel s ním tráví půlhodinu denně, navíc je identifikovatelný a vnímavý. Není to jeho výhoda?
LE MOIGNE: To je ale jiný produkt. To je, jako byste se mě zeptal, jestli je lepší jet do práce tramvají, anebo jít pěšky. Odpověď je jak kdy. Když budete monetizovat prostor, ve kterém lidi tráví půl hodiny denně, musíte se tam chovat úplně jinak než tam, kde bývají dvě tři minuty.
* EURO: Navzdory plánům Ruperta Murdocha s tištěnými tituly jeho společnosti News Corporation šéf služby Google News Josh Cohen loni v Praze prohlásil, že většina webů novin zůstane zadarmo.
Bude to podle vás platit i v Česku?
LE MOIGNE: Digitalizace v kombinaci s ekonomickou krizí bourají spoustu věcí a nutí vývoj jít dopředu. Vydavatelství procházejí zásadní renesancí. Paralela je, jak obrovskou roli sehrály technologie v převratné změně hudebního průmyslu za posledních deset let. Souhlasím, že kvalitní žurnalistika je drahá a že je nutné ji podporovat. Bude ale nutné najít jednoduchý a bezpečný platební mechanismus a tu správnou cenu.
Podívejte se na obor informačních technologií. V IT dělám dvacet let, neopustila jsem obor a dnes mě živí reklama, ne technologie. Otázka je, zda se vydavatelský průmysl bude dál živit tím, co dělá dosud, tedy obsahem, anebo paralelně přijde jiný obchodní model. Googlu pomáhá masivní dosah nástroje AdWords, dlouhá řada malých webů, které jej využívají – po drobných prodáváte rohlíky po celém světě. Vydavatelé budou muset hledat něco podobného, metodou pokus–omyl. A dobře že jsou lidi, kteří vystupují rozvratně, právě to může vést k finálnímu novému modelu.
* EURO: Vidíte výrazná jména či firmy v mediálním či technologickém byznysu?
LE MOIGNE: Ve své pozici si nemůžu dovolit říct konkrétní jméno. V internetovém marketingu fandím těm, kteří se systematicky vzdělávají. Co se týče technologií, podporujeme zdejší vývojářskou komunitu, první naši konferenci navštívilo 550 lidí, druhou 850. Na rozdíl od vývojářů před deseti patnácti lety tihle kluci už myslí ve velkém. Zdejšímu internetu vévodí portály, které zůstaly českými firmami. Nikdy neudělaly krok do velkého světa. Firmy, které mají šanci zazářit, jsou ty, které budou chtít udělat velké věci ve světovém měřítku. Internet je pro to ideální. Český export tak snad nebudou jen auta nebo křišťál, ale i mozky. Kluci, kteří před lety stavěli český internet, takhle neuvažovali, dnešní kluci ano.
* EURO: Holky ne?
LE MOIGNE: Určitě! Jsou tam, přibývají, a to je dobře. Na naší letošní vývojářské konferenci jich bylo zase o něco víc.
***
ZA DESET LET
Šest faktorů, které podle Googlu změní internet v další dekádě Češi jsou historicky zvyklí vyhledávat v katalogu, myslí Taťána le Moigne, proto tu ještě pořád u uživatelů internetu vítězí logika Seznamu nad logikou Googlu. „Katalog vyhovuje strukturovanému myšlení, ale ne každý je má. Nakonec převáží požadavek na rychlost a kontext,“ tvrdí šéfka místní pobočky amerického gigantu. Věří, že vyhledávání bude stále chytřejší. Už dnes se výsledky neomezují na text, nabízejí také shluk souvisejících fotografií, video či mapu – v kontextu, poněvadž „vše souvisí se vším“. Zvuk či obrázek půjde brzy zadat také jako „výraz“ pro hledání, třeba jako fotku, kterou mobilem pořídíme v neznámé části cizího města. Google hned vrátí údaje o poloze a mapu okolí. Třeba tak přechází v praxi koncept rozšířené reality (augmented reality).
I vyhledáváním má prostoupit pokročilá vizualizace: data už nebudou převážně textová, ale grafy, křivky,mapy – ve vizuální formě, které rozumíme a je pro nás jednodušší na pochopení. Podobně jako kdysi masová elektrifikace bude podle le Moigne převratný cloud computing. „Bude jedno, jaké budeme mít zařízení. Přes ně se budeme moci odkudkoli dostat ke svým datům na vzdáleném úložišti,“ přibližuje anglický pojem. Cloud computing také umožňuje místo kancelářského softwaru na počítači využít aplikací na vzdáleném serveru. Nebo nasadit vyhledávání na interní data. To od Googlu takto využívají DHL, Telefónica O2 nebo Ústavní soud. Česká televize nebo Nova sáhly po mapách a Google Earth. Podniková řešení Google v Česku nabízí zatím přes partnery AutoCont, Datasys a Ecommerce.cz. „V současnosti je to nejrychleji rostoucí byznys Googlu,“ říká le Moigne.
Co dále přinese budoucnost?
Kreativní spolupráci přes internet, která umožní lépe sdílet pracovní úsilí. I když třetinu obsahu webu dnes tvoří angličtina, jazyková bariéra má padnout – díky překladu v reálném čase. A rozvine se personalizace: web i televizi půjde nastavit zcela podle svého.
Tento rok i desetiletí začal Google uvedením svého vůbec prvního hardwaru, mobilního telefonu Nexus One. „Na poli mobilu i na poli desktopu se budeme snažit přicházet s produktem, který funguje, a nebudeme řešit, jestli to je software, nebo železo,“ mluví šéfka českého Googlu o strategii podobné úspěšnému Applu. „Auto také kupujete i s motorem.“
Zdejšímu internetu vévodí portály, které zůstaly českými firmami. Nikdy neudělaly krok do velkého světa. Firmy, které mají šanci zazářit, jsou ty, které budou chtít udělat velké věci ve světovém měřítku. Kluci, kteří před lety stavěli český internet, takhle neuvažovali, dnešní kluci ano.
Foto autor| FOTO: Vojtěch Vlk
Foto autor| FOTO: Profimedia.cz
O autorovi| ONDŘEJ AUST, autor působí v pražské multimediální laboratoři Futuroom společnosti PPF Media
Všichni šetří, nezůstal nikdo, kdo by oživil ekonomiku
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Téma | strana: 2 | autor: Roman Šitner
Výkon české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí překvapivě poklesl
Špatná zpráva pro boj s krizí
Češi začali šetřit. Spotřeba domácností přitom dosud držela českou ekonomiku nad vodou.
Překvapení za překvapením. V první polovině loňského roku bylo odborníkům záhadou, proč domácnosti ještě nešetří, když se nad trhem práce už stahují černá mračna. Teď je situace opačná, lidé jako by navzdory očekávání analytiků ignorovali mírně optimistické předpovědi a do obchodů se nehrnou.
bumerang úspor Konkrétní čísla o vývoji v maloobchodu sice ještě k dispozici nejsou, analytici ale pro chabé výsledky české ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku lepší vysvětlení nemají. „Abychom se ale na straně poptávky dostali do tak hlubokého záporu, jaký oznámil ČSÚ, musela by spotřeba domácností zaznamenat silný propad,“ říká analytik Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.
Statistici dokládají, že klesá výběr daní navázaných na spotřebu. Pokles pak ještě akceleruje fakt, že to, co si lidé odpustí, je daněno vyšší sazbou daně z přidané hodnoty, zatímco nezbytné věci, jako jsou potraviny, spadají do snížené sazby.
Češi si své peníze hlídají čím dál pečlivěji. Trend potvrzují údaje ČNB, které ukazují, jak si lidé nechávají na běžných účtech stále více peněz. Aktuální nárůst všech typů vkladů zaznamenala i největší tuzemská banka pro drobné klienty Česká spořitelna.
Domácnosti mají k opatrnosti důvod. Nezaměstnanost atakuje desetiprocentní hranici, a je tak nejvyšší za posledních pět let, tedy od doby, kdy Česko začalo těžit ze svého členství v Evropské unii.
Propouštění se nevyhnulo téměř žádnému oboru ani regionu a na vlně seškrtávání nákladů se svezly i firmy, které jsou dlouhodobě ziskové. I když před rokem byly úspory cestou k přežití či alespoň k lepšímu výsledkům, dnes se již vrací jako bumerang popisovaný v učebnicích ekonomie.
Armáda nezaměstnaných vysává veřejné rozpočty, zaměstnaní své peníze méně posílají zpátky do ekonomiky a raději pro případ nouze šetří. Stejně tak firmy, které si u dodavatelů vyjednaly nižší ceny, trpí pod stejným tlakem svých odběratelů.
„Tolik cenových nabídek jsme nikdy nedělali. Lepší ceny se snažil získat každý, už jen ze sportu. I takové obory, které krize nezasáhla, jako je třeba farmacie, i ony otevíraly uzavřené smlouvy. A tlačily nás jít i pod náklady,“ popisuje situaci šéf logistické společnosti DB Schenker Tomáš Holomoucký.
Stále bez jistot Méně zakázek, nižší marže, na korunu skoupí zákaznicí ze stran firem i domácností nejsou jedinými problémy tuzemských firem. Starosti jim dělá i předchozí velký růst a špatně naplánovaná expanze.
Zatímco si ještě před dvěma lety firmy ve velkém půjčovaly na rozvoj svých kapacit, dnes je zatěžují splátky úvěrů na haly, které nedokážou využít. O to více pak musí šetřit na svých dodavatelích a zaměstnancích. Jenže právě kvůli těmto firmám jsou banky při poskytování úvěrů opatrnější. A moc na tom nemění ani pozvolný růst českého průmyslu, stále totiž zůstává hluboko pod úrovní roku 2007.
To je i případ sléváren Beneš a Lát, které vykazují slušný růst. „Každý měsíc posledního čtvrtletí loňského roku nám tržby rostly o osm procent,“ říká jejich šéf Lumír AlDabagh s tím, že úroveň předminulého roku je stále nedostižná. „To nejhorší je již za námi,“ dodává s tím, že opravdu lepší časy by mohly přijít snad již příští rok.
Důkazy o trvalejším oživení nepřináší ani dopravci, kteří vývoj ekonomiky obvykle vidí měsíce dopředu.
„Nárůst poptávky letos zaznamenáváme u přeprav uhlí a koksu pro odběratele z oboru energetiky a hutního průmyslu, to ale může souviset s letošní tuhou zimou,“ říká mluvčí OKD Doprava Petr Jonák.
„Oživení je silné slovo,“ dodává šéf logistické skupiny CS Cargo Jiří Zrůst. Vytrvalý růst zaznamenávají pouze u sektorů spojených s výrobou potravin a nápojů, kterých se krize nedotkla. „V případě automobilového průmyslu je od února znát další pokles,“ popisuje s tím, že nejhůře je na tom z jejich pohledu stavebnictví, které „trpí“.
„Letos je pro stavaře neuvěřitelně špatná zima. Dá se říci, že je nejhorší za posledních pět let, při současných podmínkách mi přijde nereálné, abychom letos dosáhli alespoň loňských výsledků,“ říká šéf stavební firmy První chodská Vladimír Zábranský.
„Ve stavebnictví jsme se ještě dna nedotkli a nedotkneme se pravděpodobně ani letos,“ doplňuje šéf Skansky Dan Ťok. Ten si stěžuje, že řada velkých staveb se nyní kvůli neochotě bank půjčovat odkládá.
Ekonomiku začíná škrtit i stát, který zvyšuje daně a omezuje své výdaje. „Chybou není současná snaha o nižší deficit, ale deficity v dobách, kdy ekonomika rychle rostla,“ upozorňuje ekonom Patria Finance David Marek.
