Přebírají česká média ruské nebo ukrajinské informace?

Přebírají česká média ruské nebo ukrajinské informace?
18. 8. 2014
Jan Jüptner, Ph.D.

Ukrajinskou krizi nám česká média zprostředkovávají nejčastěji skrze západní agentury typu Reuters a AP. Nově se prosazují Facebook a Twitter. Mainstream čerpá spíše z ukrajinských zdrojů, výjimkou jsou Haló noviny.

Foto: Donbas 12.8.2014: Ukrajina odmítá ruskou pomoc. Zdroj: Profimedia.cz

Co mají společného ruský premiér Medveděv, vicepremiér Ragozin, ukrajinský ministr vnitra Avakov, eurokomisař Füle, OBSE, švédský ministr zahraničí Carl Bildt nebo starosta Oděsy? Ti všichni napsali nedávno o ukrajinské krizi na svůj účet na Facebooku, Twitteru nebo Vkontaktě a český tisk je citoval na své titulní straně. Soudě podle frekvence odkazů, vyhrává ukrajinsko-ruskou informační válku deset vybraných ukrajinských zdrojů (3 224) těsně nad jejich deseti ruskými protějšky (2 953). Ruský ITAR-TASS (1284) sice předčí ukrajinský UNIAN (1041), ovšem na následujících místech se prosazují spíše ukrajinské zdroje (Ukrajinska Pravda, Interfax-Ukrajina, Expreso.tv), se kterými drží krok jen ruská agentura RIA Novosti.

Český mainstream: lehká převaha ukrajinských informací

Na ukrajinské a(nebo) ruské zdroje poukazovala nejčastěji šestice zpravodajských webů v čele s novinky.cz. Ty byly zároveň nejvíce pro-ukrajinské v tom smyslu, že pokud si měly vybrat, v 51 % případů odkázaly k ukrajinskému zdroji, zatímco k ruskému "jen" ve 33 % případů (ve zbytku citovaly oba).

Více pro-ukrajinské byly dále weby aktualne.cz (54% ku 28 %) a blesk.cz (58 % ku 30 %). Internetový mainstream (lidovky.cz, idnes.cz, tyden.cz) byl přitom pro-ukrajinský pouze lehce. Více či méně výraznější převaha informací ruské provenience charakterizovala naopak parlamentnilisty.cz, blogosféru na idnes.cz, metropol.cz a zejména blisty.cz (39 % ku 61 %). Týkalo se to dále i nového webu echo24.cz (40 % ku 44 %), ovšem zde se nejednalo o afinitu k ruskému úhlu pohledu jako spíše kritické vyrovnávání se s ním, což přibližně platilo také pro Český rozhlas (ČRo Plus), ČT 24 nebo Reflex.

Grafika ukazuje, v jakém poměru odkazovala internetová média v rozmezí 21. listopadu 2013 a 21. července 2014 na ukrajinské a(nebo) ruské informační zdroje. Řazena jsou podle frekvence odkazů.

Neméně zajímavý pohled skýtal celostátní tisk. Mainstream (HN, MfD) zde opět o něco častěji sahal k ukrajinským zdrojům, kterýžto sklon byl patrnější také u Práva (57 % ku 29 %), ještě více pak u E15 (67 % ku 24 %) a zejména u deníku Metro. Ten v tomto ohledu zaznamenal primát, když v 88 % případech citoval výlučně ukrajinský zdroj (agentury, Ukrajinska pravda, Espreso.tv aj.). Na opačném pólu stály Lidové noviny, u nichž byla frekvence ruských zdrojů (57 %) nicméně dána tím, že z nich hojně čerpala redaktorka Petra Procházková, a to v kritickém duchu. Častěji ruské než ukrajinské zdroje citoval rovněž Deník (41 % ku 31 %), který se nezřídka vztahoval i k oběma zdrojům současně (27 %).

Grafika ukazuje, v jakém poměru odkazovaly vybrané celostátní deníky a televizní i rozhlasové vysílání (pouze sledované relace) v rozmezí 21. listopadu 2013 a 21. července 2014 na ukrajinské a(nebo) ruské informační zdroje. Řazeny jsou podle frekvence odkazů. Deník je reprezentován Pražským deníkem.

