Search

Čtyři příběhy polské odposlechové aféry

wprost

Několik dnů to vypadalo, že se v Polsku bude politický život točit jen kolem tajně pořízených nahrávek rozhovorů politických a hospodářských elit. Tři týdny od zveřejnění prvních textů se však zdá, že vláda Donalda Tuska celou situaci ustojí. A to i díky týdeníku Wprost, který se soustředil na rychlé zveřejnění citlivých informací a rezignoval na jakoukoli investigativní práci.

Foto: časopis Wprost, ve kterém jsou přetištěné části nahrávek.  Zdroj:ČTK/Fotobanka ČTK/Štěrba Martin

V exkluzivních varšavských restauracích byli nahráváni ministři, milionáři, lobbisté a čelní představitelé státní správy. Domlouvali podivuhodné obchody. Některé z nich byly neetické, některé pravděpodobně protizákonné, či dokonce protiústavní (dohody mezi ministrem vnitra a guvernérem Národní banky o pomoci vládě výměnou za odstoupení ministra financí a úpravy v zákonu o Národní bance). Opozice neúspěšně žádala odstoupení vlády, policie zasahovala v týdeníku, který text zveřejnil, a byli zadrženi první podezřelí z organizování odposlechů. Celá aféra se však rozdrobila do několika malých příběhů. Ve všech nakonec vyhrává premiér Donald Tusk, prohrává opozice a selhávají média.

Příběh první – obsah rozhovorů

Asi nejvíce pozornosti bylo věnováno debatě mezi ministrem vnitra Sienkiewiczem a guvernérem Národní banky Belkou, která byla zveřejněna jako první. Kromě handlů na ose vláda – Národní banka se nevybíravě hovořilo o ministrovi financí i členech Rady monetární politiky (ekvivalentu Bankovní rady ČNB). Druhým mediálně vděčným tématem byl rozhovor ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského s bývalým ministrem financí Jackem Rostowským. Kromě hledání politické budoucnosti Rostowského se Sikorski hanlivě vyjádřil o kvalitě polsko-amerického spojenectví či o Davidu Cameronovi. Tyto výroky se dostaly do světových médií a subjekty rozhovoru na ně chtě-nechtě musely reagovat.

Více než o obsahu rozmluvy mezi Pawlem Graśem, hlavním tajemníkem Občanském Platformy, s šéfem PKN Orłen Jackem Krawcem, kteří hodnotili (ne)přívětivost prokuratury vůči jejich plánům (!), se v médiích probírá zkonzumované menu a cena vypitého vína. Novináři Wprostu texty pouze publikovali, bez ambicí na širší investigativní práci či analýzu (politických) obchodů. Bez interpretace toho však nahrávky příliš mnoho neříkají, a dokonce ani opozice neví, kvůli které části na vládu útočit.  

Příběh druhý – čí to byl zájem

Wprost nedokáže odpovědět ani na otázku, kdo měl na tajných nahrávkách zájem a proč je redakci předal zrovna v půli června. Tyto otázky přenechal prokuratuře. Šéfredaktor se zaklíná, že jeho povinností je bránit stát před zkompromitovanou vládou. Naopak představitelé Občanské platformy tvrdí, že redakce Wprostu se publikací nahrávek, za kterými stojí nejasný motiv, přičinila k pokusu destabilizovat stát.

V době dramatických událostí na Ukrajině, kdy Polsko platí za největšího „jestřába“ a varuje celý svět před Ruskem, se ta nejjednodušší vysvětlení jeví jako nejpravděpodobnější. Nejsnazším způsobem, jak získat na svoji stranu veřejné mínění i váhajícího koaličního partnera, bylo pro Tuska položení jednoduché otázky. Nestojí za celou aférou východní tajné služby? Hlavním tématem již nebyl obsah nahrávek, ale organizátor odposlechů.