Nejistý výhled doplňují výsledky ekonomik EU, zejména Německa, které jsou spíše zklamáním. Problémy zemí jižní Evropy mohou výrazně oslabit euro, a dál tak snížit konkurenceschopnost českého zboží. Přesto všechno analytici kvůli chabým výsledkům loňského roku letos očekávají mírný růst.
***
Chybou není současná snaha o nižší deficit, ale deficity v dobách, kdy ekonomika rychle rostla. eKonom Patria finance David marek
Spotřeba a politici
Jak by dopadly některé návrhy politických stran na spotřebu domácností třinácté důchody Navrhuje je ČSSD. Spotřebě by určitě pomohly, protože důchodci by peníze obratem poslali do ekonomiky. Na druhou stranu ale zvýší mimořádné důchody schodek veřejných rozpočtů o 6,9 miliardy korun. vyšší sociální pojištění pro firmy Navrhuje je ČSSD. Zvýšení sociálních daní pro firmy by spotřebu utlumilo. Firmy by nezvyšovaly platy, navíc by mohly rychleji propouštět. Do rozpočtu by ale přineslo vyšší pojištění zhruba 10 miliard. zvýšení dph Navrhuje ODS. Vyšší DPH by spotřebu domácností utlumila. Kvůli vyšší DPH by totiž zdražily například základní potraviny nebo MHD a lidé by začali kvůli vyšším daním šetřit. Na druhou stranu zvýšení nižší sazby DPH o 1% zvýší příjmy veřejných rozpočtů o šest miliard. zvýšení mateřské o 20% Navrhuje KDU-ČSL. Vyšší mateřská by spotřebě pomohla. Problém je, že vyšší mateřská přijde stát ročně na 1,5 miliardy korun. Jak HDP ovlivňuje klíčové ukazatele
-192,5 mld. Kč
Schodek rozpočtu V loňském roce skončil rozpočet s pětkrát vyšším schodkem, než původně ministerstvo financí plánovalo. Stačilo jediné, ekonomika se vyvíjela hůře, než politici očekávali. Stejné rozčarování ale může přijít i letos, pokud ekonomika neporoste plánovaným tempem.
Úrokové sazby ČNB (v procentech)
ČNB loni v prosinci srazila úrokové sazby až na historické minimum – 1 procento –, aby podpořila nastartování ekonomiky. Členové bankovní rady naznačovali, že spolu s oživením by se začaly sazby opět zvedat ve druhém pololetí 2010. Pokud se ale ekonomice nebude dařit a inflace zůstane nízká, je pravděpodobné, že nízká sazba vydrží delší dobu.
Horší, než se čekalo 4,2
Výkon české ekonomiky se v loňském posledním čtvrtletí meziročně snížil o 4,2 procenta. Je to horší výsledek, než se čekalo. ČNB odhadovala pokles o 2,7 %.
Změna českého HDP
(mezičtvrtletně, ve srovnání s předchozím čtvrtletím)
Vývoj koruny k euru (v procentech)
Koruna se v posledním období pohybuje zhruba v rozmezí 25,50 až 26,50 koruny za euro. Pokud se domácí ekonomice nebude dlouhodobě dařit, je pravděpodobné, že koruna bude vůči euru stagnovat nebo oslabovat. Pokud se ale ekonomika oživí, a analytici čekají letos jedno- až dvouprocentní růst, česká měna začne opět posilovat.
Vývoj nezaměstnanosti (v procentech)
Ještě v roce 2008 si šéfové firem stěžovali, jak těžké je najít zaměstnance a odboráři tvrdě vyjednávali o růstech mezd. Loňský rok byl ve znamení propouštění, o práci přišlo například 13 procent zaměstnanců v průmyslu. Výpovědi ale stále dostávají další a další lidé a nezaměstnanost letos ještě poroste.
Tabulka
Změna HDP v EU
(mezičtvrtletně, ve srovnání s předchozím čtvrtletím)
1. Q 2. Q 3. Q 4. Q
2009 2009 2009 2009
Eurozóna -2,5 -0,1 0,4 0,1
Evropská unie -2,4 -0,3 0,3 0,1
Česká republika -4,4 0,2 0,8 -0,6
Německo -3,5 0,4 0,7 0,0
Řecko -1,0 -0,3 -0,5 -0,8
Španělsko -1,6 -1,1 -0,3 -0,1
Francie -1,4 0,3 0,2 0,6
Itálie -2,7 -0,5 0,6 -0,2
Maďarsko -2,3 -1,4 -1,2 -0,4
Rakousko -2,2 -0,5 0,5 0,4
Polsko 0,1 0,5 0,5 X*
Portugalsko -2,0 0,6 0,6 0,0
Slovensko -8,1 1,2 1,6 2,0
Velká Británie -2,5 -0,7 -0,2 0,1
zdroj: čsú, čnb, eurostat *údaj není znám
Obrázek
Graf
Foto popis|
O autorovi| Roman šitner, roman.sitner@economia.cz ; S přiSpěním Vladimíra Kalába a Olgy SKalKOVé
Jak Češi řeší krizi? Předčasným důchodem
Lidové noviny | 15.2.2010 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: FRANTIŠEK BOUC
Dřívější výplatu důchodu loni získalo přes 32 tisíc Čechů. A číslo poroste
PRAHA Kdy odejít do důchodu? Stále více Čechů na „řádný“ termín nečeká a odchází předčasně, jak to umožňují zákony. Ke konci roku bylo takových lidí v Česku už 350 859, stát na jejich výplatu za rok utratil celkem 3,124 miliardy korun. Jde o rekordní počet v historii země, vyplývá z nejnovějších údajů České správy sociálního zabezpečení.
Proč se stále více zaměstnanců pokouší co nejrychleji utéct z nestabilního pracovního trhu? Motivují je zejména obavy ze ztráty práce v období ekonomické krize. A tak využijí možnosti odejít do důchodu už teď. „Počet lidí předčasně odcházejících do důchodu a objem peněz na financování těchto důchodů skutečně rychle rostou. Příčinou je zejména pokles ekonomiky a rostoucí nezaměstnanost. Mnoho lidí v tomto věku dnes už těžko někdo zaměstná, takže lidé využívají každé možnosti k odchodu do důchodu,“ potvrzuje ministr financí Eduard Janota. V zemi přibylo 32 648 příjemců předčasného důchodu, kvůli nimž vzrostly výdaje státu o 290 milionů korun. Je přitom téměř jisté, že tato čísla letos dále porostou. Dokládá to i samotný vývoj počtu nově přiznaných předčasných důchodů v průběhu loňského roku. Ten se za minulých dvanáct měsíců vyšplhal na 42 243. Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2009 přiznala Česká správa sociálního zabezpečení 9257 předčasných důchodů, ve čtvrtém čtvrtletí tento počet vzrostl již na 12 929.
Odbory: Je to jistota.
Ministr: Budou stačit peníze?
Obavu z dalšího rychlého růstu předčasných důchodů potvrzuje i ministr Janota. „V rozpočtu jsme na tyto zvýšené náklady vytvořili rezervu půl miliardy... Je otázka, zdali to bude stačit,“ přiznal. Předseda odborového sdružení Kovo Josef Středula tvrdí, že dřívější odchody do důchodu začínají být celospolečenským problémem: „Lidé v době hromadných propouštění hledají jistotu v odchodu do předčasného důchodu. V současné podnikové praxi v Česku je člověk nad 55 let již z pohledu zaměstnavatelů neperspektivní a lidé starší 61 let již dostanou práci stěží“.
Pokračování na straně 17
Dokončení ze strany 1
Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku. Ten v současnosti činí 65 let, u žen se pak krátí podle počtu vychovaných dětí. O předčasném důchodu se vyplatí uvažovat lidem, kteří do dvou let dosáhnou řádného důchodového věku. Ti totiž v případě předčasného odchodu do důchodu budou pobírat plnou výši penze. Lidem, kteří přestanou pracovat maximálně tři roky před dovršením důchodového věku, se penze krátí.
K urychlení předčasného odchodu do důchodu přispěla v loňském roce i nová legislativa, která umožňuje důchodcům pobírat starobní důchod a zároveň si přivydělávat. „I toto je jedním z motivů, proč někteří lidé volí předčasný důchod. Mohou si vypočítat, že se jim to vyplatí,“ říká analytik skupiny Citfin Jiří Šimek. Hlavním důvodem sílících odchodů do předčasného důchodu ale zůstává hospodářská recese. „Krize je určitě urychlujícím faktorem,“ říká děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jiří Schwarz.
„Firmy při propouštění raději vytypují lidi v předdůchodovém věku než lidi mladé, které po obnovení růstu mohou opět potřebovat a musely by je najímat zpět,“ upozorňuje Šimek.
Analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora souhlasil, že mnoho lidí žene k předčasnému odchodu do důchodu obava z nezaměstnanosti. Avšak odmítl tvrzení, že právě lidi v předdůchodovém věku jsou z pohledu propouštění nejohroženější. „Je to klišé. Právě tito lidé často disponují návyky, které zaměstnavatelé ocení. Je u nich například značná pravděpodobnost, že ve firmě zůstanou až do důchodu a neodejdou za pár let jako mladí zaměstnanci,“ vysvětlil Pikora.
Nezaměstnanost ale podle odhadu ekonomů v letošním roce dále poroste a dosáhne zhruba deseti procent. Situaci na trhu práce výrazně nezlepší ani očekávané oživení ekonomiky. „K tvorbě nových pracovních míst dojde až zhruba v polovině roku 2011,“ předpovídá Pikora.
***
Z práce dříve
Počet vyplácených
předčasných důchodů
rok celkový počet výdaje (Kč)
2009 350 829 3,124 miliardy
2008 318 181 2,717 miliardy
2007 291 181 2,242 miliardy
2006 267 034 1,933 miliardy
2005 246 054 1,701 miliardy
2004 228 920 1,496 miliardy
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Téma | strana: 3 | autor: Martin Petříček
Sen o rychlém ekonomickém oživení v Evropě se rozplynul. Nyní naopak vážně hrozí, že Evropská unie zažije recesi s dvojitým dnem – tedy tu ve tvaru dvojitého W.
...Důvod hlemýždího tempa evropské ekonomiky je nasnadě: Lidé dost neutrácejí, nezvedá se poptávka po domácí produkci. Relativně silné euro navíc ztěžuje evropským výrobkům průnik do jiných částí světa. Na vývozu je přitom většina evropských zemí životně závislá.
Američtí bankéři pomáhali Řecku tajit dluhy
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Svět | strana: 22 | autor: Miroslava Jirsová
Bankéři z Wall Streetu čelí další kritice. Údajně pomáhali zadluženému Řecku maskovat skutečnou výši jeho veřejného dluhu, a to prostřednictvím nestandardních obchodů.
...Banky od nabídek takových obchodů neodradila ani kulminující finanční krize.
Řecko si loni vedlo hůř, než se čekalo
Lidové noviny | 13.2.2010 | rubrika: Byznys/svět | strana: 15 | autor: čtk
Tragickou situaci řecké ekonomiky potvrzují i včera zveřejněné údaje tamního statistického úřadu. Hrubý domácí produkt se ve čtvrtém čtvrtletí podle předběžných údajů meziročně propadl o 2,6 procenta. Ve třetím čtvrtletí pokles po zpřesnění dat činil 2,5 procenta, zatímco předběžné údaje ukazovaly na pokles o 1,7 procenta. Znamená to, že Řecko prochází nejhorší recesí od roku 1987.
ANKETA
Právo | 13.2.2010 | rubrika: Únor - měsíc životního pojistení | strana: 19
Trh životního pojištění se v roce 2009 ukázal jako jeden ze stabilnějších ve finančním sektoru, a to i v období krize. ...V souvislosti s finanční krizí si lidé čím dál intenzivněji uvědomují potřebu tvorby finančních rezerv a pokrytí základních rizik.