Afinita k ruským zdrojům: Putin a vysoké fašistické indexy

Jednoznačně pro-ruské byly co do původu informací i dikce mezi celostátními listy nakonec pouze Haló noviny (59 % ku 16 %). Redaktoři listu (Jaroslav Kojzar, Roman Janouch) s oblibou čerpali z ruských agentur (ITAR-TASS, RIA Novosti), tisku (Komsomolskaja pravda) i televizí, přičemž jejich citace začínaly nezřídka zhruba takto: "Jak v živém vstupu na TV kanále Rossija 24 zdůraznil Gennadij Zjuganov, předseda ÚV KS Ruské federace..." (5. dubna). Dění na východě Ukrajiny Haló noviny zhusta stylizovaly jako konflikt mezi (kyjevskými) vojáky a (pro-ruskými) civilisty (př. Kyjev poslal armádu proti obyvatelům, 25.4.) a podpořily květnová referenda v Doněcké a Luhanské oblasti organizovaná separatisty. Fašistický index u nich obnášel 46 %, což v praxi znamenalo, že ve 154 z celkem 333 textů listu o ukrajinské krizi byli zmíněni fašisté, (neo)nacisté, junta, Stepan Bandera nebo Pravý sektor (př. Rusko kyjevskou juntu nešetří). Symptomatická byla u tohoto listu dále vazba na prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina, jenž figuroval ve třetině publicity (33 %), z toho 11x v titulku příspěvku (př. Putin neposílá na Krym vojáky, Putin rozprášil smyšlená obvinění, Putin: Odpovědnost za tragédii nese Kyjev).

Silná vazba na ruské zdroje se vším, co to obnášelo (akcent na Putina, diagnóza fašismu na Ukrajině), byla dále příznačná pro ac24.cz, prvnizpravy.cz, euserver.cz a protiproud.cz. Pokud tyto čtyři weby citovaly z ruského nebo ukrajinského zdroje, pouze pro ten ruský se rozhodly v 78 % (protiproud.cz), 80 % (ac24.cz) nebo dokonce ve 100 % případů (prvnizpravy.cz, euserver.cz).

Zatímco čtenáři webů ac24.cz a prvnizpravy.cz se směli bát z fašismu na Ukrajině "pouze" v každém třetím textu (shodně 31 %), muziku tvrdil euserver.cz, u něhož obsese fašismem dosáhla 59 %, a jméno Vladimíra Putina se skvělo ve 42 % textů. Náruživě se zde četl web Hlasu Ruska (př. Vladimir Putin se obsáhle vyjádřil k ukrajinské krizi i "okupaci" Krymu), citoval se Jiří Vyvadil, který si bral na paškál zdejší "bolševická" (sic!) média a svěřoval se s tím, že "V Kyjevě brzy vypukne něco strašného" (17. července). Holdovalo se spikleneckým teoriím, které se nesly v duchu odhalování agentů ze Západu a hořkého poznání, že "vše je pod kontrolou USA a EU" (25. ledna). Absolutní spolehnutí se na ruské zdroje bylo čas od času zpestřeno hlasy "vysoce akademicky vzdělaných" (irucz.ru) analytiků typu Martina Kollera, který se zde nechal slyšet, že separatisté Boeing 777 nesestřelili, neboť k tomu neměli zbraně, a že si je tím "naprosto jistý".

Ještě vyšší indexy zaznamenal s 92 texty vztahujícími se tak či onak k ukrajinské krizi web protiproud.cz. Odkaz na fašismus na něm dosáhl 68 % a na Vladimíra Putina 64 %. "Kontrarevoluční magazín" Petra Hájka prezentoval ukrajinské události jako puč vyprovokovaný Západem, který se s ukrajinskými pučisty shodne v "čisté nenávisti proti Rusku" (z rozhovoru s Alexandrem Duginem 10.3.). Neúnavná honba za tím, jak to bylo "ve skutečnosti" (další typická fráze charakterizující 35 % textů), zde v pro-ruské a protizápadní logice vedla k soustavnému plození spikleneckých teorií, v nichž zákulisní síly a tajné informace nedaly žádnou šanci spontaneitě, souhře okolností, neřku-li náhodě. A válka (a podobné dramatické scénáře) zde byla tak často zaklínána, až se zdálo, že je toužebně vyhlížena (př. Ukrajinský scénář jako příprava útoku na Rusko 5.3.).

Publikováno: 18. 8. 2014
Jan Jüptner, Ph.D.
mediální analytik NEWTON Media, a.s.

NEWTON Media

Na Pankráci 1683/127
budova Gemini A
140 00 Praha 4

+420 225 540 111 - NEWTON Media

+420 225 540 201 - obchodní oddělení

obchodni@newtonmedia.cz

IČ: 28168356
DIČ: CZ28168356
Kontaktujte nás

Kontaktujte nás

Facebook

  • Dezinformačních webů a platforem funguje v ČR podle analýzy iniciativy think-tank Evropské hodnoty téměř čtyři desítky...

    30. 7. 2016

LinkedIn

  • NEWTON Media, a.s. vlastní unikátní archiv mediálních zdrojů, který sahá v některých...

    Praha 4, 201-500 zaměstnanců
Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.