V Polsku se tradičně daří velkým konspiračním teoriím. V době ruské informační války se navíc verze s východními tajnými službami nezdála být příliš teoretickou. Vše bylo ale nakonec jinak. Agentura pro vnitřní bezpečnost (ABW) zadržela jednoho z nejbohatších Poláků Marka Falentu, který podle rozpracované vyšetřovací verze chtěl prodávat státním energetickým společnostem levnější ruské uhlí. O tom vláda nechtěla ani slyšet, neboť by tím byla ohrožena pracovní místa horníků ve Slezsku a Tusk by měl před sebou obrovský politický problém v době, kdy Polsko čekaly čtvery volby během roku a půl. Falenta se tedy údajně rozhodl mstít. Zná sice redaktory Wprostu i zadrženého manažera restaurací, kde se nahrávalo, vinu však odmítá a vyšetřování pokračuje.

Příběh třetí – svoboda slova

S hledáním organizátora odposlechů se pochopitelně začalo hned po zveřejnění prvních výpovědí. ABW šla nejprve do redakce Wprostu a žádala nahrávky. Od šéfredaktora nic nevymámili. Odvolal se na zákonnou povinnost chránit svůj zdroj. Nechtěl ale být vnímán jako ten, který maří vyšetřování, po němž dokonce sám volal. Po ujištění, že při předání nahrávky, nikoli nosiče, kterým ani sám nedisponoval, bude anonymita zdroje zajištěna, začal s prokuraturou spolupracovat.

Wprost ale návštěvu ABW v redakci představil jako útok na nezávislá média. Dalšímu vydání dominoval boj o šéfredaktorův laptop, nikoli nově zveřejněné nahrávky. Obálka týdeníku se hlásila ke svobodě slova, a to s použitím fontu podobného do slavného nápisu „Solidarność“. Za Wprost se rychle postavila další média. Donald Tusk se sice dušoval, že prokuratura je nezávislá a že jemu se chování ABW nelíbilo, najednou však musel čelit kritice i těch novinářů, kteří se většinou vůči jeho Platformě chovali velkoryse.

Příběh poslední – politická šikovnost Tuska a pohodlná budoucnost Občanské platformy

Tusk přešel do politického protiútoku. Dal rychle hlasovat o důvěře své vlády, kterou získal. Polský premiér nemá prakticky žádnou životaschopnou opozici uvnitř své strany a koaliční lidovci mu sice dali čas na vyjasnění celé záležitosti do konce prázdnin, kritické hlasy od nich ale příliš slyšet nejsou. Platforma i vláda stojí za ním.

Je-li za celou aféru skutečně byznys s uhlím, vystačí si Platforma při své obraně poukazováním na nezodpovědné chování opozice a novinářů Wprostu (!), kteří se dostali do role užitečných idiotů a pomáhali jednomu milionáři svrhnout vládu. Samozřejmě, že obsah rozhovorů jde mnohem dál a vláda má co vysvětlovat. Pokud se však média nebudou zabývat obsahem rozhovorů, dovládne Platforma pohodlně do dalších parlamentních voleb, které jsou v plánu na podzim příštího roku.

Jedinou obětí je zatím bývalý ministr infrastruktury Sławomir Nowak, jenž byl nucen opustit Občanskou platformu. Ten byl však i tak politickou mrtvolou, neboť dříve nedokázal věrohodně vysvětlit původ svých drahých hodinek a s ostudou byl v listopadu odvolán. Padne pravděpodobně i ministr vnitra Sienkiewicz, což také on sám připustil. Více ale zatím čekat nemůžeme. 

Vít Dostál
ředitel Výzkumného centra AMO

Čtěte také

Pozvanka webinar korporace 1
Blog

Webinář týkající se e-commerce a elektroniky

Na webináři vám Vašek a Vojta představí konkrétní mediální výstupy třech českých firem. Uvidíte využití nejnovějších funkcionalit aplikace NewtonOne nové generace. Vašek a Vojta se zaměří nejen na obecné novinky a zajímavosti, ale také rozeberou mediální data těchto

telefon kresba

Jdeme na to!