Krizi některé strojírny dokázaly ustát
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Česko | strana: 19 | autor: čtk
Řadě velkých strojírenských firem, především v automobilovém průmyslu, klesly loni tržby i zisky. Některé podniky však loňská ekonomická krize neovlivnila. Například Škodě Power a ČKD Blansko vzrostly prodeje a vydělaly více.
V Číně na vás vystavovatelé křičí a tahají za ruce do stánku
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Business Class | strana: 23 | autor: Jan Záluský
Ještě na začátku loňského roku čekala firma zisk devět milionů. Nyní veletrhy odhadují, že za rok 2009 spadly kvůli hospodářské krizi a splácení supermoderního pavilonu P do účetní ztráty 151 milionů korun. Tržby se meziročně propadly o více než třetinu.
Až osmdesát procent vystavovatelů tvoří malé a střední podniky.
Automobilky bojují o svou pověst
Lidové noviny | 15.2.2010 | rubrika: Byznys, svět | strana: 20 | autor: PAVLA KOZÁKOVÁ
Automobilový průmysl nebude na začátek letošního roku vzpomínat v nejlepším. Poté, co byly ukončeny podpůrné programy stimulující poptávku, totiž výrobce aut postihla další rána. Během několika dnů bylo hned pět automobilek donuceno svolávat k opravě vadné vozy.
...Dopadů hospodářské krize se automobilový průmysl obával již v loňském roce. Tehdy však hlubokým propadům v prodejích zabránily podpůrné programy, které zavedlo mnoho zemí na světě. Díky šrotovnému se tak nakonec loňský rok stal pro mnohé automobilky jedním z nejlepších.
Skutečná krize je tak s největší pravděpodobností čeká teprve v letošním roce.
Ani Google nemá řešení na všechno
Euro | 15.2.2010 | rubrika: Report | strana: 42
Po třech letech, co vede tuzemskou pobočku amerického Googlu, ji loni lidé z branže zvolili osobností roku českého internetu. „V IT dělám dvacet let, ale dnes mě živí reklama, ne technologie,“ poukazuje Taťána le Moigne v rozhovoru pro týdeník EURO na změny, jež zasáhly jak obor informačních technologií, tak vlastní internet. Ekonomická krize dle ní uspíšila nástup internetové reklamy a mohla by přispět i k renesanci vydavatelství novin.
Všichni šetří, nezůstal nikdo, kdo by oživil ekonomiku
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Téma | strana: 2 | autor: Roman Šitner
V první polovině loňského roku bylo odborníkům záhadou, proč domácnosti ještě nešetří, když se nad trhem práce už stahují černá mračna. Teď je situace opačná, lidé jako by navzdory očekávání analytiků ignorovali mírně optimistické předpovědi a do obchodů se nehrnou. ...Domácnosti mají k opatrnosti důvod. Nezaměstnanost atakuje desetiprocentní hranici, a je tak nejvyšší za posledních pět let, tedy od doby, kdy Česko začalo těžit ze svého členství v Evropské unii.
Jak Češi řeší krizi? Předčasným důchodem
Lidové noviny | 15.2.2010 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: FRANTIŠEK BOUC
Kdy odejít do důchodu? Stále více Čechů na „řádný“ termín nečeká a odchází předčasně, jak to umožňují zákony. Ke konci roku bylo takových lidí v Česku už 350 859, stát na jejich výplatu za rok utratil celkem 3,124 miliardy korun. Jde o rekordní počet v historii země, vyplývá z nejnovějších údajů České správy sociálního zabezpečení.
...Motivují je zejména obavy ze ztráty práce v období ekonomické krize.
Plné znění
Čtyři důvody slabého evropského výkonuHospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Téma | strana: 3 | autor: Martin Petříček
Sen o rychlém ekonomickém oživení v Evropě se rozplynul. Nyní naopak vážně hrozí, že Evropská unie zažije recesi s dvojitým dnem – tedy tu ve tvaru dvojitého W.
Slibný podzim vystřídala na kontinentu mrazivá zima – podle bleskových údajů Eurostatu stouplo HDP unie ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně jen o desetinu procenta. Unie tak výrazně zaostala za ekonomikou USA, která ve stejném období rostla o 1,4 procenta.
Za tento nepatrný růst vděčí unie především Francii, kde vyšší útraty přinesly růst HDP o 0,6 procenta. Německo, nejsilnější ekonomika EU, stagnovalo, a další velké ekonomiky – jako Španělsko či Itálie – poklesly.
Překvapilo Slovensko, které zaznamenalo mezičtvrtletní růst o dvě procenta a částečně vyrovnalo hluboký, více než osmiprocentní propad, z počátku loňského roku.
Důvod hlemýždího tempa evropské ekonomiky je nasnadě: Lidé dost neutrácejí, nezvedá se poptávka po domácí produkci. Relativně silné euro navíc ztěžuje evropským výrobkům průnik do jiných částí světa. Na vývozu je přitom většina evropských zemí životně závislá. Například Německo, kde ve čtvrtém čtvrtletí klesla spotřeba i investice, zachránil před propadem právě vyšší export.
Horší než očekávané výsledky z konce loňského roku vystupňovaly obavy, že výkon zůstane slabý i letos. Vlivů, které by mohly hospodářství podpořit, ubylo. Navrch získávají ty, které vzestup hospodářství oddalují. Zde jsou čtyři nejdůležitější:
1. Ve většině zemí skončilo šrotovné, které loni pomohlo automobilovému průmyslu. Německá asociace dovozců aut VDIK nedávno odhadla, že prodej nových automobilů v Německu kvůli ukončení šrotovného letos zřejmě klesne meziročně o čtvrtinu. Naznačují to už prosincová čísla o průmyslu, jež Eurostat zveřejnil spolu s údaji o HDP. Po listopadovém vzestupu klesla průmyslová výroba v EU meziměsíčně o 1,9 procenta.
2. Na oživení může mít vliv i mrazivé počasí, které nad kontinentem panuje od začátku roku. „Není vyloučeno, že nepříznivé klimatické podmínky mohou zahýbat s HDP. A je dokonce možné, že v prvním čtvrtletí poněkud klesne,“ varuje šéf německé centrální banky Axel Weber.
3. Chuť utrácet zůstane slabá, lidé se bojí nezaměstnanosti. „Snaha států eurozóny udržet zaměstnanost, jako například kratší pracovní doba či vládní podpora mezd, není dlouhodobě udržitelná. Nezaměstnanost může růst ruku v ruce s tím, jak se budou podniky přizpůsobovat nižšímu výkonu ekonomiky,“ říká Petr Kříž, partner PricewaterhouseCoopers Audit.
4. Většině států navíc začnou docházet peníze, vždyť i jindy ukázněné země čelí nyní schodkům veřejných financí. Největší hříšníci eurozóny – Řecko, Španělsko a Portugalsko – se zavázali k výrazným škrtům ve vládních výdajích.
Receptů, jak z marastu ven, zatím na stole příliš není. Jak připomíná komentátor Financial Times Martin Wolf, cesta, jak vyřešit krizi (spojenou rovněž s krizí důvěry) bez nějaké kalamity (v podobě státních bankrotů nebo konce eura) existuje v zásadě jen jedna: „Je to poptávka, hlupáku.“
Tedy krátkodobé fiskální stimuly pro země v problémech, vzestup agregátní poptávky ve všech zemích eurozóny (a Evropské unii) a také vyrovnání nerovností ve spotřebě mezi členskými zeměmi. Evropa potřebuje především německé spotřebitele.
***
Není vyloučeno, že nepříznivé klimatické podmínky mohou zahýbat s HDP. A je dokonce možné, že v prvním čtvrtletí poněkud klesne. Axel Weber šéf německé centrální banky
O autorovi| Martin Petříček, martin.petricek@economia.cz
[zpět]
Američtí bankéři pomáhali Řecku tajit dluhy
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Svět | strana: 22 | autor: Miroslava Jirsová
Finanční krize
Na účetní tricích se podílely banky Goldman Sachs či JP Morgan Řecko, jehož dluh zamával s evropskou měnou, nařčení popírá
Bankéři z Wall Streetu čelí další kritice. Údajně pomáhali zadluženému Řecku maskovat skutečnou výši jeho veřejného dluhu, a to prostřednictvím nestandardních obchodů.
Měli umožnit aténské vládě provádět speciální finanční operace, díky nimž Řecko získalo peníze, aniž by v jeho účetnictví vznikl dluh. Výměnou za tyto půjčky či odklad splatnosti nabídlo Řecko například práva na budoucí příjmy státu z hazardu nebo z letištních poplatků. Vznik dluhu se tak odložil do daleké budoucnosti.
Na účetních tricích se podle internetové verze deníku New York Times podílela široká škála amerických bank včetně těch největších jako JP Morgan nebo Goldman Sachs. Posledně jmenovaná pomohla podle deníku Řecku „přikrýt“ dluhy ve výši několika miliard dolarů.
Banky od nabídek takových obchodů neodradila ani kulminující finanční krize. Tým bankéřů Goldman Sachs se podle New York Times vypravil se speciální nabídkou nových účetních triků do Atén ještě začátkem listopadu 2009, tedy tři měsíce předtím, než se Řecko stalo epicentrem globální finanční nejistoty.
Bankéři v čele s prezidentem Goldman Sachs Gary D. Cohnem chtěli Řecku umožnit naoko snížit a odsunout rostoucí schodek systému veřejného zdravotnictví. Řecko tuto nabídku sice nevyužilo, ale aféra vyvolala otázky, jakou vlastně sehrál Wall Street roli ve finančním dramatu, který otřásl evropskou měnou.
Bankéři sami nabízeli politikům způsob, jak zamaskovat další zadlužování, a to v Řecku, v Itálii a možná i v dalších zemích. Mluvčí řeckého ministerstva financí nicméně tvrdí, že se setkali s řadou zástupců bank, žádnou nabídku ale nevyužili. „Veškeré dluhové financování provádíme ve snaze o transparentnost,“ řekl. Banky JP Morgan ani Goldman Sachs se k problému nevyjádřily.
Podle listu New York Times sahalo Řecko k účetním machinacím už krátce po svém vstupu do eurozóny v roce 2001. Právě investiční banka Goldman Sachs tehdy podle nejmenovaných zdrojů půjčila potichu řecké vládě miliardy dolarů. Tato transakce pomohla Aténám dodržet evropské limity pro schodek veřejných financí, aniž by kabinet musel seškrtat veřejné výdaje. Veřejnost se o ní ale nikdy nedozvěděla, protože nebyla vedena jako půjčka, nýbrž jako měnový obchod.
Podobné obchody byly podle mezinárodní verze německého týdeníku Der Spiegel trendem roku 2002. „Investiční banky vládám samy nabízely tyto složité finanční instrumenty a zadlužené středomořské země nabídky ochotně využívaly,“ řekl deníku zdroj, který si nepřál být jmenován.
Obchody, při nichž nejsou půjčené peníze vykazovány jako půjčky, matou investory, regulátory i evropský statistický úřad.
Řecká vláda se snažila skrývat výši dluhu především kvůli hrozbě pokuty za nesplnění maastrichtských kritérií, která státům eurozóny od roku 1999 nařizují udržet deficit veřejných financí maximálně ve výši tří procent HDP. Řecku se to v minulosti dařilo právě jen díky „kreativitě“ v účetnictví. Když ale Evropský statistický úřad uvedl čísla na pravou míru, vyšlo najevo, že Řecko ve skutečnosti tuto hranici značně překračovalo. V roce 2009 přesáhl schodek veřejných financí země 12 procent HDP.
Evropský limit pro státní dluh, který nesmí přesáhnout 60 procent HDP, nesplnili Řekové nikdy. Podle posledních údajů letos překročí 124,9 procenta HDP.
***
Americké banky a Řecko
18 miliard dolarů činí půjčky a investice, které má v Řecku deset největších amerických bank jako bank of America/merill lynch, JP morgan, goldman Sachs nebo morgan Stanley. Dohromady mají v rizikových evropských státech – tedy v Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku – deponováno 176 miliard dolarů. Vyplývá to z údajů barclays Capital.
124,9 procenta Hdp dosáhne letos podle odhadů evropské komise státní dluh Řecka. Povolená míra zadlužení v eurozóně je přitom 60 procent HDP.
12,7 procenta Hdp činí deficit řeckých veřejných financí za rok 2009. Povolená míra v eurozóně jsou přitom tři procenta.
Foto popis| nabízel Machinace Prezident Goldman Sachs Gary D. Cohn se podle listu New York Times vydal ještě loni v listopadu do Atén s nabídkou účetních triků, které by pomohly Řecku naoko snížit rostoucí schodek veřejného zdravotnictví, aniž by účetně narostl státní dluh.
Foto autor| foto: bloomberg
O autorovi| Miroslava Jirsová, miroslava.jirsova@economia.cz
[zpět]
Řecko si loni vedlo hůř, než se čekalo
Lidové noviny | 13.2.2010 | rubrika: Byznys/svět | strana: 15 | autor: čtk
ATÉNY/LONDÝN Tragickou situaci řecké ekonomiky potvrzují i včera zveřejněné údaje tamního statistického úřadu. Hrubý domácí produkt se ve čtvrtém čtvrtletí podle předběžných údajů meziročně propadl o 2,6 procenta. Ve třetím čtvrtletí pokles po zpřesnění dat činil 2,5 procenta, zatímco předběžné údaje ukazovaly na pokles o 1,7 procenta. Znamená to, že Řecko prochází nejhorší recesí od roku 1987.
Vývoj řecké ekonomiky za čtvrté čtvrtletí loňského roku je velkým překvapením pro analytiky. V anketě agentury Reuters očekávali, že se situace Řecka zlepšuje a pokles HDP se zmírní na 1,6 procenta. Pokud země nebude schopna tento stav rychle zlepšit, pak hrozí, že vládě se jen těžko podaří dát veřejné finance v dohledné době do pořádku.
Analytici upozorňují, že revize dat za předchozí čtvrtletí je třeba si všímat velmi pozorně. Řecko se totiž stalo nevěrohodným právě proto, že dříve zveřejněné údaje až příliš často mění a upravuje. Země koncem loňského roku přiznala, že má mnohem vyšší dluhy, než do té doby uváděla, a krátce nato vyšlo najevo, že rozpočtový deficit Řecka je čtyřikrát vyšší, než povolují pravidla Evropské unie.
„Ta nová revize není příjemná. Revize dat se často objevuje všude, jenže Řecko je právě teď pod drobnohledem a v tak krátké době by se mělo častých revizí vyvarovat,“ uvedl analytik banky Hauck & Aufhäuser Burkhard Allgeier.
Uspokojivých výsledků Řecko nedosáhlo ani u mezičtvrtletních údajů. Ve čtvrtém čtvrtletí totiž jeho ekonomika proti předchozím třem měsícům zaznamenala propad o 0,8 procenta, tedy ještě více než ve třetím i druhém čtvrtletí.
Objem řecké ekonomiky dosahuje asi 250 miliard eur (zhruba 6,5 bilionu Kč). To je přibližně 2,5 procenta objemu ekonomiky celé eurozóny. Zatímco ostatní země eurozóny už recesi s většími či menšími problémy opouštějí, Řecko se propadá stále níž. Předběžné kalkulace ukazují, že řecká ekonomika za celý loňský rok klesla o dvě procenta, tedy mnohem víc než o 1,2 procenta, se kterými počítala vláda.
„Odhad růstu ekonomiky, s kterým počítá řecká vláda, je až příliš optimistický. Bude to další faktor, který zkomplikuje ty fiskální změny, o které se teď Řecko snaží,“ podotkl analytik společnosti Capital Economics Ben May.
[zpět]
ANKETA
Právo | 13.2.2010 | rubrika: Únor - měsíc životního pojistení | strana: 19
* Jak posuzujete výhledy trhu životního pojištění pro letošní rok?
Senior produkt manažer Aegon ČR Michal Korejs: Klienti se u nás více zaměřují na produkty s investiční složkou, nicméně u těchto produktů dbají na pojištění rizik. V průměru se sjednávají dvě až tři připojištění. Nejpodstatněji rostla v roce 2009 propojištěnost u úrazových rizik a věříme, že tento trend bude i nadále pokračovat.
Pro rok 2010 tedy očekáváme pokračování posilování vnímání produktu životního pojištění jako vhodného nástroje ke krytí rizik, snižování nákladovosti produktů prostřednictvím různých produktových inovací – bonusy, nízkonákladové fondy, víceosobové pojištění, služby umožňující dálkový přístup a podobně – a posilování informační transparentnosti produktů vůči klientům.
Ředitel úseku Market Management Allianz Martin Podávka:
Také v roce 2010 očekáváme zvýšený zájem o pojistné produkty s garancemi. Naše pojišťovna nabízí fond Garance s výnosem ve výši mini
(Pokračování na str. 20)
(Pokračování ze str. 19)
málně 2,4 procenta ročn, k jehož výhodám patří také nejširší nabídka pojistné ochrany. Pro zájemce o investici vyšších částek opět nabídneme produkty z řady „Chytrá investice“ se 100procentní garancí investovaných prostředků. A v prvním pololetí chystáme jako novinku na českém trhu – rodinné rizikové pojištění s volitelnou spořící složkou.
Předseda představenstva Aviva Karel Veselý: Trh životního pojištění se v roce 2009 ukázal jako jeden ze stabilnějších ve finančním sektoru, a to i v období krize. Dokonce zaznamenal nominálně i růst předepsaného pojistného, nicméně k němu došlo jen díky růstu jednorázového pojistného o 2,8 miliard Kč u jedné významné bankopojišťovny.
Letos očekáváme zájem spíše o rizikové složky životních pojistek, tedy o zajištění blízkých v případě nepříjemných životních událostí. U produktů se silnou spořící složkou předpokládáme zájem o ochranu vložené investice. Celkově letos předpokládáme růst objemu nového obchodu ze životního pojištění zpět na úrovně z předchozích let.
Vedoucí úseku vývoje produktů AXA ČR Vladimír Dvořák: Z našeho úhlu pohledu jsou výhledy trhu životního pojištění pro rok 2010 mírně optimistické. V souvislosti s finanční krizí si lidé čím dál intenzivněji uvědomují potřebu tvorby finančních rezerv a pokrytí základních rizik. Očekáváme tedy mírný meziroční růst trhu v řádech procent. S vysokou pravděpodobností bude pokračovat obliba zajištěných či nějakým způsobem garantovaných produktů s investiční složkou.
Podpora životního pojištění ze strany zaměstnavatelů formou příspěvků na smlouvy svých zaměstnanců by měla mít stabilní průběh. Naše finanční skupina je připravena vycházet vstříc potřebám našich klientů.
Vrchní ředitelka úseku životního pojištění České pojišťovny Helena Lazosová: Vzhledem k pozvolnému dopadu krize do pojišťovnictví očekávám v příštím roce v této oblasti jenom velmi mírný růst, zvláště pak u běžně placeného pojištění. Vývoj v jednorázovém pojištění dlouhodobě podléhá větším výkyvům v závislosti na atraktivitě momentální nabídky. Klienti budou mít zřejmě zájem o podobné produkty jako loni.
Nejžádanější proto zůstane pojištění s možností volby rizikového krytí a investičního zaměření zejména s garantovaným výnosem, případně s možností zvýhodněného připojištění. Vzhledem ke klesající nemocenské očekávám (Pokračování) (Pokračování) další zvyšování zájmu o pojištění úrazu a pojištění pracovní neschopnosti. Nadále sílí trend rodinného pojištění, které spočívá v tom, že členové domácnosti nemají vlastní samostatné pojistky, ale jsou pojištěni na jedné smlouvě. Výhodou pro klienta je kromě úspory času i úspora na bankovních poplatcích.
Ředitel úseku životního pojištění ČPP Marek Woitsch: Trh životního pojištění není výrazně víc imunizován proti dopadům hospodářské krize než jiná odvětví. Pouze je její efekt na první pohled méně výrazný a pozvolnější. Proto také v letošním roce očekávám vývoj obdobný jako v roce minulém, tedy mírný růst.
Optimisticky se dívám do roku 2011, zde již očekávám výraznější oživení celého trhu. Musíme si uvědomit, že propojištěnost občanů naší republiky je v porovnání s vyspělými ekonomikami západní Evropy stále na velice nízké úrovni, takže prostor pro přirozený růst tady určitě je. Velkou úlohu také bude hrát fakt, jak se vymezí k problematice důchodové reformy naše nová vláda, která vzejde z letošních voleb.
Ředitel životní divize ČSOB Pojišťovny Wim Guilliams: Finanční krize přinutila občany být opatrnější a více si uvědomovat rizika . S tím souvisí i fakt, že na českém trhu životního pojištění dominují pravidelně placené pojistky. Očekáváme, že růst bude pokračovat také v roce 2010.
Bez ohledu na zlepšující se makroekonomický výhled budou klienti i nadále připraveni diskutovat o výhodách životního pojištění a o zajištění rodiny obecně. A to je rozhodně pozitivní faktor. Na druhou stranu, přestože si čeští zákazníci uzavírají životní pojištění častěji, pojistné částky jsou stále příliš nízké a na pokrytí všech důsledků nepříznivých životních událostí, například úmrtí, úrazu, zdravotního postižení, nestačí.
Vrchní ředitel produktového managementu a operací Generali Petr Hájek:
Generali očekává pro letošní rok stagnaci napříč celým trhem životního pojištění. Výhledově bude mezi segmenty s největším tržním potenciálem patřit rizikové životní pojištění a jednorázové tranše napojené na investiční životní pojištění. Lidé v poslední době inklinují spíše k čistému krytí rizik, a to nejlépe pro celou rodinu či menší skupinu osob. U zájemců o spořící produkty vidíme preference směrem k již zmíněným tranším vzhledem k jejich nadstandardnímu zhodnocení a jistou restrukturalizaci předpokládáme také u investičního pojištění s běžně placeným pojistným.
Ředitel životního pojištění ING ČR/SR Viktor Kouřil:
I přes oživení finančního trhu bude reálná ekonomika
(Pokračování na str. 21)
(Pokračování ze str. 20)
ČR i v roce 2010 ovlivněná finanční krizí. Očekáváme i další zvyšování nezaměstnanosti . Společnosti budou i nadále v „šetřícím modu“, z čehož vyplývá, že ani v oblasti obchodu neočekáváme větší oživení.
Myslíme si, že pojistný trh poroste podobně jako v roce 2009. Co se týká rozdělení na jednorázově a pravidelně placené pojištění, stále očekáváme silnější nárůst pravidelně placeného. V oblasti jednorázově placeného pojištění očekáváme větší důraz na garantované struktury, s možností podílet se na potenciálních výnosech na akciových trzích. Uplatnění jednotlivých produktů mírně vzroste, což zapříčinila poměrně strmá úroková křivka a tím pádem větší atraktivitou delších dob splatnosti.
Ředitel marketingu Komerční pojišťovny Lukáš Fridrich: Trh životního pojištění vykázal za rok 2009 růst ve výši pěti procent oproti roku 2008. Ukázalo se, že i přes těžkou ekonomickou situaci v ČR se lidé naučili odkládat své prostředky pro budoucí spotřebu a zároveň myslet na ochranu své rodiny.
Z tohoto důvodu si myslím, že i rok 2010 nebude z toho
(Pokračování na str. 23)
(Pokračování ze str. 21)
to pohledu jiný. Očekávám růst trhu životního pojištění ve srovnatelné výši s rokem 2009. Pokud se podíváme na srovnání s vyspělými zeměmi západní Evropy, tak prostor pro růst životního pojištění v ČR rozhodně existuje. Co se týče produktové preference v oblasti spořícího a investičního životního pojištění, myslím si, že klienti budou i v roce 2010 preferovat zajištěné produkty s garantovaným výnosem.
Ředitel úseku pojištění osob Kooperativa Filip Král: Osobně se domnívám, že na pojistném trhu bude pokračovat posun ve vnímání významu pojištění. Díky krizi si lidé začínají uvědomovat, že je velmi důležité být kvalitně zajištěn proti nečekaným životním situacím, které mají dopad na život celé rodiny. Proto se budou naši klienti v roce 2010 ve vyšší míře pojišťovat proti životním a zdravotním rizikům, a menší důraz bude kladen na investiční složku pojištění.
Očekávám také, že dojde ke zvýšení pojistných částek. Otázkou zůstává, zda i toto navýšení bude dostatečné, a zda bude ve skutečnosti opravdu řešit potřebnou životní situaci. Celkově se nicméně domnívám, že trh životního pojištění má před sebou dobré vyhlídky a lze očekávat růst předepsaného pojistného.
Ředitel úseku externích sítí Pojišťovny ČS Libor Mánek: Předpokládáme, že v roce 2010 bude pokračovat, pro mnohé možná překvapivý, růstový trend loňského roku. V období zhoršení ekonomických podmínek se totiž dá očekávat nárůst žádostí o ukončení nebo redukci pojistek, nicméně v roce 2009 jsme nic takového nezaznamenali. Naopak více než dříve převládla snaha zabezpečit sebe či rodinu před dalšími možnými riziky, a tak pojistky rostly. A právě pro případ měnících se podmínek na trhu či potřeb klientů je ideální naše Flexi životní pojištění. Pojistné krytí totiž nabízí prakticky pro každou životní situaci. Pro pokračování růstu je důležitý i fakt, že trh životního pojištění v ČR není ještě nasycený a je zde stále prostor k růstu.
Ředitel sekce pojištění osob Uniqa Ivo Drápela: Rok 2009 byl velmi náročný a letošní rok rozhodně nebude jednodušší. Nicméně krize a její dopady se právě v oblasti životního pojištění projevuje i pozitivně – klienti si daleko více uvědomují, že právě v takové době je třeba být dobře zajištěn. Proto očekáváme znovu zvýšený zájem našich klientů o produkty životního, úrazového a zdravotního pojištění s vysokou pojistnou ochranou.
Pro letošní rok předpokládáme v životním pojištění mírný růst pojistného v řádu několika málo procent, a tím i další zvýšení propojištěnosti v ČR. Budeme rovněž napjatě očekávat, jak se bude vyvíjet diskuse a snad už i první reálné kroky k uskutečnění nezbytné a komplexní penzijní reformy, která by mohla komerčním pojišťovnám dát prostor k aktivní účasti.
(Pokračování na str. 26)
(Pokračování ze str. 23)
Generální ředitel Wüstenrot Pavel Vaněk: Očekávám, že i v letošním roce bude pokračovat trend, který jsme zaznamenali v roce 2009. Klienti stále dávají přednost produktům, které jim zaručují garanci vložených prostředků nebo zajištění pojistné ochrany v případě smrti, vážné nemoci, invalidity, úrazu nebo nemoci. Předpokládám tedy i nadále zvýšený zájem o kapitálové životní pojištění s garantovaným výnosem, jakým je například náš produkt Wüstenrot Gold a o rizikové životní pojištění.
U investičního pojištění je s ohledem na současný vývoj kapitálového trhu velmi pravděpodobný určitý přesun zájmu klientů od konzervativních investičních programů zpět k dynamičtějším. Celkově za naši pojišťovnu očekávám nárůst počtu uzavřených smluv.
Výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora: V souvislosti s předchozími turbulencemi na finančních trzích jsme předvídali, že dojde krátkodobě k úbytku zájmu o produkty investičního životního pojištění. Klienti však tuto skutečnost přijali jako výzvu a nebáli se riskovat. I přes první důkazy oživování naší ekonomiky se však většina stávajících pojistníků chová stále spíše konzervativně a sází na jistotu v podobě produktů s garantovaným výnosem.
Očekáváme stabilní zájem o tradiční produkty životního pojištění, ale věříme, že bude více orientované na krytí rizik. Koncept spoření se v takovém případě nachází více v pozadí, klienti si je zato mohou sjednat za nižší cenu.
Foto popis|
Krizi některé strojírny dokázaly ustát
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Česko | strana: 19 | autor: čtk
Strojírenství
Řadě velkých strojírenských firem, především v automobilovém průmyslu, klesly loni tržby i zisky. Některé podniky však loňská ekonomická krize neovlivnila. Například Škodě Power a ČKD Blansko vzrostly prodeje a vydělaly více.
ČKD Blansko Holding loni zaznamenal zvýšení tržeb zhruba o třetinu na 630 milionů korun. Provozní zisk firmy dosáhl 65 milionů korun, o 45 milionů víc než předloni. Lepší meziroční hospodářský výsledek i přes pokles tržeb měla Mora Moravia, která vyrábí spotřebiče varné a topné techniky. Snížení tržeb odhaduje o 18 procent na 1,14 miliardy korun.
Brněnská strojírna Královopolská očekává šestinásobné zvýšení zisku na 60 milionů korun. Tržby jí podle odhadů stouply o více než pětinu na 800 milionů korun. Také společnost Huisman Konstrukce vyrábějící vrtné věže, jeřáby a námořní lodě dosáhla loni obratu kolem jedné miliardy korun, je to lepší výsledek než předchozí rok.
Škoda Power, výrobce a dodavatel turbínových systémů, loni utržila rekordních 6,4 miliardy korun, předloni to bylo 5,6 miliardy. Hrubý zisk by měl přesáhnout jednu miliardu, to je meziročně zhruba o třetinu více.
Další velké strojírny už tak úspěšné nebyly. ve ztrátě skončily například firmy Ammann (silniční válce), Minerva Boskovice (šicí stroje) nebo Robert Bosch. Další očekávají pokles tržeb a zisku - skupina Vítkovice Machinery Group, Siemens ČR, Witte Automotive Nejdek nebo kopřivnická Tatra. Také výroba firem na obráběcí a tvářecí stroje klesla loni o zhruba 35 procent.
[zpět]
V Číně na vás vystavovatelé křičí a tahají za ruce do stánku
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Business Class | strana: 23 | autor: Jan Záluský
Manažeři
VELETRHY V KRIZI. Nový šéf Veletrhů Brno Jiří Kuliš radí firmám, aby se vzdaly večírků s kaviárem, a uvažuje o nahrazení vstupného registrací.
Sedmapadesátiletý Jiří Kuliš začínal ve společnosti Brněnské veletrhy a výstavy už v roce 1976. Prvním úkolem absolventa zahraničního obchodu na pražské VŠE bylo rozvážení nábytku. Od prosince loňského roku, kdy nahradil odcházejícího Jiřího Škrlu, který vedl podnik posledních deset let, výstaviště řídí.
Kuliš, který se do firmy vrátil po dlouholeté kariéře v diplomatických službách, usedl na šéfovské místo ve velmi nepříznivém období. Ještě na začátku loňského roku čekala firma zisk devět milionů. Nyní veletrhy odhadují, že za rok 2009 spadly kvůli hospodářské krizi a splácení supermoderního pavilonu P do účetní ztráty 151 milionů korun. Tržby se meziročně propadly o více než třetinu.
Až osmdesát procent vystavovatelů tvoří malé a střední podniky. A právě ty musí nový generální ředitel letos přesvědčit, aby se veletrhů zúčastnily. „Nabádáme firmy, aby přestaly pořádat večírky s kaviárem, ale na veletrhu expozici měly. Když nepřijdou, dávají tím trhu signál, že nejsou tak významní,“ říká manažer.
Účast na veletrhu ovlivní i den v týdnu Při rozhodování, zda se akce zúčastní, berou firmy často v potaz i zdánlivé maličkosti – třeba který den v týdnu se veletrh koná. „Mnozí návštěvníci potřebují být přes týden ve svých firmách, a tak je třeba, aby alespoň jeden den akce byl o víkendu. Při hovoru o našich jižních sousedech se manažer zamyslí: „Rakušané nás stále berou jako východní zemi a já jim stále vysvětluji, že ležíme na severu a ne na východě.“ Rakouští vystavovatelé tvořili většinu zahraničních účastníků veletrhů na začátku 90. let, protože šlo o vídeňské pobočky mezinárodních korporací. Ty se však během uplynulých deseti let přesunuly do Česka a veletrhů se teď účastní jako české firmy.
V rámci cesty brněnských veletrhů z červených čísel došlo v poslední době ke sloučení několika oborově podobných veletrhů, například automobilových veletrhů Autosalon a Autotec. Některé akce se zaměřily více na odborníky, jako například nadcházející módní veletrh Styl a Kabo. „Na tomto veletrhu obchodníci sjednávají zakázky na další sezonu. Pro vystavovatele není příliš komfortní, když jim na stánky chodí běžní návštěvníci a místo palety košil chtějí koupit jen jednu,“ říká ředitel Kuliš.
V březnu čeká výstaviště v Brně netradiční zkouška. Protože firma loni vyhrála tendr Sdružení dovozců automobilů (SDA), uspořádá poprvé motocyklovou výstavu Motosalon, která dosud probíhala v Praze pod názvem Motocykl. „Konkurenční společnost Incheba se však akce nechce vzdát, a tak ve stejném termínu pořádá v hlavním městě veletrh Motocykl bez účasti oficiálních dovozců,“ říká Kuliš, který situaci považuje za nešťastnou. „Myslím si, že na tom budeme tratit my i oni,“ upozorňuje s tím, že čeká, že do Brna přijede za motorkami kolem padesáti tisíc lidí.
Podle manažera vzniklo v posledních letech v Česku příliš mnoho veletrhů a výstav, které neodpovídají velikosti naší ekonomiky. Veletržní byznys tak čeká konsolidace, během níž přežijí jen hráči s kvalitním zázemím pro vystavovatele i návštěvníky. „Nemůžete pořádat mezinárodní veletrhy někde, kde zaparkujete vůz na louce a máte špinavé boty ještě dříve, než dojdete do pavilonu,“ říká Kuliš, který doufá, že příští rok překoná hranici prodaných 400 tisíc metrů čtverečních výstavní plochy nutné pro rentabilitu společnosti.
Na základě zahraničních zkušeností Kuliš uvažuje o nahrazení vstupného povinnou registrací. „Na většině výstav ve Spojených státech se vstupné neplatí, ale návštěvník musí před vstupem vyplnit registrační lístek, díky němuž získává organizátor veletrhu zajímavé marketingové informace, za které musíme nyní platit. Je otázka, zda nás mají víc zajímat ty informace nebo peníze,“ říká Kuliš.
Američanům stačí stoleček s prospekty Zatímco i malé české firmy investují na veletrzích značné prostředky do své prezentace, v USA berou účast na akcích velmi pragmaticky. „Často jsou vidět pouhé jednoduché stolečky s ubrusem,“ vzpomíná Kuliš na řadu amerických kongresových výstav.
Poměrně přísné jsou při pořádání veletrhů i americké výstavářské odbory, které vystavovatele nutí k objednávání různých služeb. „Na stánku si nemůžete ani sami zatlouci hřebík. Řeknou vám, že na to mají lidi, které musíte zaplatit. V reálu to vypadá tak, že vy jim zaplatíte, oni nad vámi stojí a dívají se, jak vy pracujete,“ vzpomíná Kuliš.
Mekkou světového výstavnictví je v současnosti podle manažera Německo. Obří projekty však rostou také v Číně a dalších asijských zemích, kde do výstavby výstavních center investují miliardy dolarů. Návštěvníci některých čínských veletrhů si ale musí zvykat na odlišný přístup prezentujících firem. „Vystavovatelé se tam často chovají jako na tržišti. Křičí na vás a tahají vás za ruce do stánku,“ vypráví Kuliš.
Toho při návštěvách ciziny zaujal také například zákon o rozvoji veletržního průmyslu, který funguje v Jižní Koreji. „Když jsem se o tom zmínil jednomu našemu poslanci, řekl, že bychom to měli moc jednoduché,“ usmívá se Kuliš.
Foto popis| nový šéf veletrhů brno Pořádat veletrh na louce a mít špinavé boty dříve, než člověk dojde do pavilonu, podle Jiřího Kuliše prostě nejde.
Foto autor| foto: HN – martiN svozílek
O autorovi| Jan Záluský, jan.zalusky@economia.cz
[zpět]
Automobilky bojují o svou pověst
Lidové noviny | 15.2.2010 | rubrika: Byznys, svět | strana: 20 | autor: PAVLA KOZÁKOVÁ
Již pět výrobců oznámilo svolávání vadných vozů. Tento krok je stojí miliardy, firmám se však přesto vyplatí
PRAHA Automobilový průmysl nebude na začátek letošního roku vzpomínat v nejlepším. Poté, co byly ukončeny podpůrné programy stimulující poptávku, totiž výrobce aut postihla další rána. Během několika dnů bylo hned pět automobilek donuceno svolávat k opravě vadné vozy.
Lavinu špatných zpráv spustila na konci ledna japonská Toyota. Ta kvůli vadnému plynovému pedálu začala svolávat 2,4 milionu vozidel ve Spojených státech a 1,8 milionu vozidel v Evropě. K opravě tak museli zamířit majitelé vozů Yaris, Corolla, Aygo, iQ, Auris, Verso, Avensis a RAV4.
Problémy s plynovým pedálem však nejsou pro Toyotu nic nového. Pronásledují ji již od loňského podzimu a firma kvůli němu byla nucena celosvětově svolat zhruba osm milionů vozů, tedy více automobilů, než se jí v loňském roce podařilo prodat. Potíže s plynovým pedálem byly tak hluboké, že Toyota dokonce musela na pár týdnů přerušit výrobu svých vozů v severoamerických továrnách, které používaly vadné součástky. Vadné plynové pedály zasáhly i francouzskou automobilku PSA Peugeot Citroën. Ta svolala k opravě 97 tisíc vozů Peugeot 107 a Citroën C1. Tato vozidla totiž firma vyráběla ve společném podniku právě s japonskou Toyotou v českém Kolíně.
Zatím největší letošní smršť svolávacích akcí pokračovala i minulý týden, kdy dokonce nabrala na síle. Vše opět začala Toyota. Tentokrát šlo o problémy s brzdovým pedálem u hybridních vozů. Minulé úterý tak byla automobilka nucena svolat zhruba 437 tisíc těchto vozů v čele s vlajkovou lodí firmy modelem Prius. S hybridními vozy měl minulý týden problémy i americký výrobce automobilů Ford. Ten byl kvůli softwarové chybě, která omezovala funkci brzdového pedálu, nucen svolat k opravě na 17 600 hybridních vozů Mercury Milan a Ford Fusion.
Ve středu se k hříšníkům přidala další japonská automobilka - Honda Motor. Ta zase kvůli vadným airbagům začala k opravám svolávat 440 tisíc vozů vyrobených ve Spojených státech a v Kanadě. Kvůli stejnému problému přitom Honda musela již loni svolat k bezplatné opravě více než půl milionu vozů.
Pětici nešťastníků doplnila minulý čtvrtek německá automobilka Volkswagen. Ta kvůli nedostatečnému mazání ložisek u zadních kol oznámila svolávání 194 tisíc vozů Novo Gol a Novo Voyage vyrobených v Brazílii pro tamní trh.
Srazí svolávání vadných vozů automobilky na kolena?
Dopadů hospodářské krize se automobilový průmysl obával již v loňském roce. Tehdy však hlubokým propadům v prodejích zabránily podpůrné programy, které zavedlo mnoho zemí na světě. Díky šrotovnému se tak nakonec loňský rok stal pro mnohé automobilky jedním z nejlepších.
Skutečná krize je tak s největší pravděpodobností čeká teprve v letošním roce. Nejenže státy přestaly vyplácet šrotovací prémie, ale jejich zavedení v loňském roce vyčerpalo i letošní poptávku. Další ránu tomuto odvětví zasadila řada oznámení o svolávání vadných vozů k opravě. To se totiž promítne do dalšího snížení poptávky o vozy výrobců, kteří tento krok provedli.
Například Toyota očekává, že jen vadné plynové pedály ji budou stát zhruba dvě miliardy dolarů v nákladech na opravy a ušlé prodeje. Během jediného týdne po oznámení závady se akcie japonské automobilky propadly o 14 procent a tržní hodnota firmy se snížila o 24 miliard dolarů. Její podíl na trhu se vinou svolávání obrovského množství vozů snížil z loňských 17 procent na 14,1 procenta.
Odborníci se však shodují v tom, že ignorování problémů by pro firmu znamenalo mnohem horší potíže. „Tímto rozhodnutím Toyota přistoupila na krátkodobou finanční ztrátu, ale zachránila si své renomé z dlouhodobého hlediska,“ uvedl na svém blogu Elliot Schreiber, americký profesor marketingové strategie.
Japonská automobilka a ostatní výrobci se tak s největší pravděpodobností vyhnuli osudu amerického Fordu. Jeho pověst byla na dlouhá léta poškozena poté, co vyšlo najevo, že se v roce 1968 rozhodl neopravovat vadné palivové nádrže, které při zadním nárazu vybuchovaly. Spočítal si totiž, že náklady na opravy ve výši 121 milionů dolarů vysoce předčí náklady na případné mimosoudní urovnání s postiženými (zhruba 49 milionů dolarů).
***
Toyota přijala dočasnou ztrátu, ale zachránila si své renomé
Profil šéfa Toyoty Akia Toyody čtěte na straně 22
Foto popis| Vydrží? Začátek letošního roku je ve znamení svolávání vadných vozů na preventivní kontroly do servisů. Na prohlídku musí miliony aut po celém světě.
Foto autor| Foto Bloomberg
[zpět]
Ani Google nemá řešení na všechno
Euro | 15.2.2010 | rubrika: Report | strana: 42
TAŤÁNA LEMOIGNE
Na rychlé vlny jako Facebook si musíme zvyknout, míní šéfka české pobočky
Po třech letech, co vede tuzemskou pobočku amerického Googlu, ji loni lidé z branže zvolili osobností roku českého internetu. „V IT dělám dvacet let, ale dnes mě živí reklama, ne technologie,“ poukazuje Taťána le Moigne v rozhovoru pro týdeník EURO na změny, jež zasáhly jak obor informačních technologií, tak vlastní internet. Ekonomická krize dle ní uspíšila nástup internetové reklamy a mohla by přispět i k renesanci vydavatelství novin.
* EURO: Je internet v krizi jako řada jiných oborů?
LE MOIGNE: Nic tomu nenasvědčuje, naopak. Na českém trhu jsme poslední tři roky pozorovali, že vždy před Štědrým dnem firmy přestaly inzerovat, chování na internetu kopírovalo klasické chování v reklamě. Loni poprvé jako by nebyly Vánoce, internet „jel“ intenzivně dál. Na rozdíl od klasických médií a reklamy je „always on“. Klienti už vědí, že vyhledávání je činnost, která jede celý týden ve dne v noci, začínají to reflektovat a vidí, že se jim to vyplácí.
* EURO: Nebyli inzerenti v posledních dvou týdnech loňského roku abnormálně aktivní proto, že chtěli využít posledních Vánoc, kdy lidé utráceli úspory, než se z nich vinou pokračující krize definitivně vydají? Nebo sezonní poklesy přestaly už v létě, druhém tradičně slabém období?
LE MOIGNE: Očem uvažujete, to se určitě děje, i když je vše spekulativní. Ale i tak lidi začali internet vnímat jinak než tradiční média. Vnímají potřebu být tam. Změna bude dlouhodobá, nebylo to nahodilé. Loni v lednu byla velká nervozita, nikdo nevěděl co a jak. Letos v lednu je komerční aktivita na internetu kontinuální a vysoká.
* EURO: Už v roce 2006, kdy si zde Google otevřel pobočku, vykázal v Česku tržby 1,4 milionu korun při ztrátě 287 tisíc, o rok později utržil už 28,2 milionu a měl zisk po zdanění dva miliony korun. Novější údaje zatím nejsou z vašich účetních uzávěrek k dispozici. Jak jste hospodařili předloni a loni?
LE MOIGNE: Počet vyhledávaných dotazů loni meziročně vzrostl o více než třetinu. Ruku v ruce jde i byznys, procentuální růst tržeb na českém trhu byl trojciferný. Jiná čísla říct nemůžu. Náš byznys odráží to, že Česko je z hlediska internetu vyspělou evropskou zemí. Celkově byl růst v minulé dekádě tažen malým a středním podnikáním. Pomohly tomu české portály, že začaly prodávat firemní zápisy do katalogu. Díky tomu tu v podstatě každá z malých či středních firem má web, což ve střední Evropě zdaleka není zvykem. Velké firmy si cestu na internet logicky hledaly déle.
* EURO: Přišel na web poslední dobou segment, který tam ještě nebyl?
LE MOIGNE: Velký posun v roce 2009 se týkal segmentu finančních institucí – který je tradičně konzervativní – u produktů jako účty, hypotéka, pojištění, spoření. I banky, které nebyly historicky silné v on-line bankingu, změnily myšlení a mají internet za důležité médium.
Silné zůstaly segmenty cestování, technologie, maloobchod, které mají z podstaty k internetu blízko.
Google už dnes umí kromě výkonnostní reklamy uvýsledků vyhledávání, tedy pay per click, dodat i zásah, viditelnost. I videem a klasickou display reklamou.
* EURO: To se pojí se vstupem reklamy na YouTube?
LE MOIGNE: Také, ale hlavně jsme loni udělali velkou osvětu směrem k obsahové síti Googlu, AdSense (provozovatelé mohou na své weby umístit reklamy Googlu relevantní k obsahu a vydělávají, když na ně uživatelé klikají – pozn. red.). Ta je žádanější než třeba před rokem. Inzerentům totiž umožňuje zviditelnit se nejen na velkých serverech, ale zasáhnout publikum i přes cílené, specializované weby. Nejsme daleko od doby, kdy začneme prodávat i mobil a jiné formáty reklamy, například v rámci YouTube.
* EURO: Jak se letos meziročně vyvinou vaše reklamní příjmy v Česku?
LE MOIGNE: Očekáváme minimálně stejný růst objemů vyhledávaných dotazů jako loni. U tržeb předpokládáme dvojciferný procentuální růst – o víc než 50 procent.
* EURO: Blake Chandlee, viceprezident firmy provozující sociální síť Facebook, tu v lednu prohlásil, že podle měření Google Trends jsou druhou nejnavštěvovanější službou na českém internetu, po Seznamu. Bude pro vás největším soupeřem právě Facebook, anebo pořád Seznam.cz?
LE MOIGNE: Trh za půl roku může vypadat úplně jinak. Sociální sítě jsou silný segment, který jednoznačně ovlivňuje, kam se internet bude ubírat. Je to ale hodně mladý segment. S Googlem a YouTube se tři roky propracováváme k tomu, jak tyto platformy monetizovat. Facebook má raketový nástup a obrovský úspěch, zvlášť v Česku, ale těžko říct, jak se bude vyvíjet. Ne že by ujídaly ze stejného koláče, je to další trh, který rozšiřuje on-line prostor.
* EURO: Ale perete se o tytéž reklamní peníze. Výdaje do internetu jsou omezené a podle agentury OMD letos ještě meziročně klesnou o pět procent na 3,25 miliardy korun.
LE MOIGNE: Trh není statický, podíl internetu na celkových reklamních výdajích se rozšiřuje díky službám jako Facebook, přitékají peníze z jiných mediatypů, mění se chování publika. Klienti jsou daleko náročnější na efektivitu, každý dolar obrátí desetkrát, než ho investují, přesně vědí, co za něj chtějí zpátky, víc měří návratnost. To vše jsou proměnné. A je na křišťálovou kouli říct, co bude za rok.
Klienti vědí, že dobře už bylo, že svět už není jednoduchý, komplikuje se. Digitalizace obecně a otevřenost internetu způsobuje, že vlny typu Facebook budou přicházet a odcházet, jen některé budou zůstávat. Tím pádem bude čím dál důležitější role mediálních expertů, kteří budou schopni klienty vést tím zmatkem, tou džunglí, poradit, kde je určitá stabilita akde má smysl inovovat.
Google je starý matador, jsme v internetové reklamě jedenáct let. Nejsme firma jednoho produktu, jedné služby. Ale ani Facebook ani Seznam ani Google nejsou řešením pro všechny potřeby klientů.
* EURO: Zdůrazňujete zkušenost Googlu. Ten se netají filozofií „odesílat“ uživatele z vyhledávání, které tvoří většinu jeho příjmů, co nejrychleji pryč. Facebook naopak zdůrazňuje, že průměrný uživatel s ním tráví půlhodinu denně, navíc je identifikovatelný a vnímavý. Není to jeho výhoda?
LE MOIGNE: To je ale jiný produkt. To je, jako byste se mě zeptal, jestli je lepší jet do práce tramvají, anebo jít pěšky. Odpověď je jak kdy. Když budete monetizovat prostor, ve kterém lidi tráví půl hodiny denně, musíte se tam chovat úplně jinak než tam, kde bývají dvě tři minuty.
* EURO: Navzdory plánům Ruperta Murdocha s tištěnými tituly jeho společnosti News Corporation šéf služby Google News Josh Cohen loni v Praze prohlásil, že většina webů novin zůstane zadarmo.
Bude to podle vás platit i v Česku?
LE MOIGNE: Digitalizace v kombinaci s ekonomickou krizí bourají spoustu věcí a nutí vývoj jít dopředu. Vydavatelství procházejí zásadní renesancí. Paralela je, jak obrovskou roli sehrály technologie v převratné změně hudebního průmyslu za posledních deset let. Souhlasím, že kvalitní žurnalistika je drahá a že je nutné ji podporovat. Bude ale nutné najít jednoduchý a bezpečný platební mechanismus a tu správnou cenu.
Podívejte se na obor informačních technologií. V IT dělám dvacet let, neopustila jsem obor a dnes mě živí reklama, ne technologie. Otázka je, zda se vydavatelský průmysl bude dál živit tím, co dělá dosud, tedy obsahem, anebo paralelně přijde jiný obchodní model. Googlu pomáhá masivní dosah nástroje AdWords, dlouhá řada malých webů, které jej využívají – po drobných prodáváte rohlíky po celém světě. Vydavatelé budou muset hledat něco podobného, metodou pokus–omyl. A dobře že jsou lidi, kteří vystupují rozvratně, právě to může vést k finálnímu novému modelu.
* EURO: Vidíte výrazná jména či firmy v mediálním či technologickém byznysu?
LE MOIGNE: Ve své pozici si nemůžu dovolit říct konkrétní jméno. V internetovém marketingu fandím těm, kteří se systematicky vzdělávají. Co se týče technologií, podporujeme zdejší vývojářskou komunitu, první naši konferenci navštívilo 550 lidí, druhou 850. Na rozdíl od vývojářů před deseti patnácti lety tihle kluci už myslí ve velkém. Zdejšímu internetu vévodí portály, které zůstaly českými firmami. Nikdy neudělaly krok do velkého světa. Firmy, které mají šanci zazářit, jsou ty, které budou chtít udělat velké věci ve světovém měřítku. Internet je pro to ideální. Český export tak snad nebudou jen auta nebo křišťál, ale i mozky. Kluci, kteří před lety stavěli český internet, takhle neuvažovali, dnešní kluci ano.
* EURO: Holky ne?
LE MOIGNE: Určitě! Jsou tam, přibývají, a to je dobře. Na naší letošní vývojářské konferenci jich bylo zase o něco víc.
***
ZA DESET LET
Šest faktorů, které podle Googlu změní internet v další dekádě Češi jsou historicky zvyklí vyhledávat v katalogu, myslí Taťána le Moigne, proto tu ještě pořád u uživatelů internetu vítězí logika Seznamu nad logikou Googlu. „Katalog vyhovuje strukturovanému myšlení, ale ne každý je má. Nakonec převáží požadavek na rychlost a kontext,“ tvrdí šéfka místní pobočky amerického gigantu. Věří, že vyhledávání bude stále chytřejší. Už dnes se výsledky neomezují na text, nabízejí také shluk souvisejících fotografií, video či mapu – v kontextu, poněvadž „vše souvisí se vším“. Zvuk či obrázek půjde brzy zadat také jako „výraz“ pro hledání, třeba jako fotku, kterou mobilem pořídíme v neznámé části cizího města. Google hned vrátí údaje o poloze a mapu okolí. Třeba tak přechází v praxi koncept rozšířené reality (augmented reality).
I vyhledáváním má prostoupit pokročilá vizualizace: data už nebudou převážně textová, ale grafy, křivky,mapy – ve vizuální formě, které rozumíme a je pro nás jednodušší na pochopení. Podobně jako kdysi masová elektrifikace bude podle le Moigne převratný cloud computing. „Bude jedno, jaké budeme mít zařízení. Přes ně se budeme moci odkudkoli dostat ke svým datům na vzdáleném úložišti,“ přibližuje anglický pojem. Cloud computing také umožňuje místo kancelářského softwaru na počítači využít aplikací na vzdáleném serveru. Nebo nasadit vyhledávání na interní data. To od Googlu takto využívají DHL, Telefónica O2 nebo Ústavní soud. Česká televize nebo Nova sáhly po mapách a Google Earth. Podniková řešení Google v Česku nabízí zatím přes partnery AutoCont, Datasys a Ecommerce.cz. „V současnosti je to nejrychleji rostoucí byznys Googlu,“ říká le Moigne.
Co dále přinese budoucnost?
Kreativní spolupráci přes internet, která umožní lépe sdílet pracovní úsilí. I když třetinu obsahu webu dnes tvoří angličtina, jazyková bariéra má padnout – díky překladu v reálném čase. A rozvine se personalizace: web i televizi půjde nastavit zcela podle svého.
Tento rok i desetiletí začal Google uvedením svého vůbec prvního hardwaru, mobilního telefonu Nexus One. „Na poli mobilu i na poli desktopu se budeme snažit přicházet s produktem, který funguje, a nebudeme řešit, jestli to je software, nebo železo,“ mluví šéfka českého Googlu o strategii podobné úspěšnému Applu. „Auto také kupujete i s motorem.“
Zdejšímu internetu vévodí portály, které zůstaly českými firmami. Nikdy neudělaly krok do velkého světa. Firmy, které mají šanci zazářit, jsou ty, které budou chtít udělat velké věci ve světovém měřítku. Kluci, kteří před lety stavěli český internet, takhle neuvažovali, dnešní kluci ano.
Foto autor| FOTO: Vojtěch Vlk
Foto autor| FOTO: Profimedia.cz
O autorovi| ONDŘEJ AUST, autor působí v pražské multimediální laboratoři Futuroom společnosti PPF Media
Všichni šetří, nezůstal nikdo, kdo by oživil ekonomiku
Hospodářské noviny | 15.2.2010 | rubrika: Téma | strana: 2 | autor: Roman Šitner
Výkon české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí překvapivě poklesl
Špatná zpráva pro boj s krizí
Češi začali šetřit. Spotřeba domácností přitom dosud držela českou ekonomiku nad vodou.
Překvapení za překvapením. V první polovině loňského roku bylo odborníkům záhadou, proč domácnosti ještě nešetří, když se nad trhem práce už stahují černá mračna. Teď je situace opačná, lidé jako by navzdory očekávání analytiků ignorovali mírně optimistické předpovědi a do obchodů se nehrnou.
bumerang úspor Konkrétní čísla o vývoji v maloobchodu sice ještě k dispozici nejsou, analytici ale pro chabé výsledky české ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku lepší vysvětlení nemají. „Abychom se ale na straně poptávky dostali do tak hlubokého záporu, jaký oznámil ČSÚ, musela by spotřeba domácností zaznamenat silný propad,“ říká analytik Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.
Statistici dokládají, že klesá výběr daní navázaných na spotřebu. Pokles pak ještě akceleruje fakt, že to, co si lidé odpustí, je daněno vyšší sazbou daně z přidané hodnoty, zatímco nezbytné věci, jako jsou potraviny, spadají do snížené sazby.
Češi si své peníze hlídají čím dál pečlivěji. Trend potvrzují údaje ČNB, které ukazují, jak si lidé nechávají na běžných účtech stále více peněz. Aktuální nárůst všech typů vkladů zaznamenala i největší tuzemská banka pro drobné klienty Česká spořitelna.
Domácnosti mají k opatrnosti důvod. Nezaměstnanost atakuje desetiprocentní hranici, a je tak nejvyšší za posledních pět let, tedy od doby, kdy Česko začalo těžit ze svého členství v Evropské unii.
Propouštění se nevyhnulo téměř žádnému oboru ani regionu a na vlně seškrtávání nákladů se svezly i firmy, které jsou dlouhodobě ziskové. I když před rokem byly úspory cestou k přežití či alespoň k lepšímu výsledkům, dnes se již vrací jako bumerang popisovaný v učebnicích ekonomie.
Armáda nezaměstnaných vysává veřejné rozpočty, zaměstnaní své peníze méně posílají zpátky do ekonomiky a raději pro případ nouze šetří. Stejně tak firmy, které si u dodavatelů vyjednaly nižší ceny, trpí pod stejným tlakem svých odběratelů.
„Tolik cenových nabídek jsme nikdy nedělali. Lepší ceny se snažil získat každý, už jen ze sportu. I takové obory, které krize nezasáhla, jako je třeba farmacie, i ony otevíraly uzavřené smlouvy. A tlačily nás jít i pod náklady,“ popisuje situaci šéf logistické společnosti DB Schenker Tomáš Holomoucký.
Stále bez jistot Méně zakázek, nižší marže, na korunu skoupí zákaznicí ze stran firem i domácností nejsou jedinými problémy tuzemských firem. Starosti jim dělá i předchozí velký růst a špatně naplánovaná expanze.
Zatímco si ještě před dvěma lety firmy ve velkém půjčovaly na rozvoj svých kapacit, dnes je zatěžují splátky úvěrů na haly, které nedokážou využít. O to více pak musí šetřit na svých dodavatelích a zaměstnancích. Jenže právě kvůli těmto firmám jsou banky při poskytování úvěrů opatrnější. A moc na tom nemění ani pozvolný růst českého průmyslu, stále totiž zůstává hluboko pod úrovní roku 2007.
To je i případ sléváren Beneš a Lát, které vykazují slušný růst. „Každý měsíc posledního čtvrtletí loňského roku nám tržby rostly o osm procent,“ říká jejich šéf Lumír AlDabagh s tím, že úroveň předminulého roku je stále nedostižná. „To nejhorší je již za námi,“ dodává s tím, že opravdu lepší časy by mohly přijít snad již příští rok.
Důkazy o trvalejším oživení nepřináší ani dopravci, kteří vývoj ekonomiky obvykle vidí měsíce dopředu.
„Nárůst poptávky letos zaznamenáváme u přeprav uhlí a koksu pro odběratele z oboru energetiky a hutního průmyslu, to ale může souviset s letošní tuhou zimou,“ říká mluvčí OKD Doprava Petr Jonák.
„Oživení je silné slovo,“ dodává šéf logistické skupiny CS Cargo Jiří Zrůst. Vytrvalý růst zaznamenávají pouze u sektorů spojených s výrobou potravin a nápojů, kterých se krize nedotkla. „V případě automobilového průmyslu je od února znát další pokles,“ popisuje s tím, že nejhůře je na tom z jejich pohledu stavebnictví, které „trpí“.
„Letos je pro stavaře neuvěřitelně špatná zima. Dá se říci, že je nejhorší za posledních pět let, při současných podmínkách mi přijde nereálné, abychom letos dosáhli alespoň loňských výsledků,“ říká šéf stavební firmy První chodská Vladimír Zábranský.
„Ve stavebnictví jsme se ještě dna nedotkli a nedotkneme se pravděpodobně ani letos,“ doplňuje šéf Skansky Dan Ťok. Ten si stěžuje, že řada velkých staveb se nyní kvůli neochotě bank půjčovat odkládá.
Ekonomiku začíná škrtit i stát, který zvyšuje daně a omezuje své výdaje. „Chybou není současná snaha o nižší deficit, ale deficity v dobách, kdy ekonomika rychle rostla,“ upozorňuje ekonom Patria Finance David Marek.
Nejistý výhled doplňují výsledky ekonomik EU, zejména Německa, které jsou spíše zklamáním. Problémy zemí jižní Evropy mohou výrazně oslabit euro, a dál tak snížit konkurenceschopnost českého zboží. Přesto všechno analytici kvůli chabým výsledkům loňského roku letos očekávají mírný růst.
***
Chybou není současná snaha o nižší deficit, ale deficity v dobách, kdy ekonomika rychle rostla. eKonom Patria finance David marek
Spotřeba a politici
Jak by dopadly některé návrhy politických stran na spotřebu domácností třinácté důchody Navrhuje je ČSSD. Spotřebě by určitě pomohly, protože důchodci by peníze obratem poslali do ekonomiky. Na druhou stranu ale zvýší mimořádné důchody schodek veřejných rozpočtů o 6,9 miliardy korun. vyšší sociální pojištění pro firmy Navrhuje je ČSSD. Zvýšení sociálních daní pro firmy by spotřebu utlumilo. Firmy by nezvyšovaly platy, navíc by mohly rychleji propouštět. Do rozpočtu by ale přineslo vyšší pojištění zhruba 10 miliard. zvýšení dph Navrhuje ODS. Vyšší DPH by spotřebu domácností utlumila. Kvůli vyšší DPH by totiž zdražily například základní potraviny nebo MHD a lidé by začali kvůli vyšším daním šetřit. Na druhou stranu zvýšení nižší sazby DPH o 1% zvýší příjmy veřejných rozpočtů o šest miliard. zvýšení mateřské o 20% Navrhuje KDU-ČSL. Vyšší mateřská by spotřebě pomohla. Problém je, že vyšší mateřská přijde stát ročně na 1,5 miliardy korun. Jak HDP ovlivňuje klíčové ukazatele
-192,5 mld. Kč
Schodek rozpočtu V loňském roce skončil rozpočet s pětkrát vyšším schodkem, než původně ministerstvo financí plánovalo. Stačilo jediné, ekonomika se vyvíjela hůře, než politici očekávali. Stejné rozčarování ale může přijít i letos, pokud ekonomika neporoste plánovaným tempem.
Úrokové sazby ČNB (v procentech)
ČNB loni v prosinci srazila úrokové sazby až na historické minimum – 1 procento –, aby podpořila nastartování ekonomiky. Členové bankovní rady naznačovali, že spolu s oživením by se začaly sazby opět zvedat ve druhém pololetí 2010. Pokud se ale ekonomice nebude dařit a inflace zůstane nízká, je pravděpodobné, že nízká sazba vydrží delší dobu.
Horší, než se čekalo 4,2
Výkon české ekonomiky se v loňském posledním čtvrtletí meziročně snížil o 4,2 procenta. Je to horší výsledek, než se čekalo. ČNB odhadovala pokles o 2,7 %.
Změna českého HDP
(mezičtvrtletně, ve srovnání s předchozím čtvrtletím)
Vývoj koruny k euru (v procentech)
Koruna se v posledním období pohybuje zhruba v rozmezí 25,50 až 26,50 koruny za euro. Pokud se domácí ekonomice nebude dlouhodobě dařit, je pravděpodobné, že koruna bude vůči euru stagnovat nebo oslabovat. Pokud se ale ekonomika oživí, a analytici čekají letos jedno- až dvouprocentní růst, česká měna začne opět posilovat.
Vývoj nezaměstnanosti (v procentech)
Ještě v roce 2008 si šéfové firem stěžovali, jak těžké je najít zaměstnance a odboráři tvrdě vyjednávali o růstech mezd. Loňský rok byl ve znamení propouštění, o práci přišlo například 13 procent zaměstnanců v průmyslu. Výpovědi ale stále dostávají další a další lidé a nezaměstnanost letos ještě poroste.
Tabulka
Změna HDP v EU
(mezičtvrtletně, ve srovnání s předchozím čtvrtletím)
1. Q 2. Q 3. Q 4. Q
2009 2009 2009 2009
Eurozóna -2,5 -0,1 0,4 0,1
Evropská unie -2,4 -0,3 0,3 0,1
Česká republika -4,4 0,2 0,8 -0,6
Německo -3,5 0,4 0,7 0,0
Řecko -1,0 -0,3 -0,5 -0,8
Španělsko -1,6 -1,1 -0,3 -0,1
Francie -1,4 0,3 0,2 0,6
Itálie -2,7 -0,5 0,6 -0,2
Maďarsko -2,3 -1,4 -1,2 -0,4
Rakousko -2,2 -0,5 0,5 0,4
Polsko 0,1 0,5 0,5 X*
Portugalsko -2,0 0,6 0,6 0,0
Slovensko -8,1 1,2 1,6 2,0
Velká Británie -2,5 -0,7 -0,2 0,1
zdroj: čsú, čnb, eurostat *údaj není znám
Obrázek
Graf
Foto popis|
O autorovi| Roman šitner, roman.sitner@economia.cz ; S přiSpěním Vladimíra Kalába a Olgy SKalKOVé
[zpět]
Jak Češi řeší krizi? Předčasným důchodem
Lidové noviny | 15.2.2010 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: FRANTIŠEK BOUC
Dřívější výplatu důchodu loni získalo přes 32 tisíc Čechů. A číslo poroste
PRAHA Kdy odejít do důchodu? Stále více Čechů na „řádný“ termín nečeká a odchází předčasně, jak to umožňují zákony. Ke konci roku bylo takových lidí v Česku už 350 859, stát na jejich výplatu za rok utratil celkem 3,124 miliardy korun. Jde o rekordní počet v historii země, vyplývá z nejnovějších údajů České správy sociálního zabezpečení.
Proč se stále více zaměstnanců pokouší co nejrychleji utéct z nestabilního pracovního trhu? Motivují je zejména obavy ze ztráty práce v období ekonomické krize. A tak využijí možnosti odejít do důchodu už teď. „Počet lidí předčasně odcházejících do důchodu a objem peněz na financování těchto důchodů skutečně rychle rostou. Příčinou je zejména pokles ekonomiky a rostoucí nezaměstnanost. Mnoho lidí v tomto věku dnes už těžko někdo zaměstná, takže lidé využívají každé možnosti k odchodu do důchodu,“ potvrzuje ministr financí Eduard Janota. V zemi přibylo 32 648 příjemců předčasného důchodu, kvůli nimž vzrostly výdaje státu o 290 milionů korun. Je přitom téměř jisté, že tato čísla letos dále porostou. Dokládá to i samotný vývoj počtu nově přiznaných předčasných důchodů v průběhu loňského roku. Ten se za minulých dvanáct měsíců vyšplhal na 42 243. Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2009 přiznala Česká správa sociálního zabezpečení 9257 předčasných důchodů, ve čtvrtém čtvrtletí tento počet vzrostl již na 12 929.
Odbory: Je to jistota.
Ministr: Budou stačit peníze?
Obavu z dalšího rychlého růstu předčasných důchodů potvrzuje i ministr Janota. „V rozpočtu jsme na tyto zvýšené náklady vytvořili rezervu půl miliardy... Je otázka, zdali to bude stačit,“ přiznal. Předseda odborového sdružení Kovo Josef Středula tvrdí, že dřívější odchody do důchodu začínají být celospolečenským problémem: „Lidé v době hromadných propouštění hledají jistotu v odchodu do předčasného důchodu. V současné podnikové praxi v Česku je člověk nad 55 let již z pohledu zaměstnavatelů neperspektivní a lidé starší 61 let již dostanou práci stěží“.
Pokračování na straně 17
Dokončení ze strany 1
Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku. Ten v současnosti činí 65 let, u žen se pak krátí podle počtu vychovaných dětí. O předčasném důchodu se vyplatí uvažovat lidem, kteří do dvou let dosáhnou řádného důchodového věku. Ti totiž v případě předčasného odchodu do důchodu budou pobírat plnou výši penze. Lidem, kteří přestanou pracovat maximálně tři roky před dovršením důchodového věku, se penze krátí.
K urychlení předčasného odchodu do důchodu přispěla v loňském roce i nová legislativa, která umožňuje důchodcům pobírat starobní důchod a zároveň si přivydělávat. „I toto je jedním z motivů, proč někteří lidé volí předčasný důchod. Mohou si vypočítat, že se jim to vyplatí,“ říká analytik skupiny Citfin Jiří Šimek. Hlavním důvodem sílících odchodů do předčasného důchodu ale zůstává hospodářská recese. „Krize je určitě urychlujícím faktorem,“ říká děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jiří Schwarz.
„Firmy při propouštění raději vytypují lidi v předdůchodovém věku než lidi mladé, které po obnovení růstu mohou opět potřebovat a musely by je najímat zpět,“ upozorňuje Šimek.
Analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora souhlasil, že mnoho lidí žene k předčasnému odchodu do důchodu obava z nezaměstnanosti. Avšak odmítl tvrzení, že právě lidi v předdůchodovém věku jsou z pohledu propouštění nejohroženější. „Je to klišé. Právě tito lidé často disponují návyky, které zaměstnavatelé ocení. Je u nich například značná pravděpodobnost, že ve firmě zůstanou až do důchodu a neodejdou za pár let jako mladí zaměstnanci,“ vysvětlil Pikora.
Nezaměstnanost ale podle odhadu ekonomů v letošním roce dále poroste a dosáhne zhruba deseti procent. Situaci na trhu práce výrazně nezlepší ani očekávané oživení ekonomiky. „K tvorbě nových pracovních míst dojde až zhruba v polovině roku 2011,“ předpovídá Pikora.
***
Z práce dříve
Počet vyplácených
předčasných důchodů
rok celkový počet výdaje (Kč)
2009 350 829 3,124 miliardy
2008 318 181 2,717 miliardy
2007 291 181 2,242 miliardy
2006 267 034 1,933 miliardy
2005 246 054 1,701 miliardy
2004 228 920 1,496 miliardy
[zpět]
Poskytneme vám klíčové informace k překlenutí hospodářské krize.
- Nástroj pro stanovení strategie, rozpoznání prvních scénářů jejího řešení.
- Nejdůležitější zprávy z médií, příspěvky významných odborníků.
- Elektronická distribuce každý pracovní den.
- Ukázka analýzy tématu Hospodářská krize
obchodni@newtonmedia.cz
+420 225 540